Žhavé výstřely ECB

11. 9. 2019 10:43:23

Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání odpálí svou, již nějakou dobu avizovanou, bazuku. Měl by jí být balíček opatření zahrnující snížení depozitní sazby o 20 bb na -0,6 %, zavedení tieringu a spuštění programu nákupu aktiv ve výši 40 mld. EUR měsíčně. Jediné, co nebude na zasedání příliš zajímavé, bude nová prognóza. Ta mnoha změn nedozná. Jinak se ale máme na co těšit.

V polovině srpna se v americkém deníku The Wall Street Journal objevil článek s nápisem „ECB slibuje na září velkou bazuku”. Článek vycházel z rozhovoru s členem Rady guvernérů Olli Rehnem, který prohlásil, že ECB chystá na září soubor opatření, který by měl překonat očekávání investorů. Označení bazuka se v souvislosti s očekávanými opatřeními ECB od té doby ujalo a my čekáme, že  ve čtvrtek dojde k jejímu odpálení.

Součástí balíčku na podporu ekonomiky eurozóny by mělo být snížení depozitní sazby o 20 bb na -0,6 %, opětovné spuštění programu nákupu aktiv na úrovni 40 mld. EUR měsíčně a zavedení tzv. tieringu. Ten by měl zabránit tomu, aby další snížení úrokových sazeb poškodilo rentabilitu bankovního sektoru. Jak již překlad slova tiering napovídá, jedná se o škálování, rozvrstvení, rozdělení či stupňování. Dělit by se měl objem přebytečné likvidity, na kterou se bude vztahovat záporná depozitní sazba (doposud -0,4 %, od čtvrtečního zasedání pravděpodobně -0,6 %) a na kterou se tato sazba vztahovat nebude. Pravidla by měla být co nejjednodušší, tedy například že na polovinu přebytečné likvidity se sazba vztahovat bude a na polovinu ne. To by mělo na jednu stranu zabránit zhoršování ziskovosti bankovního sektoru, na druhou stranu ještě více zpřístupnit financování pro firmy i domácnosti prostřednictvím poklesu tržních sazeb.

V současné době se výše přebytečné likvidity bank pohybuje kolem 2 bilionů EUR. To při depozitní sazbě -0,4 % představuje pro bankovní sektor náklad ve výši 8 mld. EUR ročně. Tiering by tak bankovnímu sektoru přinesl úlevu. Kromě úlevy pro bankovní sektor by mělo mít jeho zavedení i psychologický efekt. Konkrétně přípravu finančních trhů na to, že úrokové sazby mohou jít do záporu ještě více a mohou zde zůstat po delší dobu. To je i v souladu s naším scénářem, kdy předpokládáme, že v červnu příštího roku ECB sníží depozitní sazbu o dalších 20 bb na -0,8 %.

A aby toho nebylo málo, očekáváme, že ECB ve čtvrtek opět spustí program nákupu aktiv. Jeho výše by podle našich předpokladů měla dosahovat 40 mld. EUR měsíčně. Vzhledem k námi očekávané recesi ve Spojených státech a následnému zpomalení ekonomiky eurozóny čekáme, že program kvantitativního uvolňování bude trvat až do března 2021. Samozřejmě se může stát, že ECB na čtvrtečním zasedání k tomuto kroku nepřistoupí. Vzhledem k rétorice ECB z posledních dvou měsíců by to ale bylo překvapivé. Hlavní ekonom Philip Lane se nechal slyšet, že kombinace nástrojů ECB pomohla v roce 2018 zvýšit inflaci o 0,5 pb a že nákupy aktiv jsou v tomto ohledu nejúčinnějším nástrojem. Podle propočtů ECB by k dosažení inflačního cíle ve střednědobém horizontu bylo třeba zvýšit bilanční sumu o dalších 1,3 bilionu EUR. Nespuštění programu v situaci, kdy podle prognózy ECB inflace nedosáhne cíle ani v roce 2021, by tedy bylo překvapením.  

Že by se ale ECB povedlo těmito kroky dotlačit inflaci k 2% cíli, nepředpokládáme. Nejvýraznější dopady by mohly být na domácí důvěru, což by mělo umožnit, aby příznivé trendy v oblasti poskytování úvěrů pokračovaly. Výraznější změny nečekáme ani v nové prognóze ECB. Ta červnová počítala s inflací v roce 2020 na úrovni 1,4 %, v roce 2021 pak na 1,6 %. Vzhledem k propadu v cenách ropy by mohl být odhad revidován spíše mírně směrem dolů. Odhad růstu HDP pro letošní rok bude pravděpodobně nepatrně zvýšen (z 1,2 % na 1,3 %), naopak pro příští rok snížen (z 1,4 % na 1,2 %). V každém případě bude čtvrteční zasedání ECB rozhodně patřit mezi jedno z nejvíce napínavých.

Autor: Jana Steckerová

Plný text ke stažení