Česká ekonomika v průběhu druhého čtvrtletí zrychlila

USD/EUR: Dolar v uplynulých týdnech těžil z kombinace rostoucí geopolitické nejistoty, vyšších cen ropy a zvyšujících se tržních sazeb v USA. Eskalace konfliktu na Blízkém východě a nové americké tarify posilují inflační rizika, což vede investory k přehodnocování očekávání ohledně měnové politiky Fedu. Ten sice na nadcházejícím zasedání pravděpodobně ponechá sazby beze změny, debata uvnitř centrální banky se však podle všeho posouvá směrem k možnosti jejich dalšího zvýšení. Vyšší americké výnosy a status dolaru jako bezpečného aktiva tak i nadále vytvářejí prostředí příznivé pro americkou měnu, zatímco prostor pro výraznější posílení eura zůstává omezený.

CZK/EUR: Koruna je zejména díky nárůstu úrokového diferenciálu a očekávání investorů, že ČNB bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, v posilujícím trendu. Tuzemský ekonomický kalendář nabídne předběžný odhad HDP za druhé čtvrtletí. Předpokládáme mezičtvrtletní růst o 0,5 % po podle nás dočasném zpomalení na 0,2 % q/q v prvním čtvrtletí; tržní konsensus je ještě o desetinu vyšší. Důležitější podle nás bude sledovat vyjádření centrálních bankéřů, kterým ve čtvrtek před zasedáním v příštím týdnu začíná mediální karanténa. Tržní zacenění zvyšování sazeb je agresivní. Jakékoliv jeho zpochybnění ze strany centrálních bankéřů by mělo vyvolat korekci korunových zisků.

Fed tento týden ponechá úrokové sazby nezměněné

Fed tento týden sazby nezmění, vyznění ale bude podle nás jestřábí

Klíčovou globální událostí tohoto týdne je středeční zasedání americké centrální banky k měnové politice. V souladu s tržním koncensem, předpokládáme, že se úrokové sazby měnit nebudou.  V prostředí eskalujícího geopolitického napětí, vyšších cen ropy a nových amerických cel totiž opět sílí obavy z přetrvávajících inflačních tlaků. Část představitelů Fedu navíc signalizuje, že současné nastavení měnové politiky nemusí být dostatečně restriktivní k návratu inflace k dvouprocentnímu cíli, což zvyšuje pravděpodobnost obnovení debat o dalším zpřísnění měnové politiky v průběhu letošního roku.

Vedle rozhodnutí Fedu budou důležitá také nová makroekonomická data. Ve čtvrtek bude zveřejněn předběžný odhad růstu americké ekonomiky za druhé čtvrtletí, který by měl podle průměrného analytického odhadu zaznamenat stejnou dynamiku jako v předchozím čtvrtletí. My ale oproti tržnímu konsensu čekáme výrazně vyšší mezičtvrtletní anualizovanou dynamiku (2,9 % versus trhem předpokládaných 2,1 % po 2,1 % v Q1 26). Současně budou publikována data o inflaci měřená indexem PCE, jenž je Fedem preferovaným cenovým ukazatelem. Očekává se sice určité zmírnění inflačních tlaků, trhy však budou sledovat především to, zda jde o začátek trvalejšího trendu. Vzhledem k aktuálnímu vzestupu cen ropy, na které typicky reagují i inflační očekávání, vnímáme zpomalení PCE jako dočasné.

Eurozóna odolává energetickému šoku, inflace však opět poroste

V eurozóně bude pozornost soustředěna především na první odhad HDP za druhé čtvrtletí. Očekáváme, že ekonomika navzdory energetickému šoku a zvýšené geopolitické nejistotě vzrostla o 0,3 % q/q a 0,5 % y/y. Data by tak měla potvrdit odolnost evropské ekonomiky, která nadále těží ze solidní domácí poptávky a postupného zlepšování aktivity v průmyslu. Předstihové indikátory naznačují, že růst zůstává relativně stabilní, když se zlepšuje jak podnikatelská nálada, tak aktivita ve zpracovatelském průmyslu. Další podporu výhledu by měly přinést i údaje o ekonomické důvěře Evropské komise, které by podle očekávání měly v červenci dále vzrůst. Odhady ekonomů Société Générale jsou ve srovnání s trhem v celku mírně optimističtější.

Neméně důležitá budou v eurozóně inflační data za červenec. Po předchozím poklesu by měla meziroční inflace v eurozóně podle nás i průměrného tržního odhadu mírně zrychlit z 2,8 % na 2,9 %, zatímco jádrová inflace by měla setrvat na 2,4 %. Za obnovením cenových tlaků stojí především prudký růst cen energií a pohonných hmot v návaznosti na eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Z pohledu finančních trhů tak budou data důležitým testem, zda a jak moc se vyšší ceny energií začínají promítat i do širších inflačních tlaků.

