Růst tuzemské ekonomiky v Q3 24 neoslnil

Domníváme se, že mezičtvrtletní růst české ekonomiky se v Q3 24 oproti první polovině roku snížil, konkrétně na 0,2 %. To by bylo o desetinu méně, něž ukazoval první odhad ČSÚ zveřejněný koncem října. Meziroční inflace v eurozóně v listopadu pravděpodobně mírně zrychlila, avšak hlavně vlivem nižší srovnávací základny cen energií. Po včerejší stagnaci harmonizované inflace v Německu na 2,4 % y/y navíc spatřujeme riziko protiinflačního překvapení i u statistiky za celou eurozónu.

Český HDP rostl v Q3 24 pomaleji než v první polovině roku

Očekáváme mírnou revizi tuzemského HDP za Q3 24 směrem dolů v důsledku přetrvávajícího útlumu průmyslu a pomalého oživování spotřeby domácností. Mezičtvrtletní růst ekonomiky by podle nás mohl být ponížen z původně udávaných 0,3 % na 0,2 %. Tempo hospodářského růstu tak pravděpodobně zpomalilo, když v prvních dvou letošních čtvrtletích bylo dosaženo shodných +0,4 % q/q. Spotřeba domácností podle našeho odhadu v Q3 vzrostla o 0,4 % q/q, což by představovalo mírné zrychlení po 0,2 % q/q v Q2. Jak ukazuje struktura vývoje tržeb, mezičtvrtletně vyšší byly především útraty za zboží, zatímco ty za služby zhruba mezičtvrtletně stagnovaly. Navzdory pokračujícímu pozvolnému růstu spotřeba domácností nadále zůstane hluboko pod svou předpandemickou úrovní (v Q2 to bylo o 5,2 %). V tomto směru působí hlavně výrazně nižší kupní síla mezd. Ke zlepšení situace nedošlo v průmyslu, kde pokračoval pokles produkce. To se pravděpodobně negativně odrazilo ve vývoji fixních investic a čistého exportu. Za celý letošní rok očekáváme skromný růst tuzemské ekonomiky o 0,8 % a příští rok jeho mírné zrychlení na 1,5 %. Předstihové indikátory na významné zlepšení ekonomické aktivity prozatím neukazují.

Meziroční inflace v eurozóně podle našeho odhadu v listopadu vzrostla. Národní statistika z Německa však včera ukázala riziko mírnějšího než námi původně očekávaného zrychlení z 2,2 % y/y na 2,4 % y/y. Ke zvýšení meziroční dynamiky spotřebitelských cen v eurozóně by měl přispět hlavně efekt nižší srovnávací základy loňského roku u cen energií (pohonné hmoty, plyn). Zvýšení jádrové inflace v listopadu z 2,7 % na 2,9 % y/y, jak jsme původně odhadovali, se zdá s ohledem na včera publikovaná data jako méně pravděpodobné (více níže).

Německá inflace v listopadu zaostala za odhady

Harmonizovaná inflace v Německu v listopadu setrvala na 2,4 % y/y, zatímco trhy čekaly její zrychlení na 2,6 % y/y. Ve směru zvýšení meziroční inflace působila především nízká srovnávací základna cen energií. Oproti naší prognóze byl překvapivý především vývoj cen potravin, kde došlo k výraznému zvolnění meziroční dynamiky. Slabší, než jsme čekali, byla s přispěním vývoje cen služeb také jádrová inflace. Ta sice vlivem nízké srovnávací základny vzrostla, avšak pouze o desetinu na 3 % y/y.

Celková důvěra v ekonomiku eurozóny zůstala v listopadu podle šetření Evropské komise zhruba na říjnové úrovni. Souhrnný index dosáhl 95,8 b. po 95,7 b. o měsíc dříve. Stále se tak nachází mírně pod dlouhodobým průměrem. Přesto podle našeho odhadu tyto hodnoty nepředznamenávají recesi. Z historického pohledu jsou totiž konzistentní s růstem ekonomiky mírně pod 1 % v meziročním vyjádření. To poměrně ostře kontrastuje s přetrvávajícím pesimismem indexů nákupních manažerů (PMI). Ty se však v pásmu recese pohybovaly s přestávkami již od druhé poloviny roku 2022 a jejich vazba na reálný ekonomický vývoj je slabší.

Na finančních trzích včera vzhledem oslavám dne díkůvzdání v USA panoval relativní klid. Zámořské akciové trhy zůstaly zavřené. Společná evropská měna k dolaru mírně oslabila (o 0,2 % na 1,055 USD/EUR). Měny středoevropského regionu se po celý den obchodovaly poblíž ranních kotací. Koruna se udržela lehce pod 25,30 CZK/EUR.

Autor: Jaromír Gec