Centrální banky si berou oddechový čas

Po zasedáních Fedu a ECB v předchozích dvou týdnech je tentokrát na tahu ČNB. Změnu sazeb ale ani zde neočekáváme. Tuzemští centrální bankéři pravděpodobně budou i nadále klást důraz na proinflační faktory, což by měla ve větší míře než v květnu zohledňovat také nová prognóza ČNB. Meziroční inflace sice zůstává v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle, svůj vrchol má však pravděpodobně za sebou. V červenci očekáváme její snížení z červnových 2,9 % y/y na 2,7 % y/y. Data z reálné ekonomiky zatím dostatečně nezachycují negativní dopady cel a odeznívání amerického předzásobování. Na podzim by se ale podle naší prognózy již měly v odolnosti domácí ekonomiky objevovat trhliny. Celkově se proto stále domníváme, že další snížení měnověpolitických sazeb ještě do konce letošního roku zůstává ve hře.

Po vzoru ECB a Fedu nechá sazby beze změny tentokrát i ČNB

Z tuzemské ekonomiky tento týden obdržíme klíčové měsíční indikátory. V úterý je na programu zveřejnění předběžné červencové inflace a v pátek potom její finální čtení. Celková i jádrová meziroční inflace má podle naší prognózy svůj letošní vrchol již za sebou. V případě té celkové v červenci očekáváme její pokles z 2,9 % y/y na 2,7 % y/y. Přispět by k tomu měla srovnávací základna, a to jak v případě cen potravin, tak i jádrové inflace, která podle nás zpomalila z rovných 3 % y/y v červnu na 2,8 % y/y v červenci. Průmyslová výroba v červnu pravděpodobně poklesla s přispěním odeznívání předzásobení v USA meziměsíčně o 1 %. Působení tohoto efektu naznačil již zveřejněný předběžný odhad HDP za druhé čtvrtletí (podrobněji dále). Ten současně ukázal, že spotřebitelská poptávka byla z výdajového pohledu hlavním tahounem mezičtvrtletního růstu HDP. To by podle nás měly potvrdit červnové maloobchodní tržby bez aut, které podle našeho odhadu vzrostly o 0,5 % m/m a 5,3 % y/y (WDA).

Ve čtvrtek zasedne k jednacímu stolu ČNB. Podle nás i jednomyslného tržního konsenzu se tentokrát nastavení měnové politiky měnit nebude. Cokoliv jiného než ponechání sazeb na současné úrovni s tradičně jestřábími komentáři guvernéra Michla by bylo pro finanční trhy zklamáním a mohlo by vyvolat tlak na korekci nedávných korunových zisků. My se nadále domníváme, že dopady nárůstu celních bariér, odeznění efektu předzásobení v USA a doběhu přísných měnových podmínek se postupně začnou odrážet v ochlazení domácí ekonomiky i (jádrových) cenových tlaků. V základním scénáři naší prognózy proto čekáme po pauze v srpnu a září na listopadovém zasedání opětovné snížení repo sazby o 25 bb a poslední „cut“ současného cyklu na neutrální 3 % v únoru příštího roku. Rizika v případě přetrvávající odolnosti domácí ekonomiky vůči celnímu šoku vnímáme krátkodobě jako vychýlená ve směru vyšších sazeb oproti naší prognóze. Více v nových Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_3Q25_CZ.

Globální datový kalendář tento týden mnoho statistik, které mají potenciál výrazně rozhýbat trhy, nenabídne. Americká obchodní bilance za červen by již velkou pozornost vzbudit neměla, protože složka zboží, která byla důvodem letošní vysoké volatility, již byla zveřejněna. Určitou pozornost by mohl přilákat červencový ISM index ze služeb v USA, který může napovědět, jaký je na začátku třetího čtvrtletí stav zámořské spotřebitelské poptávky po tom, co v první polovině roku její dynamika oslabila.

