Úrokové sazby ČNB se nemění, komunikace ale byla překvapivě jestřábí

Česká národní banka dnes v souladu s očekáváními úrokové sazby nezměnila. Stejně jako v prosinci bankovní rada vyhodnotila bilanci rizik plnění inflačního cíle jako vyrovnanou. Guvernér Michl uvedl, že bankovní rada se dnes rozhodovala mezi tím, zda sazby mírně snížit nebo je ponechat beze změny. Možnost uvolnění měnové politiky již indikoval nedávný obrat v komunikaci centrální banky. Navzdory němu ale pokračující stabilitu úrokových sazeb podpořilo všech sedm členů bankovní rady. Výroky guvernéra během tiskové konference se navíc točily hlavně kolem proinflačních rizik. Zmíněn byl přetrvávající rychlý růst cen služeb a zvýšená jádrová inflace. Podle nás ke snížení úrokových sazeb v letošním roce nedojde, neboť letošní pokles inflace bude pouze dočasný. Očekáváme, že v roce 2027 inflace vlivem expanzivní fiskální politiky a svižného ekonomického růstu opět zrychlí. Obdobný obrázek makroekonomického vývoje nabízí také nově zveřejněná prognóza ČNB. Ta rovněž snížení úrokových sazeb nečeká, naopak pro konec letošního roku předvídá jejich zvýšení.

Česká národní banka podle očekávání na dnešním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Hlasovalo pro to všech sedm členů bankovní rady. Základní repo sazba tedy zůstává na 3,5 %, kam se dostala po posledním snížení loni v květnu. Tento výsledek byl v souladu s naší prognózou i jednohlasným analytickým konsensem. Finanční trh zaceňoval jen malou šanci na to, že centrální banka dnes sazby sníží. Po zveřejnění předběžného odhadu lednové inflace navíc tyto sázky klesly na minimum. Zatímco celková meziroční inflace se v lednu dostala na 1,6 %, tedy pod dvouprocentní cíl ČNB, ceny služeb nadále rostly rychlým tempem. Meziročně byly stejně jako v prosinci vyšší o 4,7 % a zároveň vykazovaly i svižnou meziměsíční dynamiku.

Vyznění dnešního zasedání bylo spíše jestřábí. Kromě jednohlasného rozhodnutí o ponechání úrokových sazeb beze změny k tomu přispěla i tisková konference guvernéra Michla. Ten připustil, že bankovní rada dnes diskutovala o tom, zda sazby mírně snížit či je ponechat beze změny. Zároveň však uvedl, že vývoj ekonomiky a inflace nadále vyžaduje přísnější měnovou politiku. V tomto kontextu zmínil právě pokračující vysokou dynamiku cen služeb a zrychlující růst množství peněz v ekonomice. K riziku expanzivní fiskální politiky se ale příliš vyjadřovat nechtěl. Podle guvernéra Michla musí centrální banka zajistit, aby inflace zůstala poblíž cíle i po odeznění dočasných vlivů. Prognóza ČNB totiž stejně jako ta naše předpokládá, že letošní pokles inflace pod 2 % související především s levnějšími energiemi bude pouze dočasný. Po letošních 1,6 % tak v roce 2027 očekává opětovný nárůst inflace na průměrných 2,1 %. Náš odhad letošní inflace je stejný a ten pro příští rok mírně vyšší (2,3 %). Jádrová inflace podle guvernéra Michla zůstane zvýšená, což si myslíme i my. Bude podle jeho slov zároveň hlavním indikátorem, který bude ČNB sledovat. Ve vztahu k tomu budou další kroky centrální banky záviset na nově zveřejněných datech. Stejně jako v prosinci pak bankovní rada hodnotila bilanci rizik plnění dvouprocentního inflačního cíle jako vyrovnanou.

Podle základního scénáře naší prognózy centrální banka v letošním roce úrokové sazby snižovat nebude. Repo sazba by tak měla zůstat na současných 3,5 % až do konce roku. Na přelomu loňského a letošního roku sice došlo ke změně v komunikaci ČNB, která nyní připouští možnost letošního snížení sazeb. Proti tomu ale podle nás stojí překvapivě silná tuzemská ekonomika, a především pak očekávaný nárůst fiskálních výdajů. To přispěje k dalšímu oživení domácí poptávky, která bude nejspíše podpořená i pokračujícím svižným růstem mezd. Předstihové indikátory navíc ukazují na nárůst i v případě zahraniční poptávky, když poslední data z evropského průmyslu nabízejí optimističtější výhled. Významný vliv na to pravděpodobně má postupný náběh silného fiskálního stimulu v Německu. Rychlý růst české ekonomiky v letošním i příštím roce očekává jak naše prognóza, tak i ta od ČNB. Se sílící ekonomikou a posunujícím se horizontem měnové politiky bude navíc snížení úrokových sazeb v dalších měsících dávat nejspíše stále menší smysl. S ohledem na překvapivou změnu v komunikaci ČNB, která přišla v době, kdy se naplňují proinflační rizika, před kterými centrální banka dlouhodobě varovala, je ovšem naše prognóza vývoje tuzemských úrokových sazeb spojena s velkou mírou nejistoty. Je možné, že v rámci bankovní rady budeme letos svědky větších názorových rozdílů a jednotlivá rozhodnutí tudíž nemusí být z hlediska počtu hlasů tak jednoznačná, jako tomu bylo doposud.

Více k naší prognóze vývoje ekonomiky, inflace a měnové politiky píšeme v nedávno zveřejněných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_1Q26_CZ.

Autor: Martin Gürtler