Dražší energie a extrémní vedra brzdí ekonomickou aktivitu v eurozóně

Mírné zhoršení indikátorů PMI v eurozóně v srpnu vlivem vyšších cen energií a extrémních teplot by nemělo značit narušení pokračující expanze ekonomiky eurozóny. Pro ECB budou v tomto týdnu klíčové údaje o mzdovém vývoji. Data by podle nás ovšem neměla zásadně měnit očekávání ohledně zvýšení sazeb ECB v září. V tomto směru by vyznívalo pouze zásadní zpomalení mzdové dynamiky či ekonomické aktivity. S ohledem na absenci klíčových amerických dat makroekonomický kalendář v tomto týdnu zřejmě nenabídne výrazný impuls. To by tak mohlo implikovat vesměs stabilní vývoj eurodolarového páru.

Z domácích dat bude tento týden zveřejněn jen vývoj výrobních cen za červenec, kde by se opětovný nárůst cen energií mohl podepsat na zrychlení dynamiky PPI na 1,5 % y/y. Vývoj korunových aktiv ale bude spíše více následovat geopolitické dění a zahraniční trhy. 

I přes zhoršení zůstávají PMI v eurozóně v pásmu expanze

Předstihové indikátory PMI v eurozóně se v srpnu pravděpodobně mírně zhoršily vlivem vyšších cen energií a teplot. Průmyslový PMI by i přes nepatrný pokles na 51,8 b. měl zůstat v pásmu expanze, což dokazuje i solidní růst průmyslové produkce v eurozóně, která v Q2 vzrostla o 1 % q/q, na čemž se z jedné třetiny podílelo Irsko. Obnovené pnutí na Blízkém východě, které drží cenu ropy Brent těsně pod 90 USD/barel (+25 % oproti začátku konfliktu) a vlna extrémních veder napříč Evropou zřejmě negativně dopadly na ekonomickou aktivitu, což se odrazilo v poklesu PMI. Vyšší ceny energií se ale zatím podepsaly na růstu cen ostatních vstupů jen v omezené míře dle subindexů PMI, v srpnu by ale jejich efekt mohl být více patrný. Podobně jako v průmyslu PMI ze služeb v srpnu podle nás oproti červenci také nepatrně klesl na 51,6 b. Kompozitní index by měl zůstat nad 50bodovou hranicí a stále tak odrážet pokračující expanzi ekonomické aktivity eurozóny, jak potvrdil její výkon v Q2, kdy HDP eurozóny vzrostl o 0,4 % q/q.

Pro ECB budou klíčová mzdová data za Q2. Indikátor vyjednaných mezd od ECB v tomto týdnu zřejmě ukáže na mírné zrychlení růstu na 2,6-2,7 % y/y oproti +2,5 % y/y v Q1. Předchozí údaje náhrad zaměstnanců z dat národních účtů ukázaly na zpomalení růstu v Q1 na 3,4 % y/y (vs 3,6 % v Q4 25), přičemž údaj za Q2 bude zveřejněn až 7. září. Samotná ECB přitom předpovídá zpomalení dynamiky tohoto indikátoru na 3,2 % y/y v Q2. Další zpomalování a především absence dopadu vyšší inflace ve mzdových vyjednáváních by mohly zamezit navýšení sázek na další utahování měnové politiky ECB po září, kdy my i peněžní trh očekáváme nárůst sazeb ECB o 25 bb.

Americká data v tomto týdnu nenabídnou zásadní impuls. Data v posledních dvou týdnech ovšem ukázala na pokles zaměstnanosti v červenci a absenci významnějšího zrychlení inflačních tlaků a snížila tak pravděpodobnost výraznějšího zvýšení sazeb amerického Fedu. To vedlo k téměř plné redukci sázek na zvýšení sazeb v září, do konce roku ale peněžní trh stále implikuje nárůst sazeb o téměř 25 bb. Inflační data zveřejněná v minulém týdnu podle SG naznačují růst jádrového PCE deflátoru o 0,15 % m/m v červenci, což by spíše nahrávalo stabilitě sazeb. Slabší cenové tlaky i přes námi očekávané zrychlení v srpnu nenahrávají zvýšení sazeb Fedu během podzimu.

