Euro proti dolaru v tomto týdnu nejsilnější od léta 2021

Poprvé od června 2021 se kurz eura k dolaru doslal nad hladinu 1,20 USD/EUR, uprostřed týdne se krátce dostal dokonce k 1,2050 USD/EUR. Ve druhé polovině týdne sice euro své zisky mírně korigovalo zpět pod 1,20 USD/EUR, i tak ale zůstává poměrně silné. Americkému dolaru nesvědčí geopolitika Donalda Trumpa ohrožující pozici tamní měny jako aktiva bezpečného přístavu, slábnoucí americká měna ho navíc podle svých slov nijak zvlášť netrápí. Tentokráte příliš nenadchla ani některá zveřejněná data ze Spojených států. Zklamáním byl zejména dramatický propad lednové spotřebitelské důvěry od Coference Boardu na nejnižší hodnotu za posledních více než 10 let, tedy pod úroveň za pandemie. Nepotěšil ani listopadový výsledek amerického zahraničního obchodu se zbožím a službami. Na stranu druhou potěšily listopadové tovární objednávky a nadále relativně nízké zůstávají týdenní počty uchazečů o podporu v nezaměstnanosti.

Středeční rozhodnutí americké centrální banky ponechat úrokové sazby nezměněné a mírně jestřábí vyznění znamenaly, že dolar již ve druhé polovině týdne neztrácel. Na druhou stranu ani nijak výrazněji své dosavadní ztráty nekorigoval. Centrální bankéři hlasovali po ponechání klíčové sazby v rozmezí 3,50 až 3,75 % v očekávaném poměru 10:2. Doprovodná tisková zpráva nasadila oproti předchozímu zasedání více jestřábí tón. Vyzdvihovala solidní růst americké ekonomiky, známky stabilizace na tamním trhu práce a stále zvýšené inflační tlaky. Podle šéfa Fedu J. Powella se Fed nachází v dobré pozici vzhledem k relativně vyváženým rizikům. Působení měnové politiky je podle jeho slov přibližně neutrální či mírně restriktivní. Optimističtější tón kolem výhledu pro ekonomiku mělo tendenci redukovat sázky na snížení sazeb v nejbližších měsících. Podle nás je březnové snížení sazeb ve hře, pokud únorová a březnová data z trhu práce ukáží na jeho znatelné zhoršování. Nic by na tom nemělo změnit ani zveřejnění nového šéfa americké centrální banky. Tím se od května stane Kevin Warsh, jak oznámil D. Trump. Nutný je ještě souhlas tamního Senátu. Warsh byl členem FOMC v letech 2006 až 2011, po odchodu z banky ji kritizoval s tím, že se příliš zapojuje do politiky a překračuje tak své pravomoci. Podle jeho slov by se centrální banka měla vrátit k základnímu mandátu, tedy kontrolovat inflaci. Často hovoří „o změně režimu“, což má dopomoci získat Fedu ztracenou důvěryhodnost. Otázkou je, co to znamená. Každopádně jako nominant Trumpa podporuje nižší úroveň úrokových sazeb.

Evropské předstihové indikátory vesměs potěšily. I když německý lednový Ifo index nenaplnil naděje na výraznější zlepšení, jak naznačovaly ZEW či PMI, sentiment indikátory z dílny Evropské komise si to vynahradily. Důvěra v ekonomiku eurozóny se na začátku roku zlepšila. Souhrnný indikátor za leden se dostal na nejvyšší hodnotu od ledna 2023. Důvodem bylo zejména zlepšením sentimentu v průmyslu, v menší míře i ve službách a mezi spotřebiteli. Z hlediska jednotlivých zemí k oživení (neobvykle) přispěly zejména Německo a Francie. V Německu se objevují první náznaky, že nedávná stimulační opatření ze strany tamní fiskální politiky začínají podporovat ekonomickou aktivitu. Obzvláště výrazný byl ale i vzestup ve Francii, kde hlavní roli sehrál zpracovatelský průmysl. Celkově předstihové indikátory ze začátku letošního roku podle nás naznačují růst ekonomiky eurozóny poblíž 1 % meziročně. A daleko od této dynamiky nebyla podle předběžných odhadů reálná dynamika ani v závěrečném čtvrtletí loňského roku.

Evropské HDP potěšilo mezičtvrtletním růstem o 0,3 %, za celý rok 2025 si ekonomika eurozóny polepšila o 1,5 %. Nutno ale podotknout, že velká část tohoto růstu odráží nadprůměrný příspěvek Irska: irský HDP v roce 2025 vzrostl o 13,3 %, a to díky mimořádně silnému 1. čtvrtletí 2025. Bez Irska vzrostl HDP eurozóny v roce 2025 o 0,9 %, což je mírně nad úrovní zaznamenanou v roce 2024 (0,8 %) a 2023 (0,7 %). Pro letošní rok čekáme růst eurozóny o 1,1 %. Solidní růst se propsal evropského do trhu práce. Míra nezaměstnanosti v eurozóně v prosinci nečekaně klesla na 6,2 %, což je nejnižší hodnota od vzniku měnové unie.

Pozadu nezůstalo ani Německo, jehož ekonomika v loňském závěrečném čtvrtletí též vzrostla o 0,3 % mezikvartálně, čímž překonala tržní konsensus. K dispozici zatím nejsou detaily, ale vládní spotřeba a investice by měly být silné. Tisková zpráva také zmiňuje soukromou spotřebu, která je pravděpodobně zdrojem pozitivního překvapení. Čistý vývoz by měl být ve čtvrtém čtvrtletí opět záporný. To vše vede k optimismu pro letošní rok, růst by měl být s větší jistotou nad 1 %. Lednová inflace v Německu podle předběžných dat ruku v ruce s tím překvapila mírně vyšší hodnotou.

Autor: Jan Vejmělek