Úrokové sazby ČNB zůstávají po dnešním zasedání beze změny

Česká národní banka podle očekávání na dnešním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tedy zůstává na 3,5 %, kam se dostala po posledním snížení loni v květnu. Tento výsledek byl v souladu s naší prognózou i jednohlasným analytickým konsensem. Finanční trh zaceňoval jen mírnou šanci na to, že centrální banka dnes sazby sníží. Po zveřejnění předběžného odhadu lednové inflace navíc tyto sázky klesly na minimum. Zatímco celková meziroční inflace se v lednu dostala na 1,6 %, tedy pod dvouprocentní cíl ČNB, ceny služeb nadále rostly rychlým tempem. Meziročně byly stejně jako v prosinci vyšší o 4,7 % a zároveň vykazovaly i svižnou meziměsíční dynamiku. Právě vysoká inflace služeb byla jedním z důvodů, které podle bankovní rady doposud bránily dalšímu snižování úrokových sazeb. V ročním horizontu však finanční trh nadále zaceňuje zhruba jedno další snížení sazeb ČNB.

Podle základního scénáře naší prognózy centrální banka v letošním roce úrokové sazby snižovat nebude. Repo sazba by tak měla zůstat na současných 3,5 % až do konce roku. Na přelomu loňského a letošního roku sice došlo ke změně v komunikaci ČNB, která nyní připouští možnost letošního snížení sazeb. Proti tomu ale podle nás stojí překvapivě silná tuzemská ekonomika a především pak očekávaný nárůst fiskálních výdajů. To přispěje k dalšímu oživení domácí poptávky, která bude nejspíše podpořená i pokračujícím svižným růstem mezd. Předstihové indikátory navíc ukazují na nárůst i v případě zahraniční poptávky, když poslední data z evropského průmyslu nabízejí optimističtější výhled. Významný vliv na to pravděpodobně má postupný náběh silného fiskálního stimulu v Německu. S ohledem na překvapivou změnu v komunikaci ČNB, která přišla v době, kdy se naplňují proinflační rizika před kterými centrální banka dlouhodobě varovala, je ovšem naše prognóza vývoje tuzemských úrokových sazeb spojena s velkou mírou nejistoty. Je zároveň možné, že v rámci bankovní rady budeme letos svědky větších názorových rozdílů a jednotlivá rozhodnutí tudíž nemusí být z hlediska počtu hlasů tak jednoznačná, jako tomu bylo doposud.

Autor: Martin Gürtler