Fed bude odolávat tlakům na snížení úrokových sazeb

Vzhledem k sílícím politickým tlakům na Fed budou pozorně sledována americká data. Ta zveřejněná v tomto týdnu ale naproti nižším sazbám nepůjdou. Dočkáme se listopadového reportu o osobních příjmech a výdajích Američanů, a to včetně údajů o vývoji PCE cenového indexu a reálných spotřebních výdajích. PCE by měl ukázat na vyšší dynamiku než CPI. Reálné spotřební výdaje pak budou pravděpodobně i ve čtvrtém čtvrtletí nadále solidní. Z Evropy se dočkáme předběžných PMI sentiment indikátorů za leden. Očekáváme pouze mírné zlepšení. Cenové statistiky z tuzemských primárních okruhů za prosinec patrně ukážou na pokračující útlum inflačních tlaků. V rámci spotřebitelské inflace ovšem nízkou dynamiku cen zboží vyvažuje nadále zvýšený růst cen služeb.

Tuzemské PPI by měly překvapit nižší hlubším poklesem

I když se zasedání americké centrální banky uskuteční až v dalším týdnu, politické tlaky na snížení dolarových úrokových sazeb rostou. Ekonomická data ale stojí proti tomu, a i my předpokládáme, že na lednovém zasedání sazby dolů nepůjdou. A data tohoto týdne by to měla podpořit. Zveřejněna budou především listopadová (ale kvůli zavřeným federálním úřadům i říjnová) data o osobních příjmech a výdajích. Součástí repotu je i klíčový cenový ukazatel PCE. Ten je pro rozhodování Fedu klíčový. Na základě již dostupných zdrojových dat z CPI a PPI za říjen a listopad lze očekávat, že jádrový PCE vykáže o něco vyšší cenovou dynamiku než jádrové CPI. Nebytové služby, které mají v PCE vyšší váhu než v CPI, totiž vykázaly znatelné zdražení. Odhadovaný růst jádrového PCE by se měl v listopadu pohybovat kolem 0,2–0,25 % meziměsíčně, zatímco říjnové hodnoty zřejmě dosáhnou 0,1–0,2 %.

Zároveň se dočkáme detailního pohledu na vývoj reálné spotřeby. Maloobchodní tržby za říjen a listopad ukazují na solidní, byť mírně zvolňující spotřebu zboží, přičemž kontrolní skupina maloobchodu byla v souladu s očekáváními (viz níže). Spotřeba v restauracích, která slouží jako indikátor utrácení domácností, po výrazném útlumu během podzimu v listopadu naznačila možné oživení. Celkově tak nadcházející PCE report zřejmě potvrdí robustnější inflační tlaky v sektoru služeb a zároveň solidní úroveň reálných spotřebitelských výdajů směrem do čtvrtého čtvrtletí.

V Evropě bude pozornost směřovat zejména na konec týdne, který přinese předběžné PMI za leden, ale i další sentiment indikátory (jako německý ZEW index či spotřebitelská důvěra v eurozóně). Lednové PMI by měly potvrdit současný dvourychlostní vývoj ekonomiky – slabého průmyslu a odolnějších služeb. Očekáváme jen nepatrné zlepšení průmyslového PMI z 48,8 na 49,1 bodu, což naznačuje, že nejhorší fáze poklesu může být za námi, avšak sektor dál brzdí slabá zahraniční poptávka a zvýšené náklady. Naproti tomu PMI ze služeb by měl mírně vzrůst z 52,4 na 52,6 bodu. Kompozitní PMI na úrovni 51,7 by tak měl potvrdit pokračující, byť jen umírněný růst. Podobný obrázek nabídnou i hlavní ekonomiky: v Německu se čeká lehké zlepšení průmyslu (z 47,0 na 47,5 bodu) a mírné oslabení služeb, zatímco ve Francii by měl výrobní PMI klesnout (z 50,7 na 49,5) a služby jen nepatrně posílit.

