Inflace v USA byla v květnu nižší, než se čekalo

Statistiky amerických spotřebitelských cen prozatím neukazují na výrazný nárůst z důvodu zavedených dovozních cel. Naopak květnový cenový vývoj byl v USA utlumený. V souhrnu spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly pouze o 0,1 %, zatímco tržní konsensus očekával stejný růst jako v dubnu, tedy o 0,2 % m/m. Ke zpomalení došlo i v případě meziměsíční jádrové inflace, a to z dubnových +0,2 % na +0,1 % v květnu. Zde byl rozdíl oproti tržnímu konsensus ještě větší, když ten, nejspíše z důvodu zmíněných cel, očekával zrychlení meziměsíční jádrové inflace na 0,3 %. V meziročním vyjádření celková inflace zrychlila z 2,3 % na 2,4 % a ta jádrová zůstala beze změny na 2,8 %. Z meziměsíčního úhlu pohledu se podle nás překvapení koncentrovalo hlavně v oblasti zboží, jehož ceny po vyloučení potravin a energií meziměsíčně stagnovaly. Právě u této skupiny bylo přitom očekáváno, že by se zavedená cla mohla projevit nejvíce. Je však nutné zmínit, že rozptyl vývoje cen u zboží byl v květnu poměrně výrazný, což stěžuje úvahy o dopadech dovozních cel. Celkově to nahrává tomu, že Fed bude na nejbližších zasedáních vyčkávat na další signály z ekonomiky a sazby ponechá beze změny. Finanční trh nyní očekává, že k dalšímu snížení úrokových sazeb o 25 bb Fed přistoupí až na říjnovém zasedání.

Mzdový růst v eurozóně zpomaluje. Potvrdil to indikátor od ECB, tzv. wage tracker, který mapuje vývoj mezd u zhruba 50 % evropských zaměstnanců. Podle tohoto ukazatele meziroční růst nominálních mezd v eurozóně zvolnil 5,4 % v Q4 24 na 4,6 % v Q1 25. Dosavadní vývoj je tak v souladu s prognózou ECB, která po loňských zhruba 5 % očekává, že růst mezd letos výrazně zpomalí do blízkosti 3 %.

Na finančních trzích rezonovala dohoda mezi USA a Čínou o vytyčení širších pravidel vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi. Ta navázala na předchozí jednání z Ženevy, která vedla k výraznému snížení vzájemně uplatňovaných celních sazeb. Spory ale navzdory tomu nadále pokračovaly, a to hlavně kolem čínských dodávek vzácných zemin a amerického vývozu technologií. Podle posledních informací vyjednávací týmy obou zemí dosáhly tento týden v Londýně shody na rozšířené dohodě, která nyní čeká na schválení oběma prezidenty. Výše cel pro vzájemný obchod by ovšem měla zůstat na snížených úrovních dohodných během jednání v Ženevě.

Americký dolar dnes přesto vůči euru slábl. Většina oslabení se však udála po zveřejnění výše zmíněných údajů inflace. Pokud by se nenaplňovaly černé scénáře o silném růstu cen v důsledku cel znamenalo by to, že by americká centrální banka mohla snižovat sazby dříve, což by vytvářelo tlak na ještě slabší dolar. Zelené bankovky tak dnes vůči společné evropské měně odepsaly přibližně 0,4-0,5 %. Kurzy měn středoevropského regionu ale zůstaly téměř beze změny. To platilo hlavně u polského zlotého a české koruny. Tuzemská měna se po včerejším posílení vlivem vyšší květnové inflace po celý dnešní den obchodovala v pásmu 24,75-24,80 CZK/EUR. Dnešek nová data v tuzemsku ani v Polsku nepřinesl. Výjimkou bylo pouze Maďarsko, kde podle zveřejněných statistik meziroční inflace v květnu zrychlila z 4,2 % na 4,4 % a skončila tak desetinu nad tržním konsensem. To přispělo k mírnému posílení maďarského forintu vůči euru o zhruba 0,2 %.

Autor: Martin Gürtler