Dezinflační tendence a dohoda mezi USA a Čínou

Tuzemská inflace v dubnu klesla mírně pod dvouprocentní cíl, ČNB ale zůstává opatrná. Meziroční růst spotřebitelských cen v ČR výrazně zpomalil z 2,7 % na 1,8 %. Vliv na to měl zejména vývoj cen potravin a pohonných hmot, které se meziměsíčně snížily. K poklesu jejich meziroční dynamiky navíc přispěla i vyšší srovnávací základna loňského roku. Její působení bude ovšem během následujících dvou měsíců postupně odeznívat a meziroční inflace tak podle nás opět mírně zrychlí; v červnu by se mohla pohybovat kolem 2,5 %. Ve druhé polovině letošního roku by pak mělo dojít k jejímu ustálení poblíž dvouprocentního cíle. V průměru za rok 2025 očekáváme inflaci na 2,2 % a příští rok její zpomalení na 1,8 %. Podrobněji jsme se dubnové inflaci věnovali zde: https://bit.ly/CPI_Apr25_CZ. Zveřejněný záznam z posledního zasedání centrální banky potvrdil, že bankovní rada chce k uvolňování měnové politiky nadále přistupovat opatrně. Důvodem je struktura inflace. Ta jádrová se stále drží nad cílem ČNB a v dubnu dokonce zrychlila z 2,5 % na 2,6 % y/y. Vliv mělo další zrychlení růstu imputovaného nájemného, které odráží silné oživení poptávky po nemovitostech a s tím související rychlé zvyšování jejich cen. Působit mohl ale i technický efekt meziročně odlišného termínu Velikonoc, když v dubnu výrazně zdražily položky spojené s cestováním jako je letecká doprava a hotelové ubytování. Ze záznamu ze zasedání ČNB je přesto podle nás patrné určité zmírnění jestřábí rétoriky. Důvodem může být pokračující dezinflační vývoj a negativní rizika pro ekonomiku plynoucí z amerických cel. Tyto faktory podle nás budou působit na další opatrné snižování sazeb ČNB a tu základní tak na konci roku očekáváme na 3 %.

Efekt předzásobení amerických výrobců a spotřebitelů před zavedením cel poskytl podporu evropskému průmyslu i celé ekonomice. V souladu s tím průmyslová produkce v eurozóně zaznamenala v březnu silný meziměsíční nárůst o 2,6 %. Rychlým meziměsíčním tempem o zhruba 1 % přitom rostla již v lednu a únoru, oproti utlumenému vývoji na konci loňského roku tak šlo o výrazné zlepšení. Významně k tomu přispělo Irsko, kde se průmyslová produkce v březnu zvýšila o 14,6 % m/m, tedy obdobně rychlým tempem jako v únoru. Efekt předzásobení byl totiž patrný zejména ve farmaceutickém sektoru, který je v Irsku silně zastoupen. Na farmaceutické produkty se americká cla zatím nevztahují, prezident Trump ale vytrvale hrozí jejich zavedením. Zpřesněný odhad HDP eurozóny za první letošní čtvrtletní přinesl mírné zhoršení mezičtvrtletního růstu z původních 0,4 % na 0,3 %. O zásadní revizi však pravděpodobně nešlo, když meziroční růst ekonomiky byl potvrzen na 1,2 %. Struktura HDP bude zveřejněna až začátkem června. S ohledem na výše uvedené se ale domníváme, že hlavním zdrojem mezičtvrtletního růstu byl vyšší čistý vývoz. Zklidnění situace kolem cel a s tím související korekce akciových trhů zřejmě přispěly k nárůstu německého ZEW indexu. Zatímco složka očekávání vzrostla, hodnocení současné hospodářské situace zůstává zhruba na úrovni první vlny koronavirové pandemie. Výše německé dubnové inflace pak byla potvrzena poblíž dvouprocentního cíle ECB (2,2 % y/y v harmonizovaném vyjádření).

Americký trh práce zůstává odolný, růst spotřebitelské poptávky však vyprchává a s tím postupně i tlaky na růst cen. Celkové nominální maloobchodní tržby v USA meziměsíčně vzrostly v dubnu pouze o 0,1 %, zatímco ještě v březnu byly vyšší o 1,7 %. V případě takzvané kontrolní skupiny, která nezahrnuje více volatilní položky maloobchodu a je tudíž jako předstihový indikátor více směrodatná pro vývoj HDP, došlo k poklesu o 0,2 % po březnovém růstu o 0,5 %. Mělo by se tak jednat o potvrzení, že pozitivní efekt předzásobení postupně vyprchává a tím pravděpodobně i podpora pro evropskou ekonomiku. Duben byl již ovlivněn nově zavedenými americkými cly. I tak ale úroveň poptávky amerických domácností zůstává vysoká, k čemuž pomáhá stále robustní trh práce. Ten dosud významněji zasažen nebyl. Poslední týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti setrval na nízkých 229 tis. Zveřejněný růst spotřebitelských i výrobních cen se sice v meziročním vyjádření stále nachází nad dvouprocentním cílem Fedu, meziměsíční dynamika ovšem v obou případech v dubnu zaostala za očekáváními. Rozhodující ale pro další měsíce a vývoj měnové politiky bude, v jakém rozsahu se v cenách projeví zavedená cla. To je v kombinaci s odolným trhem práce a silnou spotřebitelskou poptávku důvod, proč Fed s uvolňováním měnové politiky nepospíchá. Finanční trh nyní do konce roku zaceňuje dvojí snížení úrokových sazeb, a to zhruba v září a prosinci. Další dvě snížení sazeb ve zbytku roku pak trh očekává také v případě ECB.

Obchodování na devizových trzích bylo tento týden poměrně klidné, když rozruch na trhy vnesla pouze dohoda o snížení cel mezi USA a Čínou na 90 dní. Během této doby budou čínské vývozy do USA zatíženy clem ve výši 30 %, zatímco dovoz amerického zboží do Číny bude podléhat sazbě 10 %. Před touto dohodou přitom obě strany aplikovaly cla přesahující v efektivním vyjádření hranici 100 %. Dohoda mezi USA a Čínou zároveň nahrává tvrzením, že cla jsou pro amerického prezidenta především prostředkem pro vyjednávání. Tato událost byla pravděpodobně hlavním důvodem, proč americký dolar v tomto týdnu vůči euru mírně posílil o 0,4-0,5 % s kurzem poblíž 1,12 USD/EUR. Výše zmíněná makroekonomická data zásadnější překvapení nepřinesla. Podobné to bylo i v případě těch tuzemských. Kurz koruny se tak po celý týden pohyboval v relativně úzkém pásmu mezi 24,90 a 25,00 CZK/EUR.

Autor: Martin Gürtler