Setkání centrálních bankéřů v Sintře dnes končí

Po třech dnech dnes končí setkání centrálních bankéřů v Sintře. Šéfka ECB Lagardeová vystoupí se závěrečným projevem. Ekonomický kalendář dnes přinese statistiky trhů práce – z eurozóny se dočkáme stagnace květnové nezaměstnanosti na dubnové hodnotě. ADP pak naznačí rychlejší tvorbu pracovních míst v americkém soukromém sektoru v průběhu června ve rovnání s květnem. V regionu zasedá polská centrální banka. V souladu s tržním konsensem nepředpokládáme, že by se úrokové sazby měnily.

Stále solidní trhy práce na obou stranách Atlantiku

Závěrečným třetím dnem budou na setkání v Sintře debatovat centrální bankéři. Dnes se čeká na vystoupení celé řady představitelů ECB, samotná prezidentka Lagargeová celou akci odpoledne zakončí. Asi se již nedají předpokládat nějaké zásadnější informace, které by trhy zasáhly. Ekonomický kalendář dnes bude relativně slabý, když se dočkáme údajů z evropského a amerického trhu práce. Z eurozóny bychom se měli dočkat stagnace míry nezaměstnanosti na dubnových 6,2 %, tedy na historickém minimu. Evropský trh práce tak zůstává robustní. Ve Spojených státech je patrné, že tvorba pracovních míst již není tak silná. Nicméně ADP naznačí vyšší počet nových pracovních míst v soukromém sektoru vytvořených během června ve srovnání s květnem. Důležitější ale budou až zítřejší statistiky o počtu nově vytvořených pracovních místech v nezemědělském sektoru a míře nezaměstnanosti.

Úspěšné tažení eura pokračuje, koruna se veze

Euro oproti dolaru včera pokořilo svou nejsilnější úroveň za poslední téměř čtyři roky. Během včerejšího dopoledne kurz z ranních 1,178 USD/EUR vystoupal k 1,182 USD/EUR. Takto vysoko bylo euro naposledy v září 2021. Dolar trpí zejména v souvislosti s politickou nestabilitou v USA a tlaky prezidenta Trumpa na šéfa Fedu Powella. K tomu jsme se včera dočkali předběžné červnové inflace za eurozónu, která skončila (v souladu s očekáváním) na cíli ECB ve výši 2,0 % y/y. To trh zklidnilo ve spekulacích na další pokles eurových sazeb. Inflační očekávání podle ECB klesla na ročním i tříletém horizontu, stále ale zůstávají relativně vysoko nad cílem centrální banky. Povzbudivé pro euro byla i čísla z německého trhu práce. Počet nezaměstnaných Němců se zvýšil pouze mírně, míra nezaměstnanosti navzdory očekáváním nevzrostla (stagnace na 6,3 %). Na počátku americké seance zveřejněné silnější JOLTS za květen znamenaly mírkou korekci dolarových ztrát a návrat kurzu pod 1,180 USD/EUR.

Silné, respektive rychle posilující euro si již vyžádalo nějaké první reakce evropských centrálních bankéřů. Viceprezident ECB Luis de Guindos uvedl, že současná úroveň podle něj nepředstavuje problém, kurz nad 1,20 USD/EUR by ale již mohl činit potíže. Více než samotná úroveň kurzu ho znepokojuje tempo posilování. V obdobném duchu se vyjádřili i další představitelé ECB jako Martins Kazaks či Gediminas Simkus. Prezident Bundesbanky Joachim Nagel nepovažuje současnou úroveň za mimořádně vysokou. Na panelu centrálních bankéřů v Sintře včetně Powella a Lagardeové se ke kurzu odmítla šéfka ECB vyjádřit, Lagardeová pouze uvedla, že rok 2025 by mohl být pro dolar zlomový, nic se ale podle ní nestane přes noc. Podle ní je jasné, že se něco porouchalo a zatím není jasné, jestli to půjde opravit. Kurz eura ale budou centrální bankéři podle ní bezesporu sledovat.

Silné euro znamená i silnou korunu. Tu včera navíc podpořila ranní čísla červnového PMI indexu tuzemské průmyslové aktivity, který výrazně překonal tržní očekávání. Tuzemská měna se tak během včerejšího dne pomalu posunovala až k odpoledním 24,67 CZK/EUR. Takto silná byla naposledy před rokem. Ještě úspěšnější dnes byla vůči dolaru, kde se kurz po čtyřech letech dostal pod hladinu 21 CZK/USD. Krátce kurz sklouzl dokonce pod úroveň 20,90 CZK/USD.

Tuzemský PMI průmyslové aktivity přinesl nečekaně dobré zprávy. Index se z květnových 48,0 bodu dostal na červnových 50,2 bodu. Poprvé za více než tři roky je tak nad hladinou 50 bodů indikující růst aktivity v tomto sektoru. Již třetí měsíc v řadě roste rozpracovanost produkce. Výsledek překonal veškerá tržní očekávání. A úspěšný byl český index i ve srovnání s eurozónou (49,5 b.), Německem (49,0 b.) či Maďarskem (48,99 b.). Podrobněji jsme tato data komentovali zde https://bit.ly/4lBPXys. V odpoledních hodinách pak byl zveřejněn výsledek hospodaření státního rozpočtu ke konci června. I tady výsledek nezklamal. Stát ke konci června hospodařil se schodkem 152,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 26,2 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti patří červen vzhledem ke čtvrtletním a pololetním zálohám na dani tradičně mezi nejsilnější měsíce. Letošní červnový přebytek (18,2 mld. CZK) je ovšem vlivem současného nárůstu výdajů nejmenší od roku 2022. V poměru k nominálnímu HDP byl schodek ve výši 1,8 % HDP v letošním prvním pololetí nejmírnější od předpandemického roku 2019. V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data nevylučují splnění schváleného schodku. Riziko směrem k více deficitnímu letošnímu hospodaření vychyluje hlavně zvýšená pravděpodobnost výraznějšího ekonomického útlumu spojeného s nárůstem celních bariér ve světovém obchodě. Podrobněji ke stavu státního rozpočtu v polovině roku zde https://bit.ly/Budget_Jun25_CZ.

Autor: Jan Vejmělek