Inflace v důsledku dražších potravin zrychlila na 2,6 %

Česká inflace se v září zvýšila z meziročních 2,2 % na 2,6 %. To bylo více než očekával tržní konsensus (2,4 %) i naše prognóza (2,3 %). ČNB ve své prognóze zveřejněné na začátku srpna pro září odhadovala 2,3 % y/y.

Za překvapením stojí hlavně zdražení potravin. Ceny potravin a nealkoholických nápojů meziměsíčně vzrostly o 0,8 %, zatímco ceny alkoholických nápojů a tabáku byly vyšší o 0,1 %. To v kombinaci s nižší srovnávací základnou loňského roku vedlo k výraznému urychlení meziročního růstu cen potravin jako celku (včetně alkoholu a tabáku) ze srpnových 1 % k úrovni mírně pod 3 %. Vyšší oproti naší prognóze byly i regulované ceny, které stejně jako v srpnu zaznamenaly meziměsíční nárůst o 0,1 %. Energetická část regulovaných cen přitom vykázala pokles v průměru o 0,7 % m/m, který byl tak kompenzován růstem v rámci neenergetické části. Zde se v souvislosti se začátkem školního roku projevil především nárůst cen v oblasti vzdělávání, který v průměru činil 10,5 % m/m. Podobně jako u potravin i v případě regulovaných cen působil efekt nižší srovnávací základny loňského roku a jejich meziroční růst tak zrychlil z 5,2 % na 6,6 %. Pohonné hmoty naproti tomu druhý měsíc v řadě výrazně zlevňovaly. V září byly jejich ceny meziměsíčně nižší o 4,8 %, což vedlo k urychlení tempa meziročního poklesu ze 4,2 % na 11,3 %. Jádrová inflace podle našeho předběžného odhadu mírně zpomalila ze srpnových 2,4 % do blízkosti 2,3 % y/y.

Inflace sice v důsledku tradičně volatilních položek zrychlila, trend její jádrové složky je ovšem příznivý. Právě jádrová inflace, která nejlépe odráží poptávkové tlaky v ekonomice, je klíčová pro měnovou politiku. Očekáváme, že vlivem stále utlumené spotřebitelské poptávky a pouze umírněného růstu mezd bude dezinflační trend pokračovat a jádrová inflace by se mohla v příštím roce dokonce dostat pod 2 %. Pokles úrokových sazeb ČNB by tak měl pokračovat, pravděpodobně však nadále jen opatrnými kroky ve výši -25 bb na zasedání. Na nižší inflaci by měl působit také pokles tržních složek cen energií. Predikce celkové inflace je kvůli vysoké volatilitě cen potravin a pohonných hmot hůře předvídatelná. Do hry zde totiž vstupují globální faktory jako je konflikt na Blízkém východě a dopady změny klimatu na úrodu zemědělských komodit. Myslíme si ale, že celková inflace by se i v příštím roce měla udržet poblíž 2 %. Případnou vyšší dynamiku cen potravin a pohonných hmot by totiž měla kompenzovat nižší jádrová inflace a tržní ceny energií. Nejistotou ohledně celkové inflace v příštím roce je také to, jaký bude vývoj regulovaných složek cen energií.

Autor: Martin Gürtler