Hormuz a centrální banky v hlavní roli

USD/EUR: Eurodolar by tento týden měl být hlavně ve vleku geopolitiky a Fedu. Dosažení prozatímní dohody o otevření Hormuzského průlivu, ke kterému by mělo dojít v pátek, je pozitivní zprávou hlavně pro euro. Fed zasedne k jednacímu stolu ve středu. Sazby se s největší pravděpodobností měnit nebudou. První zasedání pod taktovkou nového šéfa Kevina Warshe by ale mělo napovědět, jak naléhavě měnový výbor (FOMC) vnímá zvýšené domácí inflační tlaky. Sledovat budeme v tomto kontextu hlavně to, jak výrazně bude v nové projekci a prohlášení zmírněn dosavadní sklon FOMC ke snižování úrokových sazeb. V pátek zůstanou trhy v zámoří zavřené kvůli svátku Juneteenth.

CZK/EUR: Rizikovým aktivům včetně koruny by obecně měl nahrávat víkendový posun ve vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Pro korunu však bude důležité také čtvrteční zasedání ČNB. Ta na poslední chvíli svou veřejnou komunikaci obrátila směrem ke zvýšení sazeb o 25 bb. Tento krok je trhy plně zaceněn a v ročním horizontu korunový peněžní trh aktuálně sází na celkem 3 hiky. Pokud tedy bude ČNB v souladu s nedávnými vyjádřeními komunikovat po čtvrtečním rozhodnutí návrat k vyčkávací taktice, impulz pro další viditelné posílení koruny ze samotného zasedání patrně ani přes očekávané zvýšení repo saby nevzejde.

Tento týden zasedají Fed, ČNB, BoE i BoJ

ČNB ve čtvrtek zřejmě zvýší repo sazbu na 3,75 %. Tento z našeho pohledu spíše preventivní krok předeslala změna veřejné komunikace centrální banky v minulém týdnu, kterou podrobněji popisujeme níže. Ačkoli se celková inflace v květnu snížila a zůstává poblíž cíle, ta jádrová již několik měsíců setrvává těsně pod 3 %, mimo jiné vlivem přetrvávajících tlaků na trhu bydlení. Inflační tlaky navíc přiživuje nadále zvýšený mzdový růst, přičemž rostou též rizika sekundárních dopadů dražších energií a výraznější fiskální expanze. Prozatím pracujeme s předpokladem setrvání repo sazby na úrovni 3,75 % po delší dobu v souladu s komunikací ČNB, která naznačovala po červnovém zasedání návrat k vyčkávací taktice. Pokud však ceny energií a dalších surovin zůstanou zvýšené, domníváme se, že jedno zvýšení nebude stačit a budou muset následovat další. Více zde: https://bit.ly/CNBprev_Jun26_EN (report pouze v AJ).

Ve středu zasedne k jednacímu stolu FOMC poprvé pod vedením Kevina Warshe. Stejně jako finanční trhy očekáváme, že k úpravě pásma pro referenční úrokovou sazbu opět nedojde. Měnový výbor podle nás ale zaujme neutrálnější postoj, když ze svého prohlášení pravděpodobně vypustí formulaci, která naznačovala sklon k dalšímu uvolňování měnové politiky. Medián výhledu sazeb Fedu (dot-plot) již patrně neukáže žádné snížení sazeb v tomto roce, avšak pro příští rok by jeden „cut“ obsahovat stále mohl. Nová prognóza by měla být přehodnocena ve směru nižší nezaměstnanosti a vyšší celkové i jádrové inflace PCE pro tento i příští rok. Finanční trhy aktuálně očekávají se zhruba 60% pravděpodobností jedno zvýšení sazeb o 25 bb na konci letošního roku, zatímco my se stále spíš přikláníme ke stabilitě klíčové sazby po celý zbytek letoška.

Datový kalendář v eurozóně je téměř prázdný, důležitý bude pro finanční trhy vývoj na Blízkém východě a summit G-7. Po prvním zvýšení úrokových sazeb ze strany ECB by se tržní výhled mohl v tomto týdnu posouvat směrem k tomu, že k dalšímu zvyšování sazeb již nedojde, pokud se potvrdí znovuotevření Hormuzského průlivu. Před avizovaným patečním podpisem dohody mezi Spojenými státy a Íránem budou trhy sledovat také summit zemí G-7 ve francouzském Evianu, který bude probíhat od pondělí do středy. V průběhu týdne je v plánu také několik vystoupení představitelů ECB včetně prezidentky Lagardeové. Z dat bude v eurozóně v pondělí zveřejněna dubnová průmyslová produkce. Odhadujeme pouze nepatrný meziměsíční nárůst o 0,1 %. V Německu by se červnový průzkum ZEW mapující nálady investorů na finančních trzích mohl mírně zlepšit vlivem lepších očekávání.

