Trhy podpořily spekulace o mírové dohodě mezi USA a Íránem

Česká inflace vzrostla z březnových 1,9 % y/y na 2,5 % v dubnu, což bylo v souladu s tržním konsensem. K jejímu dalšímu zvýšení do velké míry opět pravděpodobně přispěl pokračující růst cen pohonných hmot, jehož efekt odhadujeme na +0,3-0,4 pb. Dynamika cen potravin naopak zůstala utlumená, když zřejmě nadále působil vliv silné zemědělské úrody z loňského roku. Po březnovém nárůstu z 2,7 % na 2,9 % y/y se mohla v dubnu dále zvýšit také jádrová inflace. Naznačovat by to mohlo pokračující zrychlování růstu cen služeb z březnových 4,7 % y/y na 4,8 % v dubnu. Jádrová inflace by se tak mohla dostat na tříprocentní horní mezd tolerančního pásma ČNB či dokonce mírně nad ní. Trendové zrychlování celkové inflace lze očekávat i v dalších měsících, když se zvýšené náklady spojené s důsledky blízkovýchodního konfliktu budou postupně propisovat do ostatních cen v ekonomice. Inflace by se tak podle naší prognózy měla na přelomu letošního a příštího roku pohyboval poblíž 3 % y/y. Více jsme předběžný odhad dubnové inflace analyzovali zde: https://bit.ly/CPI_Apr26_flash.

Zprávy o možném brzkém uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem dnes vedly k výraznému poklesu ceny ropy a hodnoty amerického dolaru, zatímco akcie silně rostly. Spojené státy údajně Íránu přeložily jednostránkový rámcový návrh na ukončení konfliktu, který by měl zahrnovat i otevření Hormuzského průlivu. Írán by se měl podle požadavků USA vyjádřit do 48 hodin. Evropské akciové indexy na vlně optimismu nejčastěji rostly v rozsahu 2-2,5 %. Tržní úrokové sazby naopak klesaly. K částečnému zmírnění obav z inflace přispělo zlevnění ropy na světových trzích. Její cena se s obnovenou šancí na ukončení blízkovýchodního konfliktu vrátila do blízkosti 100 dolarů za barel. Přesto ale zůstává vysoko, neboť jednání obou válčících stran je nevyzpytatelné a jednotlivé postoje se mohou opět rychle změnit. Americký dolar na pozadí zmírnění rizikové averze na trzích vůči euru oslabil o 0,5 % a jeho kurz se nacházel poblíž 1,175 USD/EUR. Vyšší apetit k riziku pomohl i všem třem středoevropským měnám. Tradičně nejvíce na světové zprávy reaguje maďarský forint, který dnes oproti euru zpevnil o zhruba 0,6 %. Následoval ho polský zlotý, který přidal 0,3-0,4 %. V Polsku také zasedala centrální banka, úrokové sazby ale v souladu s očekáváními nezměnila. Nejméně posílila česká koruna, která vůči společné evropské měně zpevnila o 0,2 % a její kurz se dostal pod 24,35 CZK/EUR. Důvodem může být skutečnost, že současný blízkovýchodní konflikt se na tuzemské měně dosud významně nepříznivě neprojevil a ta vzhledem k okolnostem zůstala na stále relativně silných úrovních. Na předběžný odhad dubnové inflace trh rovněž významně nereagoval. Meziroční inflace skončila v souladu s tržním konsensem, její struktura sice indikuje více fundamentální povahu dodatečných inflačních tlaků, trhy ale již před zveřejněním těchto dat pro ČNB zaceňovaly poměrně rychlé zvyšování úrokových sazeb. To v podstatě platí i nadále, když do konce roku termínované kontrakty implikují zhruba dvojí zvýšení repo sazby.

Autor: Martin Gürtler