Po první třetině roku činil schodek rozpočtu 126,1 mld. CZK

Stát ke konci dubna hospodařil se schodkem 126,1 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 27 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti patří duben tradičně spíše mezi slabší měsíce. Letošní dubnové meziměsíční prohloubení schodku (o 34,9 mld. CZK) je ovšem méně výrazné než loni a zhruba na úrovni roku 2023. Celkově byl letošní deficit za první čtyři měsíce v absolutní hodnotě i v poměru k nominálnímu HDP nejmenší od roku 2022.

Výdaje byly do konce dubna meziročně vyšší o 3,8 mld. CZK (+0,5 %). Oproti loňsku rostly hlavně výdaje na sociální dávky (+8,8 mld. CZK). Významně se zvýšily i transfery rozpočtům územní úrovně (+7,5 mld. CZK), a to zejména v souvislosti s financováním vzdělávání, nebo výdaje na obsluhu státního dluhu (+ 5,3 mld. CZK). Nárůst výdajů (nejen) v těchto kapitolách částečně kompenzovaly meziročně nižší transfery podnikatelům, hlavně kvůli ukončení zastropování cen elektřiny. Pomalejší rozjezd je letos patrný také u kapitálových výdajů, na které bylo do konce dubna vydáno oproti loňsku o 11,4 mld. CZK méně (-20,8 %), přestože celoroční plán investic v rozpočtu je letos oproti loňské skutečnosti naopak o 44 mld. CZK vyšší.

Příjmy vzrostly do konce dubna meziročně o 30,8 mld. CZK (+5,2 %). Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné (+17,5 mld. CZK) a DPH (+10,2 mld. CZK). Dynamika obou položek naznačuje, že pokračuje solidní růst mezd, který se odráží v oživování spotřebitelské poptávky. 

V poměru k HDP letos podle nás deficit veřejných financí za předpokladu schodku státního rozpočtu ve výši 240 mld. CZK setrvá poblíž loňských 2,2 %. Fiskální politika by tak měla na dynamiku ekonomické aktivity působit zhruba neutrálně. Vzhledem k trendu rozvolňování fiskálních pravidel v Evropě a stále relativně nízkému celkovému dluhu ČR vnímáme střednědobě riziko, že by nakonec mohlo dojít k ještě výraznější revizi tuzemských pravidel směrem k uvolněnější fiskální politice (nad rámec avizovaného postupného navyšování výdajů na obranu tempem 0,2 pb HDP ročně na cílová 3 % HDP v roce 2030). K více deficitnímu hospodaření vychyluje krátkodobě riziko naší prognózy i rostoucí pravděpodobnost výraznějšího ekonomického útlumu spojeného s nárůstem celních bariér ve světovém obchodě. Více píšeme v Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_2Q25_CZ.

Autor: Jaromír Gec