Pozornost trhu směřuje na zápis ze zasedání Fedu

Ve Spojených státech bude v hledáčku investorů zápis z posledního zasedání Fedu, který by mohl napovědět, zda je reálné očekávat zvýšení úrokových sazeb již na říjnovém zasedání. Data z trhu práce i vývoj jádrového deflátoru PCE zaostaly za očekáváními, a tak by tyto sázky mohly poněkud opadnout a sebrat vítr z plachet americkému dolaru, který se v minulém týdnu dostal na nejsilnější úroveň od loňského května. Náš odhad zatím počítá s utažením měnových podmínek v USA až na prosincovém zasedání. Z dat stojí za zmínku ISM index z oblasti služeb, který se drží bezpečně ve fázi expanze a důvěra podle Michiganské univerzity. V eurozóně nás čekají pouze finální ukazatele PMI, které potvrdí oživení v segmentu služeb. Pozornost bude směřovat i na německé tovární objednávky a průmyslovou výrobu. Ty budou ovlivněny letními vedry, a tak očekáváme jejich meziměsíční pokles.

Korunová aktiva budou vedle globálního vývoje sledovat i sadu dat z domácí ekonomiky. Klíčová bude především zářijová inflace, která v důsledku vyšších cen pohonných hmot nabere na tempu. Zajímavý bude i pohled na vývoj srpnové průmyslové produkce, která však v důsledku celozávodních dovolených v řadě podniků podle našeho odhadu poklesne. Mírný meziměsíční pokles vykáží i maloobchodní tržby. Otázkou je, jak moc se zveřejněná data promítnou do tržních sázek na růst sazeb ČNB. Jejich mírné zvýšení na nejbližších zasedáních sice nelze vyloučit, současná míra zacenění zvýšení sazeb až o 100-125 bb v horizontu jednoho roku je však podle nás příliš agresivní. Pokles těchto sázek by tak mohl vést k oslabení české koruny až k 24,50 CZK/EUR, a to zejména v případě absence růstu sazeb ČNB v kombinaci s utahováním měnové politiky ECB a Fedu do konce roku.

Česká inflace nabrala v září na tempu

Ve Spojených státech bude ve středu zveřejněn zápis z posledního zasedání Fedu. Na něm centrální banka v souladu s očekáváními zvýšila úrokové sazby o 25 bb na 3,75-4,00 %. Překvapením byl fakt, že hlasování bylo jednomyslné. Rozhodnutí bylo navíc jestřábí, když Fed již zvýšenou inflaci nepovažuje za dočasný fenomén spojený s ropným šokem. V tomto směru se posunul i jeho medián výhledu úrokových sazeb („dot plot“), který pro letošní rok počítá s dalším utažením měnových podmínek. Ve výhledech pro příští rok je FOMC více názorově rozdělen, když z devatenácti členů dva preferují snížení úrokových sazeb, osm zvýšení a zbytek ponechání sazeb beze změny. Zápis z jednání bude ostře sledován především z důvodu, jak moc je reálné zvýšení úrokových sazeb již na říjnovém zasedání. Poslední data však hovoří spíše pro ponechání sazeb beze změny a vyčkávání na další vývoj.

V eurozóně nás čekají finální zářijové PMI indexy z oblasti služeb. Ty by měly potvrdit, že v tomto sektoru dochází k postupnému oživení. K růstu přispívá zejména Německo, kde se aktivita po pěti měsících vrátila nad 50ti bodovou hranici značící fázi expanze, a také Francie, kde se obnovila poptávka a odezněly negativní dopady letních veder. Dobrou kondici vykazují i země periferie, především Španělsko a Itálie, přestože po mimořádně vysokých srpnových hodnotách došlo v září k jejich mírné korekci. Celkově by měl být PMI index z oblasti služeb za eurozónu jako celek revidován mírně směrem nahoru, a to na 53,1 bodu. Pozornost se nyní bude soustřeďovat i na vývoj nákladových tlaků v tomto segmentu. Přestože vstupní náklady rostou, firmy je zatím do cen pro zákazníky promítají jen omezeně, což naznačuje relativně stabilní inflační prostředí v tomto sektoru.

Německé tovární objednávky v srpnu podle našeho odhadu o 1,7 % m/m poklesly po výrazných nárůstech v červnu a červenci, za kterými stály velké objednávky v oblasti obrany a infrastruktury. V rámci jednotlivých sektorů zůstává vývoj stále značně diferencovaný. Daří se především segmentům spojeným s AI a zdravotnictvím, zatímco automobilový průmysl zaostává. Zveřejněna bude tento týden i německá srpnová průmyslová produkce. Ta bude pravděpodobně negativně ovlivněna letními horky a problémy s přepravou na řece Rýn. Dopravní omezení pokračovala i na začátku srpna, což se podle našeho odhadu odrazí v meziměsíčním poklesu průmyslové produkce. Mělo by se však jednat o jednorázový výkyv, když objednávkové knihy zůstávají plné a zahraniční poptávka silná.

Česká inflace podle našeho odhadu meziročně vzrostla z 1,9 % v srpnu na 2,4 % v září. Jednalo se tak již o třetí měsíc v řadě, kdy meziroční tempo zrychlovalo, ačkoli stále zůstává mírně pod letošním dubnovým maximem na úrovni 2,5 %. Zatímco v červenci a srpnu skončila inflace v souladu s očekáváním centrální banky, zářijová hodnota prognózu ČNB ve výši 2,2 % y/y zřejmě překročí. Nejvíce se na námi očekávaném nárůstu inflace pravděpodobně podílely ceny pohonných hmot, které v září meziměsíčně vzrostly o razantních 8,3 %. Mírné zvýšení očekáváme i u cen potravin a energií. Meziměsíční dynamika jádrových cen zůstane vysoká a zmírní se pouze nepatrně z 0,25 % v srpnu na 0,22 % v září (v obou případech sezónně očištěno). Z meziročního pohledu tak podle nás zůstane jádrová inflace zůstane na úrovni 3 %, a to již třetí měsíc v řadě. 

Srpnová průmyslová produkce podle našeho odhadu meziměsíčně poklesne o 0,8 % po poklesu o 1,1 % m/m zaznamenaném v červenci. Za tímto vývojem by měla stát nižší výroba ve zpracovatelském průmyslu, kde se negativně odráží vliv celozávodních dovolených a letních odstávek i nižší výroba elektrické energie. V celoročním srovnání však průmyslový výstup o 0,9 % rostl. Letní odstávky jsou u výrobců často využívány k navýšení kapacit. To se podle našeho názoru děje například v případě automobilového průmyslu, v němž byly podle ČSU výrobní kapacity v Q3 využity na 100 %. Pokles výroby automobilů o 22 % y/y, ke kterému podle Sdružení automobilového průmyslu v srpnu došlo, je třeba chápat v tomto kontextu. Kromě průmyslové produkce budou zveřejněny i srpnové výsledky maloobchodních tržeb. Ty podle našeho odhadu po vyloučení prodejů aut meziměsíčně o 0,2 % poklesnou po červencovém nárůstu o 0,6 %. Pro další oživení maloobchodních prodejů vidíme pouze omezený prostor vzhledem k tomu, že tempo růstu mezd zpomaluje, inflace naopak zrychluje, přičemž kreditní impulz je velmi slabý. To bude následně limitovat schopnost výrobců přenášet rostoucí vstupní náklady na koncové zákazníky.                                                       

Z kraje minulého týdne si zisky připisovalo euro. Pomohla mu vyšší než očekávaná zářijová inflace, která v Německu podle předběžných dat zrychlila v meziročním srovnání na 3,3 % ze srpnových 2,9 %; výrazně pozitivně překvapila i předběžná inflační data ve Francii a Itálii. Pak se ale trend otočil a kormidla se ujal dolar. Pozitivní překvapení přinesl ADP report, kde počet nově vytvořených pracovních míst v soukromém sektoru za září skončil výrazně nad konsensem (90 tisíc versus očekávaných 75 tisíc). Na straně druhé srpnový cenový index PCE překvapil nižší dynamikou, a to kvůli jeho jádrové složce. I tak ale dolar dále pokračoval v posilujícím trendu, což patrně souviselo s mírně se rozšiřujícím úrokovým diferenciálem ve prospěch amerických aktiv a návratem ceny ropy Brent nad 100 USD/barel.

Výnosy amerických dluhopisů pokračovaly v růstu, přičemž desetiletý se dostal na nejvyšší úroveň od roku 2022 (5,34 %). K oslabení eura přispěla i rozpočtová krize ve Francii a obavy z nadcházejících parlamentních voleb. Výnosy desetiletých francouzských vládních dluhopisů (OAT) prudce vyskočily a spread vůči německému Bundu se roztáhl na 150 bb, což je nejvyšší úroveň od roku 2021. Dolar se tak dostal na nejsilnější úroveň od loňského května (1,122 USD/EUR). Na zveřejnění inflace za eurozónu jako celek, která o desetinu předčila tržní očekávání a dostala se na nejvyšší úroveň od závěru roku 2023 (3,8 % y/y), kurz nijak nereagoval. Klíčová statistika z amerického trhu práce v podobě Nonfarm Payrolls přinesla zklamání, když počet nově vytvořených pracovních pozic dosáhl pouze 29 tisíc. Slabší byly i hodinové výdělky. Reakce kurzu však byly minimální, a i nadále se pohyboval kolem úrovně 1,125 USD/EUR.

Z domácích dat minulý týden směřovala pozornost na sektorové národní účty, index PMI a výsledky hospodaření státního rozpočtu za září. Čtvrtletní sektorové účty ukázaly, že míra úspor domácností zůstává na vysokých úrovních, a dokonce ještě vzrostla (na 19,9 %). Vyšší náklady ve srovnání s předchozím čtvrtletí zredukovaly ziskové marže nefinančních podniků. Jejich míra zisku po sezónním očištění tak v druhém čtvrtletí dosáhla 42,4 % a byla tak shodně s prvním čtvrtletím roku 2020 nejnižší v historii měření od roku 2005. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/HDP_2Q26_3rd. Český zpracovatelský průmysl pokračoval v září v silné expanzi, byť ze srpnových 54,1 bodu poklesl na 53,5 bodu. Výrobní podmínky se zlepšily natolik, že firmy nabíraly nové pracovníky, a to dokonce nejprudším tempem od dubna 2022. K rozšiřování výrobních kapacit přistoupily zaměstnavatelé v důsledku zvýšení příjmu nových zakázek, ke kterému docházelo již sedmý měsíc v řadě. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/PMI_10_26.

Měny středoevropského regionu, včetně české koruny, se v průběhu minulého týdne v prostředí averze k rizikovým aktivům ocitly pod depreciačním tlakem. Kurz koruny oproti společné evropské měně oslabil až na 24,47 CZK/EUR, což byla jeho nejslabší úroveň za téměř půl roku. Maďarský forint se pohyboval kolem hladiny 369 HUF/EUR, kde se naposledy nacházel v dubnu letošního roku. Relativně stabilní byl polský zlotý, který se obchodoval za 4,38 PLN/EUR.

Autor: Jana Steckerová