Globální finanční trhy ale budou i nadále sledovat geopolitiku. Na počátku týdne se zdá jako nejdůležitější monitorovat vývoj kolem Grónska, respektive napětí mezi USA a evropskými zeměmi. Klíčová budou jednání o posílení arktické obrany, investicích do těžby kritických surovin a koordinaci transatlantických postojů obou stran. Donald Trump situaci opět vyeskaloval uvalením dodatečných cel ve výši 10 % na evropské země, které vyslali na Grónsko své vojáky, a to s platností od 1. února. Hned zkraje týdne se pak sejde Euroskupina, aby prodebatovala nominaci na pozici viceguvernéra ECB zodpovědného za oblast makroobezřetnostní politiky. Ve hře jsou tři hlavní kandidáti – Olli Rehn z Finska, Mário Centeno z Portugalska a Mārtiņš Kazāks z Lotyšska – přičemž výběr může mít i nepřímý dopad na budoucí volbu nástupce Christine Lagarde v čele ECB.

Z domova přinese úvod týdne prosincové ceny nejenom z průmyslu

ČSÚ dnes zveřejní prosincové statistiky vývoje cen v primárních okruzích. Dynamika cen průmyslových výrobců byla po většinu loňského roku utlumená, když meziročně klesaly již od února. Historický meziměsíční vývoj napovídá, že i v prosinci se průmyslové ceny většinou snižují. Pokud se tedy letos nezopakuje jejich netradiční nárůst z loňska, i vlivem této zvýšené srovnávací základny by se jejich meziroční pokles měl dále prohloubit. V útlumu dynamiky PPI se nadále projevuje zejména pokračující zlevňování v energetickém sektoru v kombinaci se slabou poptávkou po průmyslovém zboží. Naděje na oživení jsou v letošním roce v tuzemském průmyslovém sektoru spojovány mimo jiné s oživením zahraniční poptávky. Přestože PPI jsou tedy již delší dobu v deflaci a inflační tlaky v oddílu zboží ve spotřebitelských cenách obecně snižuje i silná koruna, tyto faktory stále kompenzuje setrvačná dynamika cen služeb. Z pohledu vývoje cen potravin bude trh sledovat i vývoj cen zemědělských producentů.

Nuda na koruně, dolar silnější

Přes solidní začátek euro nakonec v minulém týdnu na americký dolar nestačilo. Ještě během pondělka společná evropská měna podpořená nečekaně silným Sentix indexem důvěry evropských investorů posilovala, když se kurz šplhal až k hladině 1,17 USD/EUR. Dolaru naopak ublížila vyostřená rétorika mezi americkým Fedem a Trumpovou administrativou. Šéfovi Fedu J. Powellovi hrozí trestní stíhání kvůli vysokým nákladům na rekonstrukci budov Fedu. Podle Powella se však jedná o záminku a způsob, jak tamní centrální bankéře potrestat za to, že nesnižují úrokové sazby tak rychle, jak by si přál prezident Trump. V průběhu týdne ale dolar získával ztracené pozice zpět a v jeho samotném závěru již byl měnový kurz o zhruba cent níže, když atakoval úroveň 1,16 USD/EUR. Zeleným bankovkám pomohly i některé ekonomické ukazatele z USA – příjemně překvapily maloobchodní tržby, data z trhu práce či průmyslová produkce. Dnes ráno je ale dolar kvůli krokům D. Trumpa slabší nad 1,160 USD/EUR.

Trh do poloviny roku počítá s necelým jedním snížením úrokových sazeb ze strany Fedu. My prozatím předpokládáme, že Fed sníží úrokové sazby v březnu a červnu s tím, že červnové snížení vůbec jisté není.

Data z reálné ekonomiky v USA potěšila. Malo-obchodní tržby v USA se v listopadu vrátily k solidnímu růstu. Meziměsíčně byly v nominálním vyjádření vyšší o 0,6 % a bez prodejů aut o 0,5 % (vs +0,2 % v říjnu). V kontrolní skupině růst zpomalil ale zůstal solidní na +0,4 % m/m, což bylo v souladu s tržním konsensem. Překvapivě nižší číslo přinesl pravidelný týdenní počet nových uchazečů z amerického trhu práce, kde se číslo dostalo těsně pod 200 tisíc. V samotném závěru týdne jsme se pak dočkali povzbudivých dat z tamního průmyslu. Prosincový meziměsíční růst o 0,4 % výrazně překonal tržní očekávání ve výši 0,1 % m/m, k lepšímu byl navíc revidován i předchozí měsíc. Průmyslová výroba, i když za listopad, potěšila i v eurozóně, když vzrostla stejně jako o měsíc dříve o 0,7 % meziměsíčně. Předstihové indikátory však pokračování podobně silného oživení v nejbližších měsících příliš nepodporují. To se očekává až ve druhé polovině roku, především v souvislosti s německým fiskálním stimulem.

Americké spotřebitelské ceny v prosinci v souladu s tržním konsenzem meziměsíčně přidaly 0,3 %, přičemž v meziročním vyjádření stagnovaly na listopadových 2,7 %. Jádrová inflace za tržním očekáváním o desetinu zaostala, když dosáhla 2,6 % y/y. Z dat je však stále patrné, že průsak zaváděných cel do jádrových cen pokračuje, přičemž zvýšená zůstává i inflace ve službách. To by mělo být pro Fed dostatečným argumentem, aby na svém lednovém zasedání ponechal úrokové sazby beze změny.

Z celotýdenního hodnocení se na české koruně nic zásadního nestalo, její kurz vůči euru se v závěru minulého týdne nacházel těsně pod 24,30 CZK/EUR, tedy v blízkosti hodnot z počátku týdne. V jeho průběhu nicméně koruna dočasně posílila až téměř k 24,20 CZK/EUR. Stejně stabilní byl po většinu minulého týdne polský zlotý, nicméně v jeho samotném závěru oslabil. Důvodem bylo vyjádření dvou centrálních bankéřů, kteří se vyslovili pro snížení úrokových sazeb, a to již na únorovém zasedání. Maďarský forint z celotýdenního pohledu nepatrně posílil.

V předminulém týdnu korunu k relativně slabším hodnotám poslalo nečekaně nízké číslo prosincové inflace. Minulý týden byla potvrzena na úrovni předběžného odhadu, tedy na 2,1 % y/y, přičemž v meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny o 0,3 % poklesly. Za tímto vývojem stály především ceny potravin, které v závěru loňského roku výrazně zlevnily (-1,1 % m/m). Nižší byly i ceny pohonných hmot (-1,9 % m/m). Nicméně meziroční jádrová inflace v prosinci zrychlila z 2,6 % na 2,8 %. Vliv na to měla vyšší meziroční dynamika imputovaného nájemného (zvýšení z 4,8 % na 5,0 % y/y) i skutečně placeného nájemného (z 6,2 % na 6,4 % y/y). Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/CPI_Dec25_CZ.

Po silných datech z produkční strany ekonomiky za listopad jsme se v minulém týdnu dočkali poptávkových ukazatelů. A i ty přinesly potěšující zprávy: domácí spotřebitelská poptávka významně oživuje. České maloobchodní tržby bez prodejů aut vzrostly v listopadu v reálném vyjádření o 0,8 % m/m. Meziročně pak tržby vzrostly o silných 4,6 %, zatímco tržní konsensus očekával 3,4 %. Nárůst byl navíc poměrně plošný a v silném růstu pokračují i reálné tržby ve službách. Poslední čtvrtletí loňského roku bylo tedy podle všeho ve znamení výrazného oživení spotřebitelské poptávky. Vzhledem k současnému zlepšení průmyslové produkce je tedy pravděpodobné, že si česká ekonomika jako celek i v Q4 25 udržela silné růstové tempo. Více v našem komentáři zde: https://bit.ly/Trzby_Nov25.

Od centrálních bankéřů jsme se minulý týden dočkali vyjádření viceguvernérky E. Zamrazilové. Na rozdíl od guvernéra A. Michla vysílala spíše jestřábí signály a nahrávala stabilitě sazeb v letošním roce. Zmínila potenciál uvolněnější fiskální politiky, perzistentní růst cen služeb včetně imputovaného a tržního nájemného a také pokračující robustní růst české ekonomiky. Výraznější zpomalení inflace ve službách by ale dle vyjádření patrně otevíralo dveře pro uvolnění měnové politiky.

Autor: Jan Vejmělek