V březnu se deficit rozpočtu neprohloubil, schodek za Q1 dosáhl 105 mld. CZK

Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního března se schodkem 105 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 61,2 mld. CZK mělčí, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst byl totiž v letošním prvním čtvrtletí patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku. Meziroční pokles výdajů odráží hlavně loňskou vysokou srovnávací základnu danou výplatou mimořádné pomoci domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií.

Výdaje byly ke konci března meziročně nižší o 14,6 mld CZK (-2,6 %). Oproti loňsku rostly zejména výdaje na sociální dávky (+10,5 mld. CZK), kde se promítá loňská mimořádná a letošní standardní valorizace starobních důchodů. Z neinvestičních transferů podnikatelům (-15,9 mld. CZK) naopak vypadly loňské kompenzace vysokých cen energií a nižší byly rovněž výdaje na  obsluhu státního dluhu (-5,0 mld. CZK), což souviselo s loňskou lednovou výplatou výnosů protiinflačních státních dluhopisů.

Příjmy vzrostly o 46,6 mld CZK y/y (11,6 %). Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné (+13,0 mld. CZK), daň z neočekávaných zisků (+13,0 mld. CZK), DPH (+6,9 mld. CZK) a DPPO (+5,8 mld. CZK). Solidní inkaso DPH, která je druhou nejvýznamnější příjmovou položkou, svým meziročním nárůstem o 8,7 % za první tři měsíce roku v kombinaci se snížením spotřebitelské inflace do blízkosti 2% cíle ČNB naznačuje pokračující oživení reálné spotřeby domácností. V tom se patrně odráží svižně rostoucí nominální mzdy, jejichž dynamika podle našeho odhadu letos v celoročním vyjádření předčí inflaci. To potvrzuje i výběr pojistného na sociální zabezpečení, který byl do konce března oproti loňsku vyšší o téměř 8 %, byť zčásti to může souviset s daňovými změnami platnými od začátku letošního roku (znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců, zvýšení minimálního vyměřovacího základu OSVČ).

Letos přepokládáme zmírnění deficitu státního rozpočtu k 250 mld. CZK. Přispět by k tomu měl konsolidační balíček, odeznění některých mimořádných podpůrných opatření a mírné oživení domácí ekonomiky. Celkově očekáváme, že tak dojde již letos ke snížení schodku veřejných financí viditelně pod 3 % HDP, konkrétně z loňských 3,3 % na 2,3 % HDP. Celkový veřejný dluh v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu by tak měl ve výsledku růst jen pozvolně. Relativně pozitivní výhled vývoje tuzemských veřejných financí přispívá k tomu, že ČR nadále disponuje vůbec nejlepším ratingem v rámci regionu střední a východní Evropy a jeho výhled je již od února u všech klíčových ratingových agentur na „stabilní“ úrovni. To má za následek i nižší náklady na obsluhu státního dluhu.

Autor: Jaromír Gec