Průmysl v červenci poklesl, výhled ale zůstává příznivý

Průmyslová produkce v Česku v červenci meziměsíčně klesla o 1,1 % a odmazala tak velkou část červnového zvýšení o 1,4 %. V porovnání s očekáváními se zároveň jednalo o zklamání, když tržní konsensus předpokládal meziroční růst o 0,5 %, zatímco produkce ve skutečnosti zůstala oproti loňskému červenci beze změny. Částečně se ovšem na této slabé meziroční dynamice podepsala i skutečnost, že letošní červenec měl oproti loňsku o jeden pracovní den méně. Po očištění o vliv rozdílného počtu pracovní dní meziroční růst průmyslové produkce dosáhl silnějších 3,1 %.

V samotném zpracovatelském průmyslu v červenci došlo k meziměsíčnímu poklesu výroby o 1,3 %, když se výkon snížil ve většině významných odvětví. V případě výroby motorových vozidel došlo k meziměsíčnímu poklesu o 2,8 % po silném červnovém nárůstu o 4,7 %. Opět se tak potvrdila vysoká volatilita objemů výroby z měsíce na měsíc, kterou v průběhu letošního roku pozorujeme. Navzdory tomu byla ale výroba motorových vozidel letos v červenci meziročně vyšší o silných 4,7 % (po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní), což potvrzuje trend jejího oživování. Meziměsíčně produkce v červenci klesala i v návazných odvětvích jako je elektrotechnický průmysl a výroba plastových výrobků. Data za letní měsíce je ale nutné vždy interpretovat s jistou opatrností, a to kvůli vlivu celozávodních dovolených, které jsou typické právě pro průmyslové provozy. Z tohoto důvodu dává větší smysl hodnotit červencová data až v kombinaci s těmi srpnovými.

V souhrnu předstihové indikátory ukazují na postupné zlepšování situace v evropském průmyslu, včetně toho českého. V dostupných průzkumech si průmyslové podniky v posledních měsících pochvalují hlavně růst počtu nových zakázek, především pak těch ze zahraničí. To potvrzují i dnes zveřejněná data, podle kterých nominální hodnota nových zakázek v českém průmyslu v červenci meziročně vzrostla o 7,2 %. Ty ze zahraničí byly přitom vyšší o 15,7 %, zatímco tuzemské naopak o 6,6 % poklesly. V samotném automobilovém průmyslu byl růst celkových zakázek ještě silnější, když meziročně dosáhl 12,5 %. K aktuálně probíhajícímu oživení celoevropského průmyslu pravděpodobně přispívají vyšší výdaje německé vlády do tamní ekonomiky, globální nárůst investic do umělé inteligence, stejně tak i zvýšený zájem o energeticky úsporné technologie. Posledně zmíněné souvisí s obnoveným růstem cen energií, které naopak zůstávají významnou překážou expanze evropského výrobního sektoru. Kromě toho si podnikatelé v průmyslu aktuálně stěžují na problémy v dodavatelských řetězcích kvůli pokračujícímu konfliktu na Blízkém východě. K jejich narušení může přispívat i nízká hladina evropských řek, která omezuje jejich splavnost. I přes tyto problematické aspekty lze ale nyní hodnotit výhled průmyslového sektoru pro další měsíce jako spíše optimistický.

Autor: Martin Gürtler