Inflace se v prosinci udržela poblíž cíle ČNB

Spotřebitelské ceny v ČR v prosinci stejně jako v listopadu meziměsíčně klesly v průměru o 0,3 %, jejich meziroční růst ale zůstal beze změny na 2,1 %. Tento vývoj zhruba odpovídal našemu odhadu, který počítal s meziměsíčním poklesem cen o 0,3 % při jen nepatrně slabší meziroční dynamice ve výši 2,0 %. Ve srovnání s tržním konsensem i prognózou ČNB (v obou případech 2,3 %) však byla prosincová meziroční inflace nižší. Pod prognózou ČNB se již inflace nacházela v listopadu (o 0,1 pb) a v prosinci se tak odchylka ještě dále navýšila. Jedná se prozatím o předběžný odhad prosincové inflace s pouze omezenými informacemi o její struktuře.

Potraviny ke konci loňského roku výrazně zlevnily. Při zahrnutí všech nápojů a tabákových výrobků jejich ceny meziměsíčně klesly v průměru o 1,1 %, což bylo v souladu s naším očekáváním. Ve zhruba stejném rozsahu došlo v prosinci k poklesu cen potravin také v letech 2023 a 2024 a může se tak již do určité míry jednat o sezónní vliv spojený s předvánočními slevovými akcemi. Prosincový vývoj navíc potvrdil klesající trend cen potravin, který se týkal velké části loňského druhého pololetí. Tímto směrem působí nižší ceny energií a pohonných hmot, které přispívají k nižším výrobním a dopravním nákladům. Stejně tak i silnější koruna, která zlevňuje dovážené zboží, a významným faktorem je rovněž příznivá tuzemská zemědělská úroda v loňském roce. V souladu s tím již nějakou dobu dochází k souběžnému poklesu cen u potravinářských a zemědělských výrobců.

Klesly zřejmě i ceny pohonných hmot. Podle našeho odhadu jejich prosincový meziměsíční pokles činil 0,6 %, zatímco v listopadu došlo k nárůstu o 1,6 %. Cena surové ropy se přitom v prosinci snížila meziměsíčně o 3 % a koruna vůči americkému dolaru posílila o 1,2 %. To jen rozšířilo mezeru mezi vývojem cen pohonných hmot a suroviny, ze které jsou vyráběny. Pokles cen pohonných hmot by tak v nejbližších měsících mohl dále pokračovat. Nejistotou zůstávají geopolitické faktory, které se v současnosti týkají hlavně konfliktu mezi USA a Venezuelou.

Meziroční jádrová inflace v prosinci pravděpodobně setrvala poblíž listopadových 2,6 %. Ceny zboží v prosinci stejně jako v listopadu meziměsíčně klesly o 0,6 % a jejich meziroční růst zpomalil z 0,6 % na 0,4 %. Nebýt cen potravin byla by nejspíše i meziroční dynamika záporná. K nižším cenám zboží ke konci roku přispěly předvánoční slevové akce včetně tzv. Black Friday. V listopadu došlo k významnému poklesu cen zejména u elektroniky. Ke zlevňování na straně prodejců přispívá silná koruna a přetrvávající slabá poptávka po průmyslovém zboží. Meziroční růst cen služeb naopak zrychlil z 4,6 % na 4,8 % a zůstává hlavním důvodem nadále zvýšené jádrové inflace. Prosincová meziměsíční dynamika jak u cen zboží, tak i služeb ovšem podle našich výpočtů patřila z historické perspektivy k těm slabším.

Zatímco v loňském roce se průměrná inflace podle našeho odhadu pohybovala na 2,45 %, pro letošní rok očekáváme přibližně 1,5 %. Významný vliv bude mít efekt související s převedením plateb na obnovitelné zdroje energie z domácností na stát, ke kterému došlo od začátku ledna. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v důsledku toho dojde k poklesu regulované složky ceny elektřiny pro maloodběratele o 15,1 %, což podle nás přispěje ke snížení celkové inflace v letošním roce o zhruba 0,3 pb. K tomu se nejspíše přidá ještě další pokles tržních složek cen elektřiny a plynu. Nižší ceny energií by se pak mohly pozitivně odrazit i ve slabší dynamice ostatních cen v ekonomice.

Autor: Martin Gürtler