Aktivita v tuzemském průmyslu by se měla mírně zvýšit

Nálada v průmyslovém sektoru v Německu i eurozóně jako celku ve světle iránského konfliktu neklesla, PMI za březen se naopak zvýšily. Bezpečně v pásmu expanze by měl zůstat i americký ISM z průmyslu. A lehce pozitivní překvapení čekáme i od českého PMI. Zrovna tak by se nezaměstnanost v eurozóně měla držet v blízkosti historického minima. Březnový ADP by měl ukázat na stále pokračující tvorbu pracovních míst; relativně solidní trh práce by se pak měl odrážet i v dynamice maloobchodních tržeb, jak ukáží únorová data. Do značné míry ale za jejich růstem stojí vyšší ceny pohonných hmot.  

Dražší pohonné hmoty v USA navyšují nominální tržby

Primárním hybatelem financích trhů zůstává situace na Blízkém východě a ceny energetických komodit. Pokud jde o globální ekonomický kalendář, ten dnes odpoledne nabídne především americká data. Předskokanem pátečních NFP za březen, kde očekáváme nadkosensuální tvorbu nových pracovních míst v nezemědělském sektoru, bude dnes ADP odhad počtu nově vytvořených míst v privátním sektoru. Zajímavé budou i únorové statistiky maloobchodních tržeb. Ty se v USA vykazují v nominálním vyjádření a budou tedy pozitivně ovlivněny zvyšujícími se cenami pohonných hmot. Kontrolní skupina, která ukazuje na sílu spotřeby domácností, podle tržního konsensu ale až tak robustní nebude. Z Evropy se dnes dočkáme míry nezaměstnanosti za únor. Tržní konsensus ukazuje na stagnaci na lednových 6,1 %, tedy v blízkosti historicky nejnižší úrovně. Evropský trh práce zůstává utažený, což podporuje mzdovou dynamiku a přispívá k síle domácí poptávky.

Kurz eura k dolaru zůstává rozkolísaný, do konce letošního roku stále na rozdíl od tržního konsensu věříme spíše americkému dolaru a předpokládáme jeho posilováni směrem k 1,12 USD/EUR. Více v našem FX Outlook zde https://bit.ly/FX_Mar26_CZ. Do samotného dnešního dne vstupují trhy s optimistickou náladou poté, co americký prezident D. Trump uvedl, že válku v Iránu ukončí do dvou či třech týdnů. Ceny ropy znatelně klesly, akcie v průběhu asijské seance svižně rostly. Pokud se nálada udrží, dnes by z toho mělo spíše profitovat euro. Povzbudivé by to bylo i pro středoevropské měny.

Od domácího PMI průmyslové aktivity za březen očekáváme pozitivní překvapení. Zatímco trh v průměru předpovídá stagnaci na únorových 50 bodech, my očekáváme zlepšení na 50,3 bodu. I když čelíme kvůli iránskému konfliktu a dramatickému nárůstu cen energií, náš odhad vychází z již zveřejněných předběžných odhadů za Německo či eurozónu, kde bylo taktéž zaznamenáno solidní zlepšení hlouběji do pásma zvyšující se aktivity v sektoru. Povzbudivý byl i výsledek tuzemského konjunkturálního průzkumu. Uvidíme, zda se do březnového výsledku státního rozpočtu stačilo propsal ukončení rozpočtového provizoria.

Silnější euro nakonec české koruně nepomohlo

Společné evropské měně se včera dařilo. Roli sehrál zlepšující se úrokový diferenciál, když dolarové sazby včera klesaly rychleji, než tomu bylo u těch evropských. Zřejmě se jednalo o reakci na zprávy z Iránu. Americký prezident se snaží o ukončení války, a to i třeba za cenu že Hormuzský průliv nebude úplně otevřen. Euro tak během evropské seance zhodnotilo o zhruba půl centu, když se kurz posunul nad hladinu 1,150 USD/EUR. V průběhu amerického obchodování trend pokračoval, když se kurz vyšplhal až k 1,156 USD/EUR.

Euro včera posílilo navzdory tomu, že předběžná data březnové inflace v eurozóně skončila o desetinu pod tržním očekáváním. Inflace v březnu vzrostla pouze kvůli energiím, zatímco cenová dynamika u ostatních složek dále slábla. Celková inflace se zvýšila na 2,5 % y/y, když ceny energií prudce vzrostly na 4,9 %, což samo o sobě vysvětluje celý březnový nárůst. Jádrová inflace naopak mírně klesla na 2,3 % a zpomalil jak růst cen služeb, tak průmyslového zboží a potravin. Vývoj tak jasně ukazuje, že je zatím příliš brzy na to, aby se vyšší energetické náklady přelily do dalších cenových okruhů. Výhled ale zůstává nejistý – probíhající energetický šok a jeho druhotné dopady mohou držet inflaci poblíž 4 % po většinu roku 2026, zejména pokud napjaté trhy práce umožní firmám i zaměstnancům částečně kompenzovat ztrátu reálných příjmů kvůli dražším energiím.

Posílení eura na globálním trhu pomáhalo i středoevropským měnám – polskému zlotému a české koruně; naopak maďarský forint včera lehce ztrácel. Zatímco první ranní kotace na české koruně se nacházely u 24,55 CZK/EUR, odpoledne se koruna krátce dostala i pod 24,50 CZK/EUR. Závěr seance byl ale poznamenán oslabením koruny, krátce až k 24,57 CZK/EUR. Pohyb zřejmě souvisel s přizpůsobením pozic před fixingem, včera byl totiž poslední obchodní den prvního čtvrtletí.

Z domova jsme se včera dočkali finálních čísel národních účtů za Q4 25 včetně účtů sektorových. Již podruhé v řadě byla mezičtvrtletní dynamika oproti původnímu rychlému odhadu ve výši 0,5 % q/q vylepšena, tentokráte na 0,7 %. Ruku v ruce s tím činil meziroční vzestup 2,7 %. Sektorové účty ukázaly, že míra úspor domácností stále zůstává výrazně nad předcovidovou úrovní (v průměru kolem 12 %), když v závěrečném čtvrtletí loňského roku dosáhla téměř 20 %. To bylo ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 pb více. V meziročním srovnání pak míra úspor stagnovala. Míra zisku firem dosáhla v posledním kvartále loňského roku 42,7 %, což bylo o 0,3 pb, méně než v předchozím čtvrtletí a o 1,1 pb méně než před rokem. Pro srovnání, v rámci EU míra zisku dosahuje v průměru 40 %. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků meziročně stouply o 7,8 %. Míra investic se mezičtvrtletně zvýšila o 0,1 pb a dosáhla 26,9 %, meziročně se snížila o 0,9 pb. Podrobněji jsme tato data komentovali zde https://bit.ly/GDP_4Q_3rd.

Autor: Jan Vejmělek