Tlak na růst úrokových sazeb v tomto týdnu dominoval

Písemný zápis z posledního zasedání ČNB nevylučuje další mírné zvýšení sazeb. Rozhodnutí o ponechání sazeb beze změny na zářijovém zasedání bylo podle bankovní rady podpořeno autonomním zpřísněním finančních podmínek, setrváním silné koruny či stále mírně restriktivním působením současné měnové politiky. Pokud by se však proinflační rizika materializovala, například skrze pokračování odolnosti domácí poptávky, silné úvěrové aktivity či setrvání vyšších cen energií a ostatních nákladů vlivem blízkovýchodního konfliktu, bankovní rada by se pravděpodobně přiklonila k dalšímu zpřísnění. Diskuse na zářijovém jednání se soustředila na riziko sekundárních dopadů vyšších cen energií, které se zatím nedostavily, rychlé tempo růstu podnikových úvěrů a zvýšený růst mezd a s tím spojenou datovou nejistotu. ČNB si ponechává prostor k vyhodnocení nově příchozích dat a zatím zřejmě preferuje scénář stabilních úrokových sazeb. Riziko jejich dalšího zvýšení však podle nás zůstává významné.

Sentiment indikátory v tomto týdnu přinesly rozdílný vývoj v eurozóně a ČR. Údaje z eurozóny ukázaly na překvapivé zlepšení podnikatelské důvěry. Meziměsíčně vzrostly PMI ze služeb v eurozóně (na nejvyšší hodnotu od listopadu 2025) i německý IFO index, který dosáhl nejvyšší úrovně od května 2023 díky lepšímu hodnocení současné situace i vyhlídek pro tamní ekonomiku. PMI ze zpracovatelského průmyslu v září stagnoval, přestože německý index meziměsíčně klesl. Indikátory spotřebitelské důvěry pro září se ale zhoršily. Spotřebitelská důvěra v eurozóně přerušila čtyřměsíční růstovou sérii a v září klesla. Stále tak nedosahuje úrovní před začátkem blízkovýchodního konfliktu. Horší náladu zaznamenaly i německé domácnosti, kde spotřebitelský sentiment dle GfK klesl a přiblížil se hodnotám, které následovaly bezprostředně po začátku konfliktu.

V domácí ekonomice došlo v září k opačnému vývoji. Zatímco spotřebitelská nálada se zlepšila, podnikatelská důvěra se zhoršila ve všech sledovaných odvětvích s výjimkou obchodu. Sentiment v průmyslu tlumilo horší hodnocení současné výroby a poptávky. Souhrnný indikátor důvěry v ekonomiku se tak snížil pod svůj dlouhodobý průměr na 99,5 b. Spotřebitelská důvěra naopak zůstává nadprůměrná a v září vzrostla na 105,1 b. Domácí data ukazují na nejistotu spojenou s oživením průmyslu, ale zároveň potvrzují pokračující odolnost spotřebitelské poptávky.

Maďarská centrální banka v souladu s očekáváním na zasedání v tomto týdnu pozastavila cyklus snižování sazeb a ponechala základní úrokovou sazbu na 5,50 %. Zároveň oznámila snížení inflačního cíle z 3 % na 2,5 % od ledna 2028. MNB zatím volí opatrnější postup navzdory příznivému inflačnímu prostředí – srpnová inflace dosáhla pouze 1,3 % y/y. Důvodem jsou především proinflační rizika plynoucí z vyšších cen energií a pak také zvýšené výnosy na globálních trzích, které mohou představovat potenciální tlak na oslabení forintu.

Finanční trhy byly v týdnu pod tlakem dalšího růstu výnosů státních dluhopisů a cen ropy. K růstu výnosů přispěla kombinace silnějších amerických dat (PMI), jestřábích vyjádření představitelů Fedu a ECB, zvýšených cen energií a obav o vývoj veřejných financí ve vyspělých ekonomikách. Obavy z vývoje cen energií zvýšily také spekulace ohledně omezení vývozu amerického dieselu v prostředí, kdy trh s rafinovanými ropnými produkty již čelí napětí. Výnos třicetiletého amerického státního dluhopisu vystoupal na nejvyšší úroveň od roku 2004 a překonal 5,5 %. To se podepsalo i na vývoji eurových a korunových sazeb. Ty vzrostly během týdne až o téměř 20 bb dle splatnosti. Americký dolar navzdory páteční korekci těžil z vyšších dolarových sazeb a za celý týden vůči euru posílil o zhruba 0,7-0,8 %. Středoevropským měnám globální sentiment příliš nenahrával. Česká koruna v závěru týdne ale dokázala dřívější ztráty umazat a dostala se blíže k 24,35 CZK/EUR, zatímco polský zlotý a maďarský forint mírně oslabily. 

Autor: Kevin Tran Nguyen