ČNB je odhodlaná napodobit ECB

Tuzemská inflace za květen byla ve finálním čtení potvrzena na 2,1 % y/y. Meziroční inflaci dále tlumí ceny potravin, jejich meziměsíční nárůst v květnu však již může naznačovat obrat v důsledku rostoucích nákladů na dopravu. Od začátku konfliktu na Blízkém východě naopak k inflaci výrazně přispívají pohonné hmoty. Ty však svůj meziroční růst v květnu zrychlily kvůli loňské nižší srovnávací základně, zatímco meziměsíčně již mírně zlevnily. Jádrová inflace zůstala stejně jako v březnu a dubnu na 2,9 % y/y. Oproti prognóze ČNB tak byla o desetinu vyšší. Více zde: https://bit.ly/CPI_May26_CZ.

Komentáře z centrální banky indikují připravenost na utažení měnové politiky. Jan Procházka v rozhovoru pro Reuters uvedl, že na červnovém zasedání (18. června) očekává rozhodování mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich zvýšením o 25 bb, přičemž obě varianty mají stejnou pravděpodobnost. I v případě zvýšení sazeb by však podle něj nemělo jít o začátek nového cyklu zpřísňování měnové politiky. Zvýšení sazeb až o 100 bb v ročním horizontu, které v době rozhovoru zaceňovaly finanční trhy, označil za nerealistické. V pátek svůj komentář přidal také guvernér Aleš Michl. Podle něj je zvýšení sazeb v červnu reálnou možností, přičemž argumenty pro takový krok zesílily. Naznačil však, že pokud by ke zvýšení sazeb došlo, následovat by mohla pauza na „vyhodnocení situace“. Zejména v návaznosti na tato vyjádření nyní stejně jako korunový peněžní trh očekáváme hike o 25 bb již příští čtvrtek.

Hlavní událostí v eurozóně bylo tento týden zasedání ECB. Na něm došlo podle očekávání ke zvýšení klíčové depozitní sazby o 25 bb na 2,25 %. Rozhodnutí bylo prezentováno jako reakce na energetický šok, který tlačí inflaci vzhůru, nikoliv jako preventivní krok. Komunikace ECB nepřinesla jasný signál o dalším zpřísňování měnové politiky a ve spojení s relativně umírněnými inflačními prognózami naznačuje do budoucna spíše opatrný postup. Aktualizovaný makroekonomický výhled ECB ukázal jen mírné revize růstu směrem dolů a inflaci postupně klesající k 2% cíli v roce 2028. Naším základním scénářem zůstává pro letošek ještě jeden hike o 25 bb v září, avšak vyloučit se nedá ani další utažení měnové politiky hned na následujícím zasedání v červenci. Finanční trh pro letošek zaceňuje mezi jedním a dvěma dalšími zvýšeními sazeb.

Inflační tlaky v USA zůstávají zvýšené. Hlavním důvodem nárůstu spotřebitelské inflace v květnu na 4,2 % y/y (nejvýše od roku 2023) jsou primárně dražší pohonné hmoty v důsledku blízkovýchodního konfliktu. Určitou úlevu z pohledu finančních trhů však přinesla jádrová inflace, která sice taktéž zrychlila, ale pouze o desetinu na 2,9 % y/y a v meziměsíčním vyjádření zvolnila z 0,4 % na 0,2 %, což bylo o desetinu pod tržním konsenzem. Cenové tlaky přetrvávají také ve výrobní sféře. PPI v květnu vzrostly meziročně o 6,5 % a jejich jádrová složka o 4,9 %.

Na Blízkém východě došlo i v tomto týdnu na několik obratů. Cena ropy Brent ze zhruba 95 USD/barel na začátku týdne postupně klesala. Ve středu a čtvrtek tento trend následně přerušila opětovná eskalace konfliktu. Zesílení útoků a převzetí íránské energetické infrastruktury, před kterými varoval prezident USA Donald Trump, se ale nakonec nekonalo. V pátek se navíc objevily zprávy o možnosti uzavření dohody o znovuotevření Hormuzského průlivu v rámci summitu G-7, který je na programu příští týden. Ropa Brent se v návaznosti na tyto zprávy dostala poprvé od března pod 90 USD/barel.

Zelené bankovky v pátek v důsledku možného posunu ve vyjednáváních mezi USA a Íránem oslabily k 1,157 USD/EUR. K lehkému zisku tento vývoj pomohl i měnám rozvíjejících se trhů, včetně středoevropského regionu. Kurz české koruny k euru však ani v závěru týdne změn nedoznal, když zůstal u 24,17 CZK/EUR. Poblíž hladiny 24,20 CZK/EUR se přitom drží již od začátku minulého týdne, kdy trhy začaly navyšovat sázky na utažení měnové politiky ČNB již na červnovém zasedání.

Autor: Jaromír Gec