Trhy zůstávají pod tlakem obav z dopadů dalšího energetického šoku

V centru pozornosti i dnes zůstane hlavně další vývoj konfliktu na Blízkém východě. Ten by se podle posledních výroků amerického prezidenta Trumpa měl blížit ke svému konci, což by po turbulentním včerejšku mohlo na trhy přinést jisté uklidnění. Z ekonomických dat bude zveřejněn finální odhad české inflace, který by měl potvrdit její únorovou meziroční hodnotu na 1,4 % a ukázat, že za zpomalením z lednových 1,6 % stál jednak pomalejší růst cen potravin a také mírně nižší jádrová inflace. V zahraničí bude zveřejněn lednový vývoj německé obchodní bilance a únorová inflace v Maďarsku.

Inflace zůstává pod 2 %, vyšší ceny energií jsou ale rizikem

Finální odhad české inflace za únor potvrdí její pokles z 1,6 % na 1,4 % y/y, za čímž by měly stát hlavně potraviny a jádrová inflace. Ceny potravin podle informací obsažených v předběžném odhadu únorové inflace korigovaly svůj lednový nárůst o 3,3 % m/m. Celá skupina cen potravin zahrnující všechny nápoje i tabákové výrobky podle našeho odhadu vykázala v únoru meziměsíční pokles o 1,4 %, což zřejmě přispělo ke zvolnění meziročního růstu z 1,9 % na 1,4 %. Očekáváme, že zároveň došlo k mírnému snížení jádrové inflace, a to z lednových 2,7 % na 2,6 % y/y v únoru. Zvolnění indikuje i vývoj cen služeb, jejichž růst v únoru zpomalil z 4,7 % na 4,5 % y/y. V případě zboží pak došlo k prohloubení míry meziročního poklesu z 0,4 % na 0,7 %. Pohonné hmoty v únoru zdražily a kvůli konfliktu na Blízkém východě představují pro další měsíce proinflační riziko. V únoru podle našeho odhadu došlo k meziměsíčnímu nárůstu cen pohonných hmot o 0,7 % poté, co v předchozích dvou měsících poklesly v souhrnu o více než 4 %. To v kombinaci s vyšší srovnávací základnou začátku loňského roku přispělo k tomu, že meziročně byly ceny pohonných hmot nižší o výrazných zhruba 9 %. Zatímco ceny pohonných hmot a energií patřily v poslední době k hlavním důvodům klesající celkové inflace, tak nyní naopak kvůli dění na Blízkém východě představují proinflační riziko. Dopad na inflaci se bude odvíjet od toho na jaké úrovni a po jakou dobu se ceny energetických komodit budou nadále pohybovat.

Ceny energetických komodit a úrokové sazby letí vzhůru

Nově zveřejněná data byla včera upozaděna. V Německu byl zveřejněn lednový vývoj průmyslové produkce a továrních objednávek. U obou těchto ukazatelů došlo ke zklamání. Průmyslová produkce meziměsíčně klesla o 0,5 % oproti očekávanému nárůstu o 1,0 %. Tovární objednávky potom zaznamenaly hluboký meziměsíční pokles o 11,1 %, zatímco konsensus počítal se snížením o 4,3 %. To potvrzuje skutečnost, že navzdory částečnému zlepšení situace evropský průmysl stále čelí dílčím strukturálním problémům. Mezi ty patří i ceny energií, které jsou ve srovnání se zahraniční konkurencí vyšší. Současný nárůst cen energetických komodit může přitom situaci opět zhoršit. Nedávno započatý a nyní pokračující nárůst nejistoty, inflačních rizik a tržní volatility zároveň pravděpodobně stojí za poklesem důvěry investorů v eurozóně podle indikátoru Sentix z 4,2 % na -3,1 %, což však bylo v souladu s tržním konsensem. Z českých dat byla zveřejněna lednová bilance zahraničního obchodu a únorový vývoj podílu nezaměstnaných osob. Výsledky zahraničního obchodu mírně zklamaly (více zde: https://bit.ly/Trade_03_2026_CZ), nezaměstnanost pak oproti očekávané stagnaci nepatrně vzrostla z 5,1 % na 5,2 % (více zde: https://bit.ly/Nezam_03_2026_CZ).

Vývoji na finančních trzích nadále dominovalo dění kolem konfliktu na Blízkém východě. Napětí mezi USA a Izraelem na straně jedné a Íránem na straně druhé během víkendu dále sílilo. Odvetná opatření Íránu zaměřená na ostatní státy Perského zálivu znamenala, že konflikt se dotýká v podstatě celého Blízkého východu. Z důvodu omezení jak na straně těžby v důsledku materiálních škod po útocích, tak na straně vývozu vlivem přerušení provozu v Hormuzském průlivu, po víkendu pokračoval strmý nárůst cen ropy a zemního plynu. Cena ropy Brent se ve včerejších ranních hodinách dokonce dostala na dosah 120 dolarů za barel. Po zprávách o tom, že by v případě některých zemí mohlo dojít k uvolnění části strategických ropných rezerv, však došlo ke korekci do blízkosti 100 USD/barel. Spotová cena zemního plynu potom vzrostla k 60 EUR/MWh. K významnému nárůstu včera v případě zemního plynu došlo i u termínovaných kontraktů, když plyn s dodáním v horizontu jednoho roku se obchodoval za přibližně 50 EUR/MWh. Dodávky ropy v ročním horizontu se pak prodávaly za zhruba 75 USD/barel. Zatímco ke konci minulého týdne finanční trhy podle křivky cen komoditních kontraktů spíše věřily v brzké ukončení konfliktu, tak včera se sázky na tento scénář snížily.

Úrokové sazby v důsledku konfliktu výrazně vzrostly. Směrem vzhůru je pravděpodobně tlačí obavy z další inflační vlny. Nárůst zaznamenaly jak dolarové, tak i eurové sazby. V USA podle aktuálního tržního zacenění zůstává hlavním scénářem snižování úrokových sazeb, kdy trh do konce letošního roku plně zaceňuje jedno snížení (v září) a druhému dává zhruba 50% šanci. V eurozóně se ale hlavním scénářem již stalo zvyšování sazeb. Důvodem tohoto vývoje je jednak odlišná výchozí úroveň úrokových sazeb, vysvětlením ale může být i větší závislost Evropy na dovozu energií, než je tomu u USA. Americká měna během včerejška posílila o zhruba 0,3 %, když ji nadále pomáhá zvýšená averze vůči riziku. Výprodej rizikových aktiv se nevyhnul ani středoevropským měnám, i když včerejší ztráty nakonec nebyly nikterak výrazné. Maďarský forint vůči euru oslabil o 0,3 %, polský zlotý a česká koruna pak o shodných 0,1 %. S úrovněmi kolem 24,40 CZK/EUR je tuzemská měna vůči negativním vnějším šokům doposud překvapivě odolná. Koruně pravděpodobně pomáhá nárůst tržních korunových sazeb, a tedy i úrokového diferenciálu, ke kterému od vypuknutí konfliktu na Blízkém východě došlo. Finanční trhy totiž nyní v ročním horizontu očekávají zvýšení tuzemské repo sazby do blízkosti 4 % (ze současných 3,5 %). Trh může mít obavy z obdobné inflační vlny jako byla ta vyvolaná válkou na Ukrajině. Evropská i česká ekonomika jsou však nyní mnohem méně zranitelné. Přispěly k tomu jednak investice do energeticky úsporných technologií a rovněž z geografického hlediska více diverzifikované dovozy energií do EU. Více jsme se situaci na trzích věnovali také zde: https://bit.ly/OTMar926.

Autor: Martin Gürtler