Spotřebitelé pomohou ke zvýšení tuzemské ekonomické důvěry

Z domova se dnes dočkáme únorového konjunkturálního průzkumu. Očekáváme zlepšení celkové ekonomické důvěry, a to primárně díky lepšímu sentimentu na straně domácností. U podnikatelské důvěry se obáváme dokonce mírného snížení. V souladu s trhem pak předpokládáme na dnešním zasedání maďarské centrální banky snížení klíčové sazby o 25 bb na 6,25 %. Zajímavá pro trhy pak může být i americké spotřebitelská důvěra od Conference Boardu za únor.

Dnešek ve znamení sentiment indikátorů

Dnešní den přinese z domova i ze světa řadu předstihových indikátorů. Ty ale zřejmě nebudou mít sílu zásadněji ovlivnit vývoj na trhu eura s dolarem, ani kurz koruny na lokálním trhu. Spotřebitelská důvěra od Conference Boardu ale bude důležitá v tom smyslu, že podle Univezity of Michigan je důvěra Američanů nízká. To v případě českých spotřebitelů je situace opačná – právě tuzemské domácnosti jsou tahounem zlepšujícího se ekonomického sentimentu. Za únor očekáváme oproti konsensu výrazně lepší výsledek. Domácnostem pomáhá zejména pokračující růst reálných disponibilních příjmů. Naopak zklamání se obáváme od podnikatelské důvěry, a to zejména kvůli stále pouze opatrně se zlepšující situaci v německém průmyslu a přetrvávajícím globálním nejistotám.

Regionální událostí je pro dnešek zasedání maďarské centrální banky, kde v souladu s tržním očekáváním předpokládáme snížení klíčové úrokové sazby o 25 bb na 6,25 %. Bude se jednat o první snížení sazeb od září 2024. Umožní ho podle nás zveřejněný pokles lednové inflace pod 3% inflační cíl banky a silný forint. Inflace v lednu spadla na 2,1 % y/y, a co je podstatné, její snížení by mělo být udržitelné – v průběhu letošního roku by měla pouze pomalu stoupat k 3% cíli, kterého by mělo být na konci roku dosaženo. Další snížení sazeb by mělo přijít v březnu, a to na terminální úroveň 6,0 %.

Klidnější úvod týdne na finančních trzích

Do nového týdne vstoupily trhy s celní turbulencí za zády. Americký Nejvyšší soud zrušil ta cla zavedená Donaldem Trumpem dle federálního zákona o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. V reakci na to Donald Trump na základě amerického obchodního zákona z roku 1974 uvalil plošná cla ve výši 10 %, následně zvýšená na 15 %. Opatření mají začít platit ode dneška. Podstatné je, že takto uvalená cla budou účinná pouze 150 dní a následně je musí prodloužit Kongres. Reakce trhů byla relativně vlažná, euro otevřelo včerejší asijskou seanci silné na 1,183 USD/EUR, během evropského obchodování ale dolar své ztráty částečně odmazával posunem kurzu k 1,178 USD/EUR. Faktický dopad těchto celních změn je na globální úrovni spíše pozitivní, když se průměrná celní sazba snížila (o zhruba tři procentní body), výrazněji ale z toho budou profitovat asijské země, zejména Čína a Indie, či třeba Brazílie. Dolar pak potěšil svým vyjádřením Ch. Waller z Fedu. Pokud budou podle něj únorová data z amerického trhu práce silná, pauza ve snižování úrokových sazeb může pokračovat.

Německý Ifo index podnikatelského klimatu za únor potěšil trhy, když vystoupil na nejvyšší hodnotu od srpna 2025. Zlepšení bylo zaznamenáno v obou složkách – hodnocení současné situace i očekávání do budoucna. Za zlepšením jsou zejména vládní stimulační opatření. Rizikem je samozřejmě opětovně zvýšená nejistota související s politikou Spojených států. Podle prezidenta Ifo institutu začíná německá ekonomika vykazovat první známky oživení. Odpolední americká data podnikových objednávek za prosinec nezklamala, a Fed index průmyslové aktivity z Dallasu za únor dokonce příjemně překvapil.

Na regionálních trzích byl pro včerejšek vítězem polský zlotý, který vůči euru v průběhu seance posiloval až o zhruba čtvrt procenta. Pomohla mu oproti očekávání lepší čísla lednových maloobchodních tržeb. V odpoledních hodinách ale své zlotý své zisky korigoval. Maďarský forint i česká koruna včera stagnovaly. Kurz domácí měny vůči euru se po celý včerejší den držel v úzkém pásmu tří haléřů mezi 24,21-24 CZK/EUR.

Autor: Jan Vejmělek