Inflace vzrostla na 2,5 %, zejména vlivem dražších pohonných hmot

Česká inflace v září vzrostla v meziročním vyjádření z 1,9 % na 2,5 %. Mírně tak překonala tržní konsensus i náš odhad, který v obou případech činil 2,4 %. Vyšší byla zářijová inflace také oproti prognóze centrální banky (zveřejněné počátkem srpna), která očekávala 2,2 %.

Hlavní příčinou zářijového nárůstu inflace bylo zdražení pohonných hmot. Ceny u tuzemských čerpacích stanic v září meziměsíčně vzrostly o 8,1 %, což představovalo jejich třetí zvýšení v řadě. To souviselo s obnovenou eskalací konfliktu na Blízkém východě, které vedlo k opětovnému nárůstu ceny surové ropy do blízkosti 100 dolarů za barel. Meziroční růst cen pohonných hmot v ČR tak zrychlil z 26,3 % na 37,4 % a na zářijovém nárůstu celkové inflace se podle našeho odhadu podílel z 0,3-0,4 pb., tedy více než z poloviny.

Elektřina a plyn pro domácnosti dále mírně zlevňovaly. V září ceny elektřiny klesly v průměru o 0,1 % a meziročně byly nižší o 10,6 %, když nadále působil i administrativní vliv převedení plateb na obnovitelné zdroje na stát. Ceny plynu se pak snížily o 0,2 % meziměsíčně a 4,0 % meziročně. Výjimkou zůstaly ceny tepla, které v září meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně byly vyšší o 1,6 %. Navzdory významnému nárůstu cen elektřiny a plynu na velkoobchodních trzích tak domácnosti prozatím negativní důsledky nepociťují. Důvodem může být vyšší podíl domácností využívající tarify s fixovanými cenami energií či včasné nákupy dodavatelů energií za ještě příznivé ceny. Stále příznivý vývoj cen energií pro domácnosti vyvažoval nárůst cen v oblasti vzdělávání, ke kterému v září se začátkem nového školního roku došlo (+4,1 % m/m). Dynamika regulovaných cen jako celku tak zůstala utlumená, když tyto ceny v září meziměsíčně vzrostly pouze o 0,1 % a meziročně byly o zhruba procento nižší.

V poklesu pokračovaly také ceny potravin. Potraviny a nealkoholické nápoje v září meziměsíčně zlevnily o 0,4 % a meziročně byly nižší o 3,5 %. To naproti tomu kompenzovalo zdražení alkoholických nápojů a tabákových výrobků, jejichž ceny byly meziměsíčně vyšší o 0,5 % a meziročně o 4,6 %. S ohledem na výrazné sucho a s tím související nižší letošní zemědělskou úrodu a vyšší velkoobchodní ceny energií a pohonných hmot je ovšem pravděpodobné, že postupně dojde k obratu současného klesajícího trendu cen potravin.

Jádrová inflace mohla v září zrychlit nad tři procenta, kde se nacházela v přechozích dvou měsících. Tím by překonala horní hranici tolerančního pásma ČNB. Meziroční růst cen služeb zrychlil ze srpnových 4,5 % na 4,6 % v září. Meziměsíční dynamika imputovaného nájemného sice zůstala silná na +0,4 %, jeho meziroční růst ovšem druhý po sobě jdoucí měsíc zvolnil, a to z 5,4 % na 5,1 %. V tomto směru působí postupně se zvyšující srovnávací základna. Meziroční růst cen skutečného placeného nájemného pak třetí měsíc v řadě zůstal beze změny na 6,1 %. Pokud by se nárůst jádrové inflace nad tři procenta potvrdil, významně by to podle nás zvýšilo pravděpodobnost toho, že ČNB již na nejbližším zasedání, které se koná začátkem listopