Fed tento týden zvýší úrokové sazby, ČNB je měnit nebude

USD/EUR: Trh již téměř zacenil zvýšení úrokových sazeb na středečním zasedání FOMC. Pokud by k němu nakonec nedošlo, dolar by měl oslabit. My zvýšení sazeb čekáme, navíc předpokládáme, že se bude jednat o zahájení cyklu. Poklud by se tato jestřábí rétorika potvrdila, dolar by z toho měl profitovat.

CZK/EUR: Zatímco dolarové úrokové sazby půjdou nahoru, ČNB podle nás ponechá tento týden nastavení úrokových sazeb nezměněné. Tato konstelace by měla působit proti české měně.

První náznaky lepšící se situace v průmyslu v Evropě i USA

Tento týden bude na globálních trzích dominovat zasedání amerického Fedu. Srpnová inflační data v USA potvrdila, že cenové tlaky zůstávají zvýšené a že návrat inflace ke 2% cíli postupuje jen pomalu. My předpokládáme, že FOMC na středečním zasedání zvýší úrokové sazby o 25 bb, zatímco analytický konsensus nadále počítá se stabilitou sazeb. Tržní zacenění se ale zvýšení sazeb o 25bb již hodně blíží. Vedle samotného rozhodnutí budou důležité i nové makroekonomické projekce a tón následné komunikace Fedu, který může naznačit ochotu k dalšímu zpřísňování měnové politiky v případě přetrvávajících inflačních tlaků. Podrobněji k výhledu na další kroky Fedu v našem reportu zde https://bit.ly/Fed_Sep26.

Z amerických makroekonomických dat budou investoři tento týden sledovat zejména srpnové maloobchodní tržby a průmyslovou produkci. Maloobchod by měl po slabším výsledku z předchozího měsíce vykázat obnovený růst, což by potvrdilo pokračující odolnost spotřebitelské poptávky. Stabilní trh práce a stále solidní domácí poptávka zůstávají jedním z faktorů, které Fedu umožňují zachovat jestřábí rétoriku.

V eurozóně se pozornost soustředí především na dopady rostoucích cen energií. Výrazný růst cen ropy, zemního plynu i elektřiny zvyšuje inflační rizika a současně představuje potenciální brzdu hospodářského růstu. ECB sice na posledním zasedání sazby zvýšila, další krok však podle nás pravděpodobně odloží až na prosinec, protože vedle vyšší inflace narůstají i obavy o ekonomickou aktivitu. Energetické trhy tak zůstanou hlavním faktorem ovlivňujícím evropská aktiva.

Makroekonomický kalendář eurozóny nabídne především červencovou průmyslovou produkci a finální údaj srpnové inflace. Průmyslová výroba by měla podle odhadů mírně klesnout, především kvůli slabším výsledkům Německa a Francie, které byly ovlivněny mimo jiné letními vedry a narušením dopravy, zejména vodní v souvislosti s nízkou hladinou Rýna. Finální inflace by měla potvrdit meziroční růst cen o 3,3 %, přičemž další vývoj bude do značné míry záviset na cenách energií.

V Německu bude sledován také zářijový index ekonomického sentimentu ZEW. Konsensus i prognóza SG očekávají zlepšení jak očekávání ekonomického vývoje, tak hodnocení současné situace. Potvrdilo by to pokračující postupné zlepšování nálady v největší evropské ekonomice navzdory přetrvávajícím rizikům spojeným s energetickými cenami.

V tuzemsku se pozornost zaměří především na zasedání bankovní rady ČNB. Přestože domácí ekonomická aktivita i mzdový vývoj byly v posledních měsících o něco slabší, než předpokládala prognóza centrální banky, vyšší zahraniční sazby a přetrvávající inflační rizika nás vedou k očekávání, že repo sazba zůstane beze změny na 3,75 %. Klíčová bude zejména rétorika guvernéra A. Michla a komentáře k dopadům dražších energií na inflační výhled.

Z tuzemských dat budou zveřejněny červencová bilance běžného účtu a srpnové ceny průmyslových výrobců. Výrobní inflace by měla dále zrychlit, což bude trh vnímat jako jeden z indikátorů možných budoucích tlaků na spotřebitelské ceny. V regionu střední Evropy tak nadále zůstane hlavním tématem otázka, zda současný růst cen energií povede k výraznějším druhotným inflačním efektům a případně k dalšímu zpřísnění měnové politiky.