Dolar v pátek částečně smazal svoje předchozí posílení

Až do pátku trávil většinu minulého týdne americký dolar v posilovně. Proti euru od pondělního otevření na 1,175 USD/EUR do čtvrtka zpevnil na 1,140 USD/EUR. Pomohl mu k tomu překmit dynamiky zámořského HDP ve druhém čtvrtletí do výrazně kladných čísel (3 % q/q anualizovaně vs oček. 2,6 %). Jestřábí vyznění pak mělo i středeční zasedání Fedu, na kterém ke změně sazeb sice podle očekávání popáté v řadě nedošlo, J. Powell však navzdory politickým tlakům neslevil ze své opatrné rétoriky. Proinflační tržní narativ ve čtvrtek přiživila i červnová data jádrového deflátoru soukromé spotřeby (preferovaný ukazatel cenových tlaků podle Fedu), který se v červnu zvýšil o 0,3 % m/m (anualizovaně o 3,1 %), což byla jeho nejvyšší dynamika za poslední čtyři měsíce. Velkým zklamáním byl nicméně páteční NFP report. Počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru v červenci dosáhl 73 tis. (oček. 104 tis.), přičemž současně došlo k masivní sestupné revizi předchozích dvou měsíců o celkem 258 tis. pracovních míst. Dolarový peněžní trh minulý týden nejprve po zasedání Fedu redukoval šanci na snížení úrokových sazeb americké centrální banky na jejím zářijovém zasedání na cca 40 %, aby po pátečních datech tato pravděpodobnost vyskočila na více než 80 %. Americký dolar v pátek v reakci na to oslabil k 1,159 USD/EUR. I tak byl ale mezitýdenně silnější o zhruba 1,3 %.

Data HDP za Q2 25 významně ovlivnil efekt předzásobení. Americké firmy a spotřebitelé, kteří se snažili nakoupit ještě před platností nových zvýšených cel v prvním čtvrtletí, výrazně zvyšovali (čistý) vývoz z Evropy (při současném růstu dovozu do Spojených států). Výrazné zpomalení mezičtvrtletního růstu ekonomické aktivity tak zaznamenala eurozóna, kde se HDP v Q2 25 zvýšil o nepatrných 0,1 %. V USA naopak HDP po mírném poklesu v Q1 25 vzrostl v Q2 25 o 0,7 % q/q (3 % anualizovaně). Český HDP ve druhém čtvrtletí podle prvního odhadu ČSÚ vzrostl o 0,2 % mezičtvrtletně. Oproti prvnímu čtvrtletí, kdy se zvýšil o 0,7 %, tedy jeho dynamika výrazně poklesla. Struktura zatím nebyla zveřejněna, z komentáře ČSÚ nicméně vyplývá, že kladně k mezičtvrtletnímu růstu přispěla spotřeba domácností, zatímco příspěvek čistého vývozu byl záporný. I zde tedy pravděpodobně hlavním viníkem zpomalení růstu bylo částečné odeznění efektu předzásobení. Celkově očekáváme, že letošní celoroční růst české ekonomiky by se mohl pohybovat poblíž 2 % a v příštím roce zpomalit do blízkosti 1 %. Celý komentář ke zveřejněným datům je dostupný zde: https://bit.ly/GDP_2Q25_flash. Náš výhled pro českou ekonomiku podrobně popisujeme v nových Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_3Q25_CZ.

Koruna s podporou jestřábích vyjádření z ČNB minulý týden odolávala tlaku globálně silnějšího dolaru. Po úterním rozhovoru viceguvernérky E. Zamrazilové, ve kterém uvedla, že „snižování úrokových sazeb je téměř jistě u konce“ se ve středu pro Reuters vyjádřil člen bankovní rady J. Seidler. Podle něj je prostor pro další snižování úrokových sazeb omezený. Zároveň uvedl, že je pravděpodobné, že měnová politika zůstane po určitou dobu stabilní, a to zejména kvůli přetrvávajícímu růstu cen služeb. Zatímco koruna v mezitýdenním srovnání zhruba stagnovala poblíž 24,58 CZK/EUR, maďarský forint i polský zlotý proti euru ztratily v minulém týdnu 0,4-0,6 %.

Autor: Jaromír Gec