Česká ekonomika prokázala během Q2 26 svou odolnost

Klíčovou domácí událostí týdne bude zveřejnění předběžného odhadu HDP za druhé čtvrtletí letošního roku. Očekáváme, že ekonomický růst po přechodném zpomalení na 0,2 % q/q v prvním čtvrtletí opět zrychlil na 0,5 % q/q. Hlavním motorem ekonomiky podle nás zůstala domácí poptávka, zejména spotřeba domácností podporovaná růstem reálných mezd, úvěrové aktivity i stále vysokou mírou úspor. Relativně robustní by měly zůstat také investice, byť jejich růst zřejmě oproti začátku roku mírně zpomalil. Geopolitické napětí působilo prostřednictvím vyšších cen energií, zvýšené nejistoty a snahy firem o předzásobení spíše na strukturu růstu než na jeho celkovou úroveň. Česká ekonomika totiž i nadále těží především ze silné domácí poptávky, která negativní dopady zhoršujícího se vnějšího prostředí zatím převážila. Podobně jako v prvním čtvrtletí proto očekáváme záporný příspěvek čistého vývozu, který však bude spíše odrazem silné domácí poptávky a dovozní aktivity než slabosti zahraniční poptávky. K lepšímu výsledku by naopak mělo přispět oživení průmyslové výroby. V meziročním vyjádření podle našeho odhadu ekonomika vzrostla o 2,2 %, tedy stejným tempem jako v prvním čtvrtletí, a nadále tak potvrzuje svou odolnost vůči zvýšené geopolitické nejistotě.

Koruna posiluje navzdory geopolitice, podporují ji vyšší tržní úrokové sazby

Na globálních finančních trzích přetrvávala minulý týden zvýšená nejistota související s geopolitickým vývojem a jeho potenciálními dopady na světovou ekonomiku a inflaci. Kromě pokračujících bojů mezi Íránem a USA a zablokovanému Hormuzskému průlivu se v minulém týdnu po útoku na tankery v Rudém moři ukázalo, že ani tato dopravní trasa není bezpečná. Výsledkem byl návrat ceny ropy ke 100 dolarům za barel (Brent). Vyšší ceny ropy se pak promítaly i do vyšších tržních úrokových sazeb. Evropská centrální banka na čtvrtečním zasedání ponechala úrokové sazby nezměněné, vyznění ale bylo jestřábí, když prezidentka ECB Ch. Lagardeová zdůrazňovala rizika sekundárních dopadů vysokých cen ropy. Absence jakéhokoliv vymezení se vůči tržnímu zacenění, které stejně jako naše prognóza počítá se zvýšením sazeb o 25 bb na příštím zasedání v září a otevřenost některých guvernérů k jejich zvýšení podle nás naznačuje, že pokud se situace na Blízkém východě viditelně neuklidní, další utažení měnové politiky v září je pravděpodobné. Více píšeme zde: https://bit.ly/ECB_07_2026.

Právě kombinace geopolitických rizik, vyšších cen ropy a relativně příznivých makroekonomických dat z USA vytvářela podporu americkému dolaru. Ten vůči euru během minulého týdne posílil o více než půl procenta, když se kurz v závěru týdne pohyboval pod hranicí 1,14 USD/EUR. Dolaru pomáhal jak status bezpečného aktiva v období zvýšené nejistoty, tak i přetrvávající odolnost americké ekonomiky. To se v kombinaci s vyššími cenami ropy odrazilo v růstu amerických tržních výnosů a v posílení tamní měny. Euro nebylo schopno profitovat z pátečních překvapivě solidních červencových PMI aktivity z průmyslu a ze služeb z Německa, respektive eurozóny jako celku. Trhy diskontují jejich relevanci právě kvůli eskalaci geopolitického rizika v posledních dnech a již zmíněný výrazný růst cen ropy. Do nového týdne trhy vstupují s o něco menšími obavami, když boje mezi USA a Íránem byly přerušeny a prostor opět dostalo vyjednávání.

Ve středoevropském regionu se navzdory geopolitice, ropě a silnějšímu dolaru dařilo regionálním měnám. Česká koruna během minulého týdne posílila z úrovní nad 24,20 CZK/EUR až do blízkosti 24,12 CZK/EUR a byla tak nejsilnější za poslední více než měsíc. Obdobný vývoj byl patrný i u ostatních měn regionu, když polský zlotý zpevnil o více než půl procenta a maďarský forint o něco málo přes čtvrt procenta. Regionálním měnám pomáhal růst krátkodobých tržních sazeb, za kterým stály obavy z inflačních dopadů zhoršující se geopolitické situace a vyšších cen ropy. Trhy tak přehodnocovaly očekávánou trajektorii měnověpolitických sazeb ve středoevropském regionu směrem nahoru. Rozšiřující se úrokové diferenciály vůči euru následně působily ve prospěch středoevropských měn a přispívaly i k posilování české koruny.

Z pohledu koruny potěšil v závěru týdne publikovaný konjunkturální průzkum za červenec.  Ten sice ukázal na praktickou stagnaci souhrnného indikátoru důvěry v ekonomiku, detailnější pohled však vyznívá relativně příznivě. Důvěra podnikatelů se vrátila na svůj dlouhodobý průměr, přičemž vzrostla ve všech sledovaných odvětvích. Pozitivním signálem je zejména zvýšení využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu na nejvyšší úroveň za posledních pět let a současně ústup obav z nedostatečné poptávky. Na druhé straně průzkum potvrdil, že mezi podniky i domácnostmi narůstají obavy spojené s geopolitickou situací a růstem cen energií a pohonných hmot. To se odrazilo i ve zhoršení spotřebitelské důvěry, kde se domácnosti obávají především zhoršení ekonomické situace v následujících dvanácti měsících. Celkově však výsledky průzkumu naznačují, že česká ekonomika zůstává navzdory geopolitickým rizikům relativně odolná. Podrobněji jsme data komentovali zde https://bit.ly/Konjunkt_07_26.

Autor: Jan Vejmělek