Dražší ropa podpořila dolar, středoevropské měny pod tlakem

Finanční trhy byly v minulém týdnu pod vlivem další eskalace konfliktu na Blízkém východě a s ní souvisejícím růstem cen energetických komodit. Ropa Brent překonala hranici 100 USD za barel a nad tuto úroveň se dostala také americká ropa WTI. Evropský zemní plyn na spotovém trhu vystoupal nad 70 EUR/MWh, nejvýše od konce roku 2022, přičemž zdražovaly i kontrakty s delší splatností. Vyšší ceny energií posílily globální inflační očekávání a přispěly k růstu tržních úrokových sazeb, výprodeji na dluhopisových trzích a posílení amerického dolaru.

Ve Spojených státech potvrdila srpnová data přetrvávající inflační tlaky. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,4 %, zatímco jádrová inflace překvapila růstem o 0,3 %. V kombinaci s vyššími cenami ropy, robustním růstem výrobních cen a nízkým počtem nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti to podpořilo očekávání dalšího zpřísnění měnové politiky Fedu. Dolar díky tomu ve druhé polovině týdne posiloval. Kurz eura klesl ze středečních úrovní poblíž 1,165 USD/EUR v pátek po zveřejnění inflace až k 1,157 USD/EUR. V samotném závěru týdne korekci dolarových zisků pomohl slabší výsledek předběžné zářijové spotřebitelské důvěry od University of Michigan. Za celý minulý týden tak euro vůči dolaru ztratilo zhruba desetinu procenta.

V eurozóně přinesl konečný odhad HDP za druhé čtvrtletí pozitivní překvapení. Růst ekonomiky byl revidován na 0,6 % mezičtvrtletně a 1,2 % meziročně, především díky čistému vývozu. ECB podle očekávání zvýšila úrokové sazby a současně posunula výše svou inflační prognózu. Jednoznačný signál ohledně dalších kroků však neposkytla a nadále zdůrazňuje rozhodování podle aktuálních dat. Bezprostřední reakce eura proto zůstala omezená.

Smíšený obrázek nabídla průmyslová data z Česka a Německa. Česká průmyslová výroba v červenci meziměsíčně klesla o 1,1 %, německá rovněž o 1,1 %. Po očištění o rozdílný počet pracovních dní však český průmysl meziročně vzrostl o 3,1 %, zatímco německý o 1,6 % poklesl. Předstihové indikátory přesto naznačují postupné zlepšování evropského průmyslu, zejména díky růstu nových zakázek, vyšším německým veřejným výdajům a investicím do umělé inteligence a energetických úspor. Rizikem zůstávají drahé energie a opětovné problémy v dodavatelských řetězcích. Podrobnější komentář k červencovým datům z české ekonomiky je k dispozici zde: https://bit.ly/Industry_Jul26_CZ.

Česká inflace v srpnu podle finálních údajů meziměsíčně vzrostla o 0,3 % a její meziroční tempo zrychlilo z 1,7 % na 1,9 %. Jádrová inflace setrvala na 3,0 %, tedy nad prognózou ČNB ve výši 2,8 %. Komunikace členů bankovní rady však naznačuje, že zářijové zasedání pravděpodobně změnu sazeb nepřinese. Podrobnější rozbor srpnové inflace naleznete zde: https://bit.ly/CPI_Aug26_CZ. Podíl nezaměstnaných osob mezitím vzrostl z červencových 5,0 % na 5,1 %, přičemž v pozvolném růstu pokračovala nezaměstnanost i po sezónním očištění.

Středoevropské měny se ve druhé polovině minulého týdne dostaly pod tlak kombinace zhoršujících se úrokových diferenciálů, geopolitické nejistoty a dražší ropy. Polská centrální banka ponechala základní sazbu beze změny na 3,75 %. Nejvýrazněji oslabil maďarský forint, zatímco česká koruna vykázala relativně nižší ztráty. Za celý týden koruna vůči euru oslabila přibližně o 0,2 %, když se z úrovní pod 24,20 CZK/EUR posunula k pátečním 24,25 CZK/EUR. V závěru týdne regionální měny část předchozích ztrát korigovaly, další vývoj koruny však bude ovlivňovat především nadcházející zasedání bankovní rady ČNB.

Autor: Jan Vejmělek