Sentiment indikátory pod tíhou iránského konfliktu

Dnešek bude ve znamení publikace březnových sentiment indikátorů. Evropské PMI přinesou první informaci i tom, jak konflikt na Blízkém východě a dramaticky vyšší ceny energetických komodit dopadají na náladu průmyslníků a poskytovatelů služeb. Z domova se dočkáme březnového konjunkturálního průzkumu. Obáváme se zklamání v obou složkách – podnikatelské i spotřebitelské důvěry.

Česká ekonomická důvěra kvůli Iránu za březen padá

Dnešní údaje průzkumů sentimentu PMI ukážou, jaká je první reakce průmyslníků a poskytovatelů služeb na válku v Íránu a s tím související dramatický vzestup cen ropy a plynu. I když v posledním období nepatřily PMI mezi úplně nejspolehlivější údaje, relevantnější byly národní průzkumy, tentokrát budou data trhem bedlivě pozorována. Půjde totiž i první, i když zatím měkké, indikátory, jak firmy aktuální situaci vnímají. Z pohledu ECB bude podle nás důležité, jaká bude relace mezi složkou hodnotící produkci a mezi cenovým subindexem.

My se obáváme, že cenová složka výrazně vystřelí, zatímco produkční subindex (kompozitní), poklesne pouze umírněně. To by indikovalo riziko dřívějšího zvýšení eurových úrokových sazeb. A samozřejmě by to bylo povzbudivou zprávou pro euro na úkor dolaru. Tentokrát totiž hrají roli i protichůdné síly: na jedné straně hrozba dražších energií a delšího trvání konfliktu, na druhé straně očekávaný impulz z německého fiskálního balíčku, který může přinést pozitivní přenosy do zemí silně navázaných na německý trh.

ČSÚ dnes zveřejní březnový konjunkturální průzkum. Dočkáme se tedy aktuálního ohodnocení sentimentu ze strany domácností i firem. Ve světle zdražujících energií je směr přehodnocení jasný. Otázkou pouze je, jak hluboko složky spotřebitelského a podnikatelského sentimentu klesnou. V rámci podnikatelů bude obzvláště sledovaný subindex nálady v průmyslu. My se celkově obádáme ve srovnání s tržním konsensem zklamání. Z pohledu české koruny by se tak jednalo negativní zprávu.

Do dnešního dne vstupují trhy opět spíše s obavami a zvýšenou averzí k riziku. Trumpovi trhy snahu o deeskalaci příliš nevěří a obávají se dalších útoků, které by odnesla energetická infrastruktura. To by znamenalo opětovnou podporu dolaru na úkor eura a tlaky na oslabování regionálních měn.

D. Trump opět vnesl na trh volatilitu

Na finančních trzích hrála na úvod týdne hlavní roli opět geopolitika. Do nového týdne jsme vstoupili s další eskalací války na Blízkém východě s ultimátem D. Trumpa směrem k Íránu ohledně zprůchodnění Hormuzského průlivu, které mělo vypršet právě včera. Trump vyhrožoval zničením iránské energetické infrastruktury. V souvislosti s dalším nárůstem rizikové everze dolar proti euru dále posiloval, krátce se kurz dostal dokonce pod 1,150 UUSD/EUR až téměř k 1,148 USD/EUR. Krátce po obědě, tedy pár hodin před vypršením ultimáta, ale prezident D. Trump otočil. Oznámil totiž, že rozkaz k úderům na elektrárny a veškerou energetickou infrastrukturu odkládá, a to minimálně o pět dní. V reakci na to euro vystřelilo k 1,162 USD/EUR, aby se kur následně vrátil k cca 1,156 USD/EUR. Samotné odložení ultimáta zatím nic zásadního nemění. Zklamání, které přineslo zveřejnění březnového indexu ekonomické aktivity v oblasti Chicaga vrátilo euro k dolaru opět nad 1,160 USD/EUR.

Vývoj kurzů středoevropských měn včera v podstatě kopíroval vývoj na globálních trzích a pohyby rizikové averze. Zatímco dopoledne měly lokální měny spíše tendenci oslabovat, po poledni a odložení Trumpova ultimáta měny ostře posílily, aby následně opět lehce ztrácely. Samotná koruna tak nejprve v průběhu včerejšího dopoledne oslabovala směrem k 24,55 CZK/EUR, aby po poledni kurz spadnul k 24,42 CZK/EUR.

Autor: Jan Vejmělek