ECB si dá prázdninovou pauzu

Evropská centrální banka ve čtvrtek pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny. Od jejího červnového zasedání, na kterém z našeho pohledu spíše z preventivních důvodů zvýšila úrokové sazby, se ekonomická situace příliš nezměnila. Pozitivní zprávy přišly z Německa a Francie, kde dobré výsledky tamní průmyslové produkce snížily pravděpodobnost technické recese v těchto dvou zemích. Vzhledem k obnovenému konfliktu na Blízkém východě zůstává inflační výhled ECB v platnosti. V důsledku nižších cen ropy může být prognóza pro letošní rok revidována mírně směrem dolů. S dalším zvýšením úrokových sazeb evropští centrální bankéři podle našeho názoru vyčkají na září, kdy budou mít k dispozici novou prognózu, data o mzdovém vývoji a také jasnější představu o vývoji konfliktu na Blízkém východě a jeho sekundárních dopadech do cenového vývoje. Úrokové sazby by se tímto krokem dostaly na neutrální úroveň, kde podle nás po delší období setrvají.          

Inflace v eurozóně zpomalila z květnových 3,2 % na 2,8 % y/y v červnu, její jádrová složka pak z 2,6 % na 2,4 % y/y. K červnovému poklesu celkové inflace přispělo především zlevnění pohonných hmot a zmírnění cenové dynamiky potravin a služeb spojených s cestovním ruchem. Sekundární dopady vyšších cen energií v ostatních složkách inflace zatím příliš patrné nejsou. K jejich zhmotnění však podle nás dojde až se zpožděním, konkrétně v průběhu letošního druhého pololetí. S ohledem na nedávný výrazný pokles cen ropy lze ovšem předpokládat, že jejich rozsah bude oproti původním očekáváním omezenější. ECB tak může svoji prognózu pro letošní rok revidovat ve směru dolů. Výše však stále zůstávají inflační očekávání, která se ve tříletém horizontu drží na 2,9 % y/y, ačkoli ta krátkodobá (roční) již klesla ze 4 % na 3,5 %. Celkově se rizika ve směru vyšší inflace v posledním měsíci snížila, nejistota však zůstává stále značná.

V každém případě aktuální vývoj dat umožňuje ECB, aby si se změnami úrokových sazeb dala prázdninovou pauzu. Další utažení měnových podmínek očekáváme až na zářijovém zasedání, kdy bude mít k dispozici jednak novou prognózu a jednak již bude jasnější zda, a případně jak silně se aktuální vývoj na komoditních trzích odrazí v sekundárních dopadech do inflace. Zvýšením úrokových sazeb o 25 bb by se depozitní sazba dostala na svoji neutrální úroveň, kde podle našeho odhadu po delší období setrvá. Finanční trhy jsou v tomto ohledu agresivnější, když ve svých cenách zahrnují do konce letošního roku dvojí utažení měnových podmínek.

Autor: Jana Steckerová