Americký dolar ztrácel podporu dat z tamní ekonomiky

Americká data v závěru minulého týdne zesílila slábnutí dolaru. Maloobchodní tržby v červenci překvapivě meziměsíčně klesly o 0,6 % (nominálně). V případě tržeb bez aut pokles dosáhl -0,3 % a v kontrolní skupině pak -0,4 % m/m. Výrazné zhoršení v červenci přichází po svižném růstu tržeb v kontrolní skupině, který se v předchozích třech měsících pohyboval mezi 0,4 % a 0,6 %. Pokles spotřebitelské poptávky v červenci navázal na tamní inflační data zveřejněná v minulém týdnu, která skončila vesměs dle očekávání, ale nenaznačila citelné zvýšení inflačních tlaků během července. Meziroční celková i jádrová inflace zvolnily o desetinu na 3,4 %, respektive na 2,5 %, přestože jejich meziměsíční dynamiky oproti slabému červnu zrychlily. Zvolnil také růst PPI, který na celku dosáhl v červenci 4,7 % y/y (vs 5,5 % v červnu) a 4,2 % y/y (vs 4,7 % v červnu) v případě jádrového PPI.

Inflační data nenaznačila zásadní zrychlení růstu deflátoru PCE v červenci a spolu se slabými maloobchodními tržbami snížila bezprostřední tlak na zvyšování sazeb amerického Fedu. To se odrazilo v poklesu dolarových sazeb. Americký dolar tak i přes trvající geopolitické napětí na Blízkém východě ztrácel oporu v datech a oproti euru během minulého týdne mírně ztratil 0,1 % v mezitýdenním srovnání. Peněžní trh ale stále implikuje zvýšení sazeb Fedu o zhruba 20 bb do konce letošního roku, na začátku minulého týdne to ale bylo v úhrnu 28 bb.

Zápis z posledního zasedání ČNB spíše naznačil vyčkávací strategii centrálních bankéřů, zatímco finální odhad tuzemské inflace potvrdil její zvýšení na 1,7 % y/y v červenci a také nárůst jádrové inflace na 3% horní hranici tolerančního pásma ČNB. Ke zvýšení jádrové složky přispěly dominantně ceny nájemného, když se meziroční růst imputovaného i skutečně placeného zvýšil na 5,7 % a 6,1 % y/y (více zde: https://bit.ly/CPI_Jul26_CZ). V pátek zveřejněný zápis ovšem vyzněl spíše ve směru stability sazeb v nejbližším období, když někteří radní v současné době považují nastavení měnové politiky za adekvátní. Proinflační rizika nicméně přetrvávají, očekáváme ale, že by nadcházející data mohla naznačit jejich zvolnění, což by mohlo podpořit výše zmíněné přesvědčení některých radních. Týká se to zpomalení dynamiky mezd, úvěrové aktivity i cen nemovitostí. Finanční trhy ale nadále sázejí na zvyšování sazeb ČNB a v horizontu jednoho roku peněžní trh implikuje nárůst dvoutýdenní repo sazby o dalších téměř 75 bb. Tento výhled je v posledních měsících vysoce citlivý na vývoj cen ropy.

Zpřesněný odhad HDP eurozóny za Q2 potvrdil její růst o 0,4 % q/q a 1 % y/y. Podobně jako česká ekonomika potvrzuje i ekonomika eurozóny robustní výkon navzdory vyšším cenám energií a geopolitické nejistotě. To v případě eurozóny vytváří prostor pro mírné zvýšení sazeb ECB. Peněžní trh tak i nadále z velké části zaceňuje nárůst sazeb ECB o 25 bb na zářijovém zasedání, což je náš základní scénář. To poskytuje podporu euru na pozadí redukce tržních očekávání ohledně zvýšení sazeb amerického Fedu. Data HDP za Q2 navíc opět potvrdila růstovou dominanci polské ekonomiky v rámci středoevropského regionu, která mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 %. Naopak Slovensko pokračovalo ve slabém výkonu, když se tamní HDP v Q2 mezičtvrtletně zvýšil o 0,2 % a meziročně byl vyšší o 0,7 %.

Oslabení amerického dolaru minulý pátek vedlo ke smazání dřívějších zisků vůči euru, když v mezitýdenním srovnání oslabil o 0,1 %. Česká koruna na pozadí výrazného nárůstu korunových sazeb v minulém týdnu vykazovala pouze velmi plíživý trend posilování, zůstává však lehce nad 24,20 CZK/EUR. Polský zlotý v minulém týdnu lehce ztratil, naproti tomu maďarský forint díky posilování v druhé polovině týdne umazal dřívější ztráty a dostal se k úrovni 363 HUF/EUR.

Autor: Kevin Tran Nguyen