Oslabování amerického dolaru a růst cen ropy pokračují

Ceny českých průmyslových výrobců v červenci meziměsíčně vzrostly o 0,3 %, což přispělo ke zrychlení jejich meziročního růstu z 1,3 % na 1,6 %. Tržní konsensus naproti tomu předpokládal slabší cenovou dynamiku ve výši +0,1 % meziměsíčně a +1,4 % meziročně. Podle ČSÚ se výrazně zvýšily ceny koksu a rafinovaných ropných produktů, k čemuž zřejmě došlo v souvislosti s obnovením napětí na Blízkém východě. V energetickém průmyslu potom ceny meziměsíčně rostly druhý po sobě jdoucí měsíc. Po červnovém zvýšení o 0,9 %, přidaly v červenci dalších 0,7 %. V meziročním srovnání ale navzdory tomu zůstaly nižší o 3,9 %. Cenové tlaky ve výrobní sféře jsou nyní spojeny právě hlavně s dražšími energiemi, zatímco ostatní sektory vykazují relativně příznivý cenový vývoj. S prodlužující se délkou konfliktu na Blízkém východě však narůstá pravděpodobnost, že se vyšší ceny energií postupně přelijí do ostatních cen v ekonomice a zvrátí jejich dosud příznivý trend. Více zde: https://bit.ly/PPI_Jul26.

Měsíční data z Číny za červenec potvrdila zpomalující trend tamní ekonomiky, když významně zaostala za očekáváními. Meziroční růst maloobchodních tržeb zvolnil z červnových 1,0 % na 0,6 % v červenci (očekáváno bylo naopak zrychlení na 1,5 %), zatímco u průmyslové produkce došlo ke zpomalení z 5,3 % na 4,5 % (konsensus činil 5,0 %). Prohloubil se navíc meziroční pokles fixních investic, a to z 5,7 % na 6,7 % (trh čekal -6,2 %). Jedná se o další v řadě slabých dat, která potvrzují, že čínská ekonomika při vstupu do druhého letošního pololetí ztrácí růstové momentum. To se týká hlavně domácí poptávky, která postrádá vládní růstové stimuly. Zahraniční poptávka naproti tomu zůstává podle dynamiky vývozů nadále robustní, a to zejména vlivem pokračujícího boomu investic do umělé inteligence. Tento sektor je nyní hlavním motorem tamní ekonomiky a vyvažuje slabost zbylých odvětví.

Indikátory sentimentu z eurozóny a Německa naznačují pokračující postupné oživování tamních ekonomik. Očekávání analytiků a investorů se podle německého ZEW indexu zlepšilo z červencových 26,3 % na 34,2 % v srpnu, což překonalo tržní konsensus ve výši 30,0 % a představovalo čtvrtý měsíční nárůst v řadě a nejvyšší hodnotu od února. Hodnocení současných podmínek německé ekonomiky rovněž příjemně překvapilo, když tato složka ZEW indexu vzrostla z červencových -77,6 % na -61,1 % v srpnu (konsensus činil -69,3 %). Podobně také ukazatel aktivity PMI v německém zpracovatelském průmyslu podle předběžného odhadu v srpnu vyskočil z 52,2 na 54,1 b. Jeho hodnota byla nejvyšší od května 2022 a výrazně překonala konsensus, který naopak očekával nepatrné zhoršení na 52,1 b. K tomuto vývoji přispělo zlepšení na straně nových objednávek (nárůst subindexu z 52,1 na 55,1 b.), na vysokých úrovních se ale drželo i hodnocení současné výroby (56,7 b.). To naznačuje silnou dynamiku poptávky podpořenou rostoucími výdaji německé vlády. V průzkumu zároveň dosud nebyl příliš patrný negativní vliv narušení dopravy kvůli nízké hladině Rýna. Zatímco německý průmysl podle PMI expanduje, tamní odvětví služeb se naopak stále hlouběji propadá do kontrakce. PMI v sektoru německých služeb totiž zaznamenal v srpnu zhoršení z 49,8 na 48,5 b., v důsledku čehož kompozitní PMI mírně klesl z 51,3 na 51,0 b. Velmi pozitivní vývoj v průmyslu byl zaznamenán i na úrovni celé eurozóny. Ve zpracovatelském průmyslu PMI v srpnu vzrostl z 51,9 na 52,8 b. Jednalo se o nejvyšší hodnotu od května 2022 a sedmý měsíc v řadě v pásmu expanze, což opět odráželo hlavně zlepšení na straně poptávky. V eurozóně však silnou úroveň vykázal i PMI ze služeb, který v srpnu setrval na 51,7 b. Slabost sektoru služeb v Německu a Francii mohly vyvažovat země jižního křídla, které jsou více orientované na turismus. Podle Bundesbanky německý HDP v letošním třetím čtvrtletí mírně mezičtvrtletně poroste, i když nízká hladina Rýna představuje významné riziko. Přesto je podle této instituce růstové momentum německé ekonomiky oproti původním očekáváním silnější a potvrzuje její oživování. Pro ECB určitou úlevu představovaly předstihové indikátory mzdového vývoje a data inflačních očekávání. Ty shodně naznačují zmírňování inflačních tlaků v eurozóně a široce očekávané zvýšení úrokových sazeb na zářijovém zasedání ECB by tak mohlo být prozatím poslední.

Euro tento týden posilovalo, kromě příznivě vypadajících evropských indikátorů sentimentu k tomu přispěl hlavně plošný výprodej amerického dolaru. Americká měna začala ztrácet poté, co celkově slabší údaje z tamní ekonomiky za červenec, zveřejněné v předchozím týdnu, vedly ke snížení sázek finančního trhu na zvýšení úrokových sazeb Fedu. Trhem implikovaná pravděpodobnost zvýšení sazeb na následujícím zářijovém zasedání centrální banky klesla na přibližně 30 %, přesto ale trh stále jedno zvýšení sazeb zaceňuje, a to na přelomu roku. Tento týden k oslabení dolaru přispělo i středeční oznámení amerického ministerstva financí ohledně toho, že přistoupí k navýšení zpětných odkupů dluhopisů s delší dobou splatnosti s cílem zastavit růst dolarových výnosů, který významně prodražuje obsluhu vysokého dluhu USA a tím i zhoršuje jeho dlouhodobou udržitelnost. Toto oznámení však významný vliv na výnosy amerických dluhopisů nakonec nemělo. Ty stále zůstávají na vysokých úrovních, neboť obavy investorů z dlouhodobých důsledků neortodoxních politik prezidenta Trumpa na americkou ekonomiku a inflaci přetrvávají. Dolar tak během tohoto týdne ztratil další zhruba procento své hodnoty, když se jeho kurz vůči euru posunul k 1,17 USD/EUR a byl nejslabší od května. Ze středoevropských měn profitovala ze slabšího dolaru zejména česká koruna. Ta v mezitýdenním srovnání posílila vůči euru o zhruba půl procenta a její kurz se dostal pod 24,12 CZK/EUR. Necháme-li stranou dočasný výkyv z loňského prosince, tak takto silná byla tuzemská měna naposledy ve druhé polovině roku 2023. Polský zlotý a maďarský forint uzavřely tento týden zhruba beze změny, když globální vývoj stačil pouze na to, aby u obou těchto měn odmazal ztráty dosažené v první polovině týdne.

Cena ropy Brent vzrostla nad 90 dolarů za barel, neboť ostré výroky prezidenta Trumpa naznačují, že brzké dosažení příměří na Blízkém východě není na pořadu dne. Americký prezident řekl, že nemá zájem o prodloužení v červnu uzavřeného memoranda o porozumění s Íránem. Zároveň oznámil, že hodlá spustit kampaň zaměřenou na jeho ekonomickou izolaci. Ománu potom pohrozil ozbrojenými útoky, a to kvůli separátním vyjednáváním, které tento stát vedl s Íránem za účelem uspořádání dopravy v Hormuzském průlivu, které by mohlo přispěl ke zprůchodnění této klíčové námořní trasy. Spíše než uklidnění tyto výroky předznamenávají opětovnou eskalaci napětí na Blízkém východě, v důsledku čehož cena ropy na světových trzích v průběhu tohoto týdne setrvale rostla.

Autor: Martin Gürtler