Růst mezd v eurozóně výrazně zpomalil

Tento týden zveřejněná data potvrdila dezinflační trend vývoje evropské ekonomiky. Indikátor vyjednaných mezd od ECB ukázal na výrazné zpomalení jejich růstu. Ten v meziročním vyjádření podle tohoto ukazatele v eurozóně zvolnil z 4,1 % v Q4 24 na pouhých 2,4 % v Q1 25. Rychleji než se čekalo klesaly ceny průmyslových výrobců v Německu. Jejich meziroční pokles zrychlil z březnových 0,2 % na dubnových 0,9 %, zatímco konsensus očekával -0,6 %. Dubnová inflace v eurozóně pak byla potvrzena na meziročních 2,2 %, tedy poblíž cíle ECB. Mezičtvrtletní růst německé ekonomiky za Q1 25 byl přitom revidován směrem vzhůru, a to z původních 0,2 % na 0,4 %. Přispěly k tomu vyšší vývozy, zejména farmaceutických produktů a motorových vozidel. Rostla ale i spotřeba domácností a fixní investice. Část tohoto růstu HDP je však pouze dočasné povahy, když souvisela s předzásobením amerických výrobců a spotřebitelů před zavedením cel. Ve druhém letošním čtvrtletí, kdy cla vstoupila v platnost, tak očekáváme mezičtvrtletní pokles německé ekonomiky.

Zhoršení ekonomické aktivity na evropském kontinentu mohou předznamenávat PMI za květen. Ve zpracovatelském průmyslu sice došlo k nepatrnému zlepšení sentimentu (v Německu z 48,4 b. na 48,8 b. a v eurozóně z 49,0 b. na 49,4 b.), k čemuž mohlo přispět uzavření dohody mezi USA a Čínou o výrazném snížení vzájemně uplatňovaných cel. Navzdory tomu ale indexy zůstávají v pásmu kontrakce, když na aktivitu v sektoru negativně působí přetrvávající zvýšená nejistota a slabá poptávka po průmyslovém zboží. Výrazně negativní překvapení ovšem přinesly PMI ze služeb, které v květnu dokonce klesly pod úroveň těch z průmyslu. V Německu se index snížil z 49,0 b. na 47,2 b. a v eurozóně z 50,1 b. na 48,9 b., což bylo v obou případech výrazně pod odhady. To by mohlo ukazovat na ochlazení domácí poptávky v eurozóně. Důvodem může být výše zmíněné zpomalení mzdového růstu i vysoká nejistota ohledně dopadů amerických cel, která může některé domácnosti nabádat k úsporám. Přitom domácí poptávka, podpořená vyššími fiskálními výdaji, měla podle dosavadních očekávání vyvažovat negativní důsledky nižšího vývozu do USA. Další v tomto týdnu zveřejněné indikátory sentimentu však tak pesimistické nebyly. Německý Ifo index podnikatelské důvěry zhruba v souladu s očekáváními mírně vzrostl z 86,9 b. na 87,5 b. a zvýšil se také indikátor spotřebitelské důvěry od Evropské komise (-16,6 % na -15,2 %).

Americký dolar během týdne výrazně ztrácel. Vůči euru v mezitýdenním srovnání odepsal přibližně 1,5 %, když se jeho kurz dostal nad 1,13 USD/EUR. Výhled americké ekonomiky není příliš příznivý, což koncem minulého týdne potvrdila agentura Moody’s. Ta jako poslední z významných ratingových agentur Spojeným státům odebrala nejvyšší možné hodnocení schopnosti plnit své úvěrové závazky. Hospodářství USA ohrožují zavedená cla, která by měla působit na jeho nižší výkon a zároveň vyšší inflaci. Tamní ekonomika se navíc potýká s vysokým zadlužením, jehož řešení podle všeho nepatří k prioritám nové americké administrativy a její dosavadní kroky spíše působí v opačném směru. Výnosy amerických dluhopisů tak tento týden zaznamenaly strmý nárůst, který se týkal hlavně delších splatností více citlivých na stav veřejných financí. Výnos desetiletého dluhopisu vzrostl ke 4,5 % a toho dvacetiletého a třicetiletého pak k 5 %. To je nejvyšší úroveň za zhruba poslední dvě dekády. Dolarové sazby s kratšími splatnostmi, které jsou naopak více citlivé na vývoj měnové politiky, nicméně významnějších změn nedoznaly. Finanční trhy nadále zaceňují zhruba dvojí snížení sazeb Fedu ve zbytku roku. Přispívá k tomu přetrvávající odolnost tamní ekonomiky, která navzdory clům dosud nevykazuje zásadnější zpomalení. Potvrdil to i květnový PMI, který se v kompozitním vyjádření zvýšil z 50,6 b. na 52,1 b. oproti očekávanému poklesu na 50,3 b. Stejně tak počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti zůstal poblíž nízkých 200 tis.

Prezident Trump hrozí, že na EU od začátku června uvalí cla ve výši 50 %. Tato zpráva se obešla bez dalších podrobností, zesílila však tlak na pokles evropských sazeb, který vytvářela i výše zmíněná data z ekonomiky eurozóny. Důvodem má být podle amerického prezidenta nedostatečný pokrok na dosažení obchodní dohody mezi USA a EU. Finanční trhy nyní plně zaceňují, že ECB na dalším červnovém zasedání (5.6.) znovu sníží úrokové sazby o 25 bb. To je také náš odhad. Do konce roku pak aktuálně trhy počítají v souhrnu s dvojím až trojím snížením sazeb (včetně toho červnového).

Koruna trendu oslabujícího dolaru na globálních devizových trzích odolávala, když se její kurz vůči euru po celý týden pohyboval v úzkém pásmu 24,85-24,95. Z domácích událostí tento týden přinesl pouze dubnový vývoj cen průmyslových výrobců, který ukázal na zesílení jejich meziročního poklesu (více jsme k tomu psali zde: https://bit.ly/4mpYkOD). Ten byl navíc výraznější, než se čekalo, což v kontextu dezinflačně působících dat z Evropy mohlo vyvažovat vliv slabšího dolaru.

Autor: Martin Gürtler