Koruna prolomila hranici 24,40 CZK/EUR

Tuzemská průmyslová i stavební produkce v červenci rostla svižným tempem, struktura tohoto růstu ovšem tak povzbudivá nebyla. Celková průmyslová produkce se meziměsíčně zvýšila o 0,8 % (SA) a meziročně byla vyšší o 4,9 % (NSA), což bylo významně nad tržním konsensem ve výši 3,1 % y/y. Z hlediska jednotlivých odvětví však výroba meziměsíčně rostla hlavně v energetickém sektoru, kde byla vyšší o silných 12,5 % a kompenzovala tak červnový pokles o 13,2 %. K růstu výroby navíc v červenci došlo i v těžbě a dobývání (+3,8 % m/m). Naopak ve zpracovatelském průmyslu se výroba třetí měsíc v řadě mírně snižovala (v červenci o 0,3 % m/m), k čemuž přispěl pokles produkce aut o 2,9 %. To mohlo souviset s odeznívajícím efektem předzásobení a negativním vlivem amerických cel. Relativně pozitivní byl ale vývoj nových zakázek, když vzrostly jak ty z tuzemska, tak i ty zahraniční. Data z průmyslu za letní měsíce jsou ovšem tradičně spojena s vyšší datovou nejistotou a volatilitou, neboť je ovlivňuje čerpání dovolených. Stavební produkce v červenci meziměsíčně vzrostla o 1,0 %. Důvodem byl pokračující silný růst v oblasti inženýrského stavitelství tažený pravděpodobně investicemi státu do dopravní infrastruktury. Naopak růst v pozemním stavitelství se prakticky zastavil. Působit na to mohly problémy s povolováním staveb, jelikož počet vydaných stavebních povolení je letos nejnižší za celou dobu sledování od roku 2002. Více zde: https://bit.ly/Industry_Jul25_CZ. Podíl nezaměstnaných osob pak trh, který očekával stagnaci, překvapil srpnovým nárůstem z 4,4 % na 4,5 %. Po sezonním očištění tudíž pokračoval trend postupného zvyšování nezaměstnanosti v ČR.

Česká inflace pokračuje v poklesu a koruna v posilování. Meziroční inflace v srpnu klesla z 2,7 % na 2,5 %, což bylo v souladu s tržním konsensem. Centrální banka naproti tomu pro srpen očekávala meziroční inflaci na 2,7 %. Dále se tak rozšířila záporná odchylka od její prognózy, když již v červenci byla domácí inflace oproti odhadu ČNB o desetinu níže. Za dalším snížením meziroční inflace v srpnu stálo hlavně zvolnění růstu cen potravin, a to působením nadále utlumené meziměsíční dynamiky v kombinaci s vyšší srovnávací základnou druhé poloviny loňského roku. Ceny pohonných hmot a energií pro domácnosti klesaly meziměsíčně i meziročně. Jádrová inflace pak mírně zrychlila z 2,7 % na 2,8 %. Její srpnová úroveň ale odpovídala prognóze ČNB. S ohledem na silný sezónní nárůst cen dovolených se však mohlo jednat o dočasný výkyv. Srpnová data potvrzují námi očekávaný trend snižující se celkové inflace. Ta podle naší prognózy bude ve zbytku roku pokračovat v postupném poklesu směrem ke dvouprocentnímu cíli centrální banky. Jádrová inflace by měla také mírně klesnout, nejspíše však zůstane nad 2,5 % y/y. Více jsme nově zveřejněná data tuzemské inflace analyzovali zde: https://bit.ly/CPI_Aug25_CZ. Zvýšená jádrová inflace, která je spojena především s rychlým růstem cen služeb, který v srpnu jen neparně zpomalil z 4,8 % na 4,7 %, je důvodem trvající obezřetnosti centrálních bankéřů. Sazby ČNB tak pravděpodobně zůstanou na blížícím se zasedání (24.9.) beze změny, což tento týden naznačily i výroky hned několika členů bankovní rady. Pokračující jestřábí komunikace ČNB, a s tím spojený rozšířený diferenciál tuzemských tržních úrokových sazeb vůči těm evropským, drží korunu na silných úrovních. K tomu rovněž přispívá globální trend oslabujícího amerického dolaru. Koruna tak v tomto týdnu opět zpevnila, a to o zhruba o 0,3 %. Ve výsledku tedy prolomila hranici 24,40 CZK/EUR a dostala se na dosah hladiny 24,30 CZK/EUR. Vůči společné evropské měně je tedy nejsilnější za poslední zhruba dva roky, vůči americkému dolaru pak byla takto silná naposledy v roce 2018.

Autor: Martin Gürtler