Inflace v eurozóně je nejvyšší za poslední 3 roky

Na obou stranách Atlantiku dnes budou zveřejněny hlavní statistiky celého týdne. Inflace v eurozóně v září hlavně vlivem vyšších cen energií pravděpodobně stoupla na 3,7 % y/y, zatímco jádrová inflace podle nás setrvala poblíž srpnových 2,4 % y/y. V USA budou sledována data z trhu práce. Očekává se potvrzení jeho stabilní kondice, Fed se tak i nadále bude soustředit zejména na vývoj inflace. Námi odhadovaný mírně nadkonsenzuální výsledek by přesto byl další pozitivní zprávou pro americký dolar, který je v páru s eurem momentálně nejsilnější od loňského května.

V USA zůstává hlavním problémem inflace 

Trh práce v USA zůstává stabilní, hlavním výzva je z pohledu duálního mandátu Fedu inflace. Zářijový přírůstek pracovních míst mimo zemědělství podle tržního konsensu dosáhne solidních 90 tis., nezopakuje však mimořádně silný srpnový výsledek ve výši 162 tis. Náš odhad je ještě o něco optimističtější, když očekáváme 120 tis. nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by měla současně setrvat na 4,1 %. Budoucí SOFR kontrakty po středečních mírně nižších než očekávaných inflačních statistikách z USA (jádrový deflátor PCE) implikují zvýšení sazeb o přibližně 80 bb v horizontu jednoho roku, přičemž finanční trh zaceňuje zvýšení sazeb Fedu již na příštím (říjnovém) zasedání se zhruba třetinovou pravděpodobností. Náš základní scénář počítá s pozdějším zvýšením sazeb v prosinci a s jejich celkově mírnějším růstem, v úhrnu o 50 bb oproti současné úrovni.

Inflace v eurozóně v září zrychlí vlivem dražších cen energií. Očekáváme zvýšení meziroční dynamiky z 3,2 % na 3,7 % y/y, což by představovalo nové maximum od začátku blízkovýchodního konfliktu. Riziko našeho odhadu je navíc vzhledem k dosud zveřejněným statistikám z velkých ekonomik eurozóny vychýleno směrem k o něco vyšší celkové inflaci.  Meziměsíčně by spotřebitelské ceny měly vzrůst o 0,5 %. Naproti tomu jádrová inflace zřejmě zůstala poblíž 2,4 % y/y. Za nárůstem inflace budou stát především energie, jejichž ceny byly podle nás meziročně vyšší o 18,9 %. Samotné zdražení pohonných hmot o 7 % m/m by mělo k meziroční inflaci přidat zhruba 0,3 pb, mírně by pak měly přispět i dražší plyn a elektřina. Inflace služeb by se měla zvýšit o desetinu na 3,1 % y/y, růst cen zboží by měl stagnovat na 1,2 % a inflace potravin zřejmě zrychlí na 1,4 %, zejména kvůli nižší srovnávací základně. Klíčové bude, zda se ve službách a potravinách již začínají projevovat nepřímé a sekundární dopady dražších energií, které byly zatím velmi omezené. Zrychlení inflace může podpořit očekávání dalšího zvyšování sazeb ECB. Finanční trh aktuálně zaceňuje zvýšení sazeb o 25 bb již na říjnovém zasedání zhruba z jedné pětiny. Náš základní scénář počítá s ještě jedním zvýšením sazeb v prosinci, rizika jsou však vychýlena směrem k dřívějšímu nebo výraznějšímu utažení měnové politiky.

Dolar proti euru prolomil hladinu 1,13 USD/EUR 

Schodek českého státního rozpočtu se v září prohloubil na 194,5 mld. CZK. Zvyšování deficitu ve třetím čtvrtletí v souladu s typickou sezónností výrazně zpomalilo. Celkově by podle nás měl být schválený celoroční schodek ve výši 310 mld. CZK stále dosažitelný. V příštím roce by se mělo negativní saldo veřejných financí podle našeho odhadu prohloubit z letošních 2,8 % HDP na 3,5 % HDP, přičemž expanzivní působení fiskální politiky i vzhledem ke struktuře rozpočtu pravděpodobně ještě zesílí. Více zde: https://bit.ly/Budget_Sep26.

PMI potvrdily pokračující cyklické oživení v evropském průmyslu, ISM v USA lehce zklamal. V tuzemsku průmyslový PMI v září dosáhl 53,5 b. Přestože se jedná oproti srpnovým 54,1 b. o lehký pokles, stále se nachází viditelně nad 50 b., které dělí pásmo kontrakce a expanze. Podobný vývoj je patrný i v Německu (53,9 b.), respektive celé eurozóně (52,9 b.). Určité zklamání naopak přinesl ISM z průmyslu v USA za září, který sice dosáhl solidních 54,5 b., avšak oproti očekávaným 55 b.

Americký dolar dále posiluje. V páru s eurem si včera připsal 1,1 % na 1,122 USD/EUR a byl tak nejsilnější od loňského května. To patrně souviselo s lehce se rozšiřujícím úrokovým diferenciálem ve prospěch amerických aktiv, ale i návratem ceny ropy Brent nad 100 USD/barel. Pod depreciačním tlakem se naopak v prostředí averze k rizikovým aktivům ocitly měny středoevropského regionu včetně české koruny. Ta proti společné evropské měně oslabila o 0,2 % na 24,47 CZK/EUR, což byla její nejslabší úroveň za téměř půl roku.

 

Autor: Jaromír Gec