ČNB tento týden zřejmě zvýší úrokové sazby

USD/EUR: Americká data by měla potvrdit odolnost trhu práce, zatímco inflace v eurozóně zřejmě dále zrychlí. Obojí podporuje očekávání dalšího utažení měnové politiky na obou stranách Atlantiku. V nejbližších dnech však vidíme rizika pro eurodolar spíše směrem dolů, když dolar nadále těží ze silné americké ekonomiky a vysokých úrokových sazeb.

CZK/EUR: Korunu podle nás zvýšení sazeb ČNB o 25 bb na 4 % příliš nepodpoří, tento krok je trhem očekáván. V delším horizontu je navíc tržní zacenění vyšších úrokových sazeb poměrně agresivní. Námi očekávaná nižší říjnová inflace nahrává spíše slabší koruně. V nejbližším týdnu proto očekáváme spíše stabilitu koruny, v horizontu do konce roku ji vidíme na 24,40 CZK/EUR. Podrobněji k našim výhledům v nových Ekonomických výhledech zde https://bit.ly/CEO_4Q26_CZ.

Americký trh práce zůstává odolný

Americký trh práce by měl potvrdit, že navzdory pomalejší tvorbě pracovních míst zůstává odolný. Po zářijovém přírůstku 29 tis. očekávají ekonomové Société Générale v říjnu 75 tisíc nových pracovních míst mimo zemědělství, tedy mírně více než tržní konsensus 60 tis. Míra nezaměstnanosti by přitom měla setrvat na 4,2 %. Dosavadní údaje z regionálních průzkumů Fedu i vývoj žádostí o podporu v nezaměstnanosti ukazují na stabilizaci trhu práce. Po zrychlení jádrové PCE inflace však pozornost Fedu zůstává soustředěna především na cenové tlaky a zejména kvůli tomu nadále očekáváme zvýšení úrokových sazeb o 25 bb v prosinci a následně pak ještě jednou v březnu.

Inflace v eurozóně zřejmě dosáhla nového letošního maxima. Říjnová inflace v eurozóně podle SG zrychlila z 3,8 % na 4,0 % y/y, zatímco jádrová inflace pravděpodobně setrvala na 2,5 %. Hlavním zdrojem růstu celkové inflace zůstávají energie, tentokrát zejména elektřina a plyn. Jejich zdražování by mělo převážit nad poklesem cen pohonných hmot a přidat k meziroční inflaci téměř 0,2 pb. Cenové tlaky mimo energie jsou smíšenější, inflace služeb by měla zůstat na 3,2 %. Zrychlovat zřejmě začaly také ceny nezpracovaných potravin, kde se podle SG již projevují dopady předchozích veder a energetického šoku. Výsledek by tak podpořil očekávání SG, že ECB v prosinci přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb.

Evropský průmysl zůstává v růstovém teritoriu, Německo ale čeká slabší září. Předstihové indikátory by měly potvrdit pokračující růst zpracovatelského průmyslu eurozóny, v jeho čele zůstává Německo. SG očekává mírnou revizi finálního říjnového PMI eurozóny z 52,4 na 52,5 bodu, německý index by měl být potvrzen na 54,2 bodu. Nové objednávky, zejména zahraniční, zůstávají relativně silné. Tvrdá německá data za září však zřejmě nabídnou smíšenější obrázek. Tovární objednávky by po srpnovém propadu o 10,6 % m/m měly vzrůst o 2,4 %, zatímco průmyslová produkce podle SG o 0,2 % m/m klesla. Velké zakázky spojené s veřejnými výdaji na infrastrukturu a obranu výrazně zvyšují volatilitu objednávek, zatímco jejich podkladová dynamika zůstává méně přesvědčivá.

ČNB podle nás i tržního konsensu zvýší na čtvrtečním zasedání sazby o 25 bb na 4 %. Hospodářský růst sice zaostává za srpnovou prognózou centrální banky, domácí cenové tlaky však zesílily a přidávají se k nim rizika vyšších cen energií a potravin. Jádrová inflace v září vzrostla na 3,1 % y/y a zrychlila i její krátkodobá dynamika. V nové prognóze proto podle nás ČNB sníží výhled hospodářského růstu, a naopak zvýší inflační trajektorii. Po listopadovém zvýšení očekáváme dlouhodobější stabilitu repo sazby na 4 %. Další růst sazeb nelze vyloučit, tržní zacenění jejich zvýšení až k 5 % však nadále považujeme za přehnané.

Před listopadovým zasedáním ČNB bude důležitý středeční předběžný odhad říjnové inflace, u které očekáváme pokles z 2,5 % na 2,3 % y/y. Ten by však měl být především důsledkem příznivého efektu srovnávací základny u potravin. Jádrová inflace podle nás naopak zůstala na 3,1 % a ceny energií pro domácnosti již mírně rostly. Dočasnou úlevu poskytuje zlevnění pohonných hmot, podpořené obnoveným snížením spotřební daně z nafty. Od listopadu očekáváme opětovné zrychlování celkové inflace až k vrcholu kolem 3,8 % v únoru příštího roku. V průměru by tak inflace měla zrychlit z letošních 2,1 % na 3,0 % v roce 2027.

Další domácí data by měla potvrdit rozdílný obrázek spotřeby domácností a průmyslu. Zářijové maloobchodní tržby bez prodejů automobilů podle nás meziročně vzrostly o 4,8 %, když spotřebu stále podporují rostoucí reálné příjmy a vysoká míra úspor domácností. Naproti tomu průmyslová výroba zřejmě meziměsíčně klesla o 0,4 %, což by znamenalo pokles za celé třetí čtvrtletí rovněž o 0,4 %. Po letních odstávkách sice výrazně oživila výroba automobilů, průmysl však nadále zatěžují problémy v dodavatelských řetězcích, vyšší ceny energií a zpřísněné finanční podmínky. V neočištěném meziročním vyjádření očekáváme pokles výroby o 0,5 %, mimo jiné kvůli nižšímu počtu pracovních dní.

Dolar v tomto týdnu posílil, koruna zůstala stabilní

Americký dolar v minulém týdnu vůči euru posílil. Z úrovní nad 1,12 USD/EUR na počátku týdne se kurz postupně posunul až téměř k 1,11 USD/EUR. Dolar podporovaly vysoké americké úrokové sazby, zatímco euro doplácelo zejména na zvýšená francouzská fiskální a politická rizika. Středeční zasedání Fedu přineslo určitou korekci předchozího pohybu, když jeho výsledek vyzněl méně jestřábím tónem, než trh čekal, a euro posílilo k 1,117 USD/EUR. Jestřábější komunikace ECB mu následně pomohla až k 1,12 USD/EUR. V pátek odpoledne ale dolar opět získával a kurz se pohyboval kolem 1,114 USD/EUR. Za celý týden tak společná evropská měna vůči dolaru mírně oslabila.

Fed ponechal úrokové sazby podle očekávání beze změny v pásmu 3,75–4,00 %, následná data ale podle nás hovoří ve prospěch jejich prosincového zvýšení. Americká ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla o 3,4 % q/q anualizovaně po 2,2 % v Q2 a mírně překonala tržní konsensus ve výši 3,2 %. Růst táhla především spotřeba domácností, která přidala 3,8 % q/q anualizovaně, a firemní investice. Zároveň přetrvávají zvýšené inflační tlaky. Celkový deflátor PCE v září vzrostl o 0,5 % m/m a jádrový o 0,3 %, jejich meziroční růst pak zrychlil na 3,6 %, respektive 3,1 %. Pokračující zrychlování jádrové PCE inflace by podle naší prognózy mělo vést Fed ke zvýšení sazeb o 25 bb na prosincovém zasedání.

Ani ECB minulý týden úrokové sazby nezměnila, dveře pro jejich další zvýšení však zůstávají otevřené. Prezidentka Christine Lagardeová naznačila, že pokračování současných trendů v podobě odolného růstu eurozóny, zrychlování inflace a přetrvávajícího rizika sekundárních inflačních dopadů dražších energií by podporovalo další zpřísnění měnové politiky.

Ekonomika eurozóny přitom ve třetím čtvrtletí prokázala relativní odolnost, když vzrostla o 0,4 % q/q. Polovina tohoto růstu však šla za Irskem, jeho HDP expandoval o výrazných 5,5 %. Bez Irska eurozóna přidala 0,2 % q/q. Z velkých ekonomik pokračovalo v nadprůměrném výkonu Španělsko s růstem o 0,6 %, pozitivně překvapilo Německo (+0,2 %), zatímco italská ekonomika stagnovala a francouzská o 0,1 % poklesla. Německý index podnikatelské důvěry Ifo zároveň v říjnu nepatrně vzrostl z 89,9 na 90,2 bodu a překonal tržní konsensus. Zlepšení šlo ale výhradně na vrub očekávání, zatímco hodnocení současných ekonomických podmínek se dále zhoršilo. Celkově tak evropská data ukazují na pokračující odolnost ekonomiky vůči vysokým cenám energií, současná úroveň aktivity ale zůstává utlumená.

Koruna se navzdory poměrně bohatému týdnu držela vůči euru prakticky beze změny. Kurz koruny se pohyboval v úzkém pásmu zhruba 24,32–24,38 CZK/EUR, přičemž ve středu byla aktivita kvůli tuzemskému státnímu svátku nízká. Bez výraznější tržní odezvy se obešlo také vyjádření člena bankovní rady ČNB Jakuba Seidlera, který se přiklání k listopadovému zvýšení úrokových sazeb o 25 bb, zároveň ale tento krok nevnímá jako začátek cyklu zvyšování sazeb. To odpovídá naší prognóze, podle které ČNB v listopadu sazby zvýší a poté je v příštím roce ponechá stabilní. V závěru týdne měly středoevropské měny tendenci zpevňovat. Výrazněji posiloval polský zlotý a maďarský forint, zatímco pohyby koruny zůstaly omezené.

Z domácích dat nás tento týden překvapil směrem nahoru předběžný odhad HDP za třetí čtvrtletí. Česká ekonomika vzrostla o 0,5 % q/q, tedy v souladu s tržním konsensem, ale nad naším odhadem ve výši 0,3 %. Meziroční dynamika zpomalila z 1,8 % na 1,6 %. Podle komentáře ČSÚ táhla mezičtvrtletní růst spotřeba domácností a zahraniční obchod. Kladný příspěvek čistého vývozu byl pro nás překvapením, mimo jiné s ohledem na pokles hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. Na nabídkové straně růst podporovaly především obchod, doprava, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti. Tvorba hrubého kapitálu naopak HDP snižovala. Podrobněji jsme výsledek komentovali zde: https://bit.ly/GDP_3Q26_flash.

Podle naší nové prognózy česká ekonomika letos vzroste o 1,7 % a v příštím roce zrychlí na 2,3 %. O něco lepší výkon ve třetím čtvrtletí, než s jakým jsme počítali, představuje riziko ve směru mírně vyššího letošního růstu. Jeho hlavním tahounem by měla nadále zůstávat domácí poptávka, která české ekonomice poskytuje zvýšenou odolnost vůči vnějším šokům. Rizika prognózy však zůstávají vychýlena ve směru horšího vývoje, zejména kvůli konfliktu na Blízkém východě a souvisejícím vysokým cenám energií, které mohou negativně dopadat především na průmysl. Podrobněji naši novou prognózu představujeme v minulém týdenu zveřejněných Ekonomických výhledech dostupných zde https://bit.ly/CEO_4Q26_CZ.

Méně příznivý signál pro domácí ekonomiku vyslaly říjnové indikátory důvěry. Souhrnný indikátor poklesl o 1,6 bodu na 97,9 bodu a již druhý měsíc v řadě se nacházel pod svým dlouhodobým průměrem. Důvěra podnikatelů klesla na 96,6 bodu a spotřebitelů na 104,3 bodu. Nejvýraznější zhoršení zaznamenal průmysl, kde se sentiment propadl o 5,6 bodu na 90,5 bodu, nejníže od dubna loňského roku. Podepisovat se na něm pravděpodobně začínají vysoké ceny energií a problémy v dodavatelských řetězcích. Více jsme říjnový konjunkturální průzkum komentovali zde https://bit.ly/Konjnkt_10_26.

Autor: Jan Vejmělek