ČNB je odhodlaná napodobit ECB

Tuzemská inflace za květen byla ve finálním čtení potvrzena na 2,1 % y/y. Meziroční inflaci dále tlumí ceny potravin, jejich meziměsíční nárůst v květnu však již může naznačovat obrat v důsledku rostoucích nákladů na dopravu. Od začátku konfliktu na Blízkém východě naopak k inflaci výrazně přispívají pohonné hmoty. Ty však svůj meziroční růst v květnu zrychlily kvůli loňské nižší srovnávací základně, zatímco meziměsíčně již mírně zlevnily. Jádrová inflace zůstala stejně jako v březnu a dubnu na 2,9 % y/y. Oproti prognóze ČNB tak byla o desetinu vyšší. Více zde: https://bit.ly/CPI_May26_CZ.

Komentáře z tuzemské centrální banky indikovaly připravenost na utažení měnové politiky. Jan Procházka v rozhovoru pro Reuters uvedl, že na červnovém zasedání (18. června) očekává rozhodování mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich zvýšením o 25 bb, přičemž obě varianty mají stejnou pravděpodobnost. Pokud se ovšem bankovní rada rozhodne sazby zvýšit, je lepší to podle něj to udělat dřív než později. Ani v případě zvýšení sazeb by však dle jeho slov nemělo jít o začátek nového cyklu zpřísňování měnové politiky. V souvislosti s tím označil zvýšení sazeb až o 100 bb v ročním horizontu, které v době rozhovoru zaceňovaly finanční trhy, za nerealistické. V pátek svůj komentář přidal také guvernér Aleš Michl. Podle něj je zvýšení sazeb v červnu reálnou možností, přičemž argumenty pro takový krok zesílily. Naznačil však, že pokud by ke zvýšení sazeb došlo, následovat by mohla pauza na „vyhodnocení situace“.

Hlavní událostí v eurozóně bylo v uplynulém týdnu zasedání ECB. Na něm došlo podle očekávání ke zvýšení klíčové depozitní sazby o 25 bb na 2,25 %. Rozhodnutí bylo prezentováno jako reakce na energetický šok, který tlačí inflaci vzhůru, nikoliv jako preventivní krok. Komunikace ECB však nepřinesla jasný signál o dalším zpřísňování měnové politiky a ve spojení s relativně umírněnými inflačními prognózami naznačuje do budoucna spíše opatrný postup. Aktualizovaný makroekonomický výhled ECB ukázal jen mírné revize růstu směrem dolů a inflaci postupně klesající k 2% cíli v roce 2028. Naším základním scénářem zůstává pro letošek ještě jeden hike o 25 bb v září, avšak vyloučit se nedá ani další utažení měnové politiky hned na následujícím zasedání v červenci. Finanční trh pro letošek zaceňuje mezi jedním a dvěma dalšími zvýšeními sazeb.

Inflační tlaky v USA zůstávají zvýšené. Hlavním důvodem nárůstu spotřebitelské inflace v květnu na 4,2 % y/y (nejvýše od roku 2023) jsou primárně dražší pohonné hmoty v důsledku blízkovýchodního konfliktu. Určitou úlevu z pohledu finančních trhů však přinesla jádrová inflace, která sice taktéž zrychlila, ale pouze o desetinu na 2,9 % y/y a v meziměsíčním vyjádření zvolnila z 0,4 % na 0,2 %, což bylo o desetinu pod tržním konsenzem. Cenové tlaky přetrvávají také ve výrobní sféře. PPI v květnu vzrostly meziročně o 6,5 % a jejich jádrová složka o 4,9 %.

Na Blízkém východě došlo i v minulém týdnu k několika obratům. Cena ropy Brent z 95 USD/barel na začátku týdne postupně klesala. Ve středu a čtvrtek tento trend následně přerušila opětovná eskalace konfliktu. Zesílení útoků a převzetí íránské energetické infrastruktury, před kterými varoval prezident USA Donald Trump, se ale nakonec nekonalo. V pátek se navíc objevily zprávy o možnosti uzavření dohody o znovuotevření Hormuzského průlivu již v tomto týdnu. Ropa Brent se v návaznosti na tyto zprávy dostala poprvé od března pod 90 USD/barel a v pondělí ráno – po víkendových zprávách o dosažení prozatímní dohody - cena spadla až k 83 USD/EUR.

Zelené bankovky v pátek v důsledku posunu ve vyjednáváních mezi USA a Íránem oslabily k 1,157 USD/EUR a dnes ráno prolomily 1,160 USD/EUR. K mírnému zisku tento vývoj pomohl i měnám rozvíjejících se trhů, včetně středoevropského regionu. Kurz české koruny k euru nový týden začíná poblíž 24,12 CZK/EUR, což je její letošní nejsilnější úroveň.

Autor: Jaromír Gec