Růst evropské ekonomiky táhne domácí poptávka

Tento týden bude na nová ekonomická data poměrně chudý. V USA pokračuje shutdown, v důsledku čehož nebude s největší pravděpodobností zveřejněn říjnový vývoj tamních spotřebitelských a výrobních cen, stejně tak ani maloobchodní tržby. V eurozóně jsou na programu indikátory sentimentu, konkrétně ZEW a Sentix. Ty by mohly navázat na mírné říjnové zlepšení. Z tzv. tvrdších dat nás čeká pouze zpřesněný odhad HDP za Q3, který by měl potvrdit nárůst ekonomiky eurozóny o 0,2 % q/q, a pak také průmyslová produkce za září. Ta by měla podle našeho odhadu vykázat růst o 0,7 % m/m, avšak poté co v srpnu klesla o 1,2 %. Na mírné oživení ukazují již dostupná data z vybraných členských států eurozóny, včetně Německa. Vliv mělo odeznění odstávek v automobilovém průmyslu. Zvolňující růstovou dynamiku čínské ekonomiky by měly potvrdit měsíční indikátory za říjen. V tuzemsku pak bude zveřejněn konečný odhad říjnové inflace, která podle předběžných čísel vlivem volatilních cen potravin překvapivě zrychlila z 2,3 % na 2,5 %. Dozvíme se také říjnový podíl nezaměstnaných osob, který podle nás s přispěním sezónnosti klesl ze 4,6 % na 4,4 %.

Data zůstávají omezená kvůli americkému shutdownu

V pořadí druhý odhad HDP eurozóny za Q3 by měl potvrdit jeho mezičtvrtletní nárůst o 0,2 %, rizika jsou ale podle nás vychýlena směrem dolů. Jde především o překvapivě mělký pokles HDP Irska, který podle předběžného odhadu dosáhl pouze -0,1 %. Irský vývoz do USA přitom podle dostupných indikátorů v Q3 významně klesl poté, co došlo k odeznění efektu předzásobení. Myslíme si tak, že by irský HDP mohl být revidován směrem dolů, což by nakonec mohlo ovlivnit i výsledek za celou eurozónu. Předběžné odhady pro největší ekonomiky eurozóny ukázaly, že zatímco Španělsko (+0,6 % q/q) a Francie (+0,5 % q/q) rostly, Německo a Itálie mezičtvrtletně pouze stagnovaly. Výdajovou strukturu HDP eurozóny ovšem stále znát nebudeme, neboť ta bude zveřejněna až 5. prosince. Podle našeho odhadu za mezičtvrtletním růstem stála hlavně spotřeba, a to jak domácností, tak i vlády (v obou případech očekáváme příspěvek +0,1 pb). Fixní investice zhruba stagnovaly, zásoby však podle nás přidaly dalších +0,1 pb. Růst naopak nejspíše brzdil čistý export (-0,1 pb). Za celý letošní rok pak očekáváme zvýšení HDP eurozóny o 1,4 %, které by mělo být taženo především domácí poptávkou.

Koruna stabilní, dolar mírně slabší

Tuzemská inflace v minulém týdnu překvapila vyšší úrovní, zatímco měsíční data z reálné ekonomiky potvrdila klesající trend a nadále kontrastovala se silným růstem HDP. Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu podle předběžného odhadu ČSÚ zrychlil z 2,3 % na 2,5 % a nacházel se tak nad tržním konsensem ve výši 2,3 %. Dostupná struktura říjnové inflace ovšem neindikuje, že by její zvýšení mělo být fundamentální, když hlavní překvapení šlo na vrub v poslední době velmi volatilních cen potravin. Faktory, které na ně působí, přitom spíše ukazují na zmírňování tlaků na jejich růst. Růst cen služeb naproti tomu zvolnil z 4,7 % na 4,6 % y/y. S tím by mohla mírně klesnout i jádrová inflace. Více zde: https://bit.ly/CPI_Oct25_flash. Český průmysl v září zaznamenal meziměsíční nárůst produkce o 1,1 %, zatímco ve zpracovatelském průmyslu výroba rostla ještě rychleji o 2,3 %. Předchozí pokles zpracovatelské výroby, ke kterému došlo v průběhu předešlých čtyř měsíců, to však zcela nevykompenzovalo. I tak byl zářijový vývoj ve srovnání s odhady příznivější. V samotném automobilovém průmyslu však výroba v září meziměsíčně klesla o silných 1,9 % a předstihový indikátor PMI za říjen vykázal strmý pokles z 49,2 b. na 47,2 b. a skončil tak hluboko pod odhady. Podrobněji jsme data z výrobní sféry komentovali zde: https://bit.ly/4hI15sK. Utlumený vývoj tuzemské spotřebitelské poptávky pak potvrdily zářijové tržby z maloobchodu a služeb, které v obou případech meziměsíčně klesly. Reálné maloobchodní tržby bez prodejů aut byly meziměsíčně nižší o 0,2 % a zaostaly tak významně za očekáváními, zatímco ve službách došlo k poklesu o 0,4 %. Vývoj většiny měsíčních indikátorů tak zůstává v příkrém rozporu s předběžným odhadem HDP za třetí čtvrtletí, který ukázal na zrychlení mezičtvrtletního růstu české ekonomiky z 0,5 % na 0,7 %. Více jsme k tomuto tématu psali zde: https://bit.ly/Sales_Sep25.

Koruna na smíšená data z české ekonomiky příliš nereagovala a impuls pro její vývoj nepřinesl ani výsledek zasedání České národní banky. Ta v souladu s očekáváními na čtvrtečním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny a nové informace nenabídla ani následná tisková konference guvernéra Michla. Ten nadále akcentoval především proinflační rizika, zároveň ale uvedl, že bankovní rada je otevřena jakémukoliv vývoji úrokových sazeb, který se podle něho bude odvíjet od nově zveřejněných dat. My s dalším snižováním úrokových sazeb ČNB již v nejbližší době nepočítáme, a to kvůli pravděpodobnému více expanzivnímu působení budoucí fiskální politiky. Více jsme výsledek posledního zasedání centrální banky komentovali zde: https://bit.ly/CNB_Focus_Nov25_CZ. Kurz tuzemské měny tak v průběhu minulého týdne zůstal poměrně stabilní, když se pohyboval v úzkém pásmu 24,30-24,40 CZK/EUR.

Americký dolar v první polovině minulého týdne posiloval, následně se však vývoj otočil po zveřejnění slabých indikátorů z tamního trhu práce. K silnějšímu dolaru v páru s eurem mohla zprvu přispět data z německého průmyslu. Ten sice podobně jako český průmysl zaznamenal meziměsíční nárůst produkce o 1,3 %, oproti očekávání byl ale zhruba poloviční a ani nestačil na pokrytí hlubokého srpnového propadu výroby o 3,7 %. Situaci německé ekonomiky tak zachraňuje sektor služeb, který se podle finálního odhadu PMI za říjen nachází bezpečně v pásmu expanze (54,6 b.). Ve zbytku týdne již na finančních trzích rezonovala hlavně data z USA. Jejich počet nicméně zůstává kvůli trvajícímu shutdownu velmi omezený. Trhy nejprve potěšil nad očekávání dobrý výsledek říjnového ISM indexu ze služeb, který vzrostl z 50,0 b. na 52,4 b. Ke zlepšení přitom došlo i ve složce zaměstnanosti, ta však přesto zůstala pod 50 body. Negativně ale na trhy zapůsobil tzv. Challenger Job Cuts indikátor sledující počet zaniklých pracovních pozic v americké ekonomice. Ten v říjnu vystřelil směrem vzhůru a o něco zvýšil sázky na snižování sazeb Fedu. Americký dolar ve výsledku reagoval oslabením a vůči euru v mezitýdenním srovnání ztratil přibližně 0,5 % své hodnoty.

Autor: Martin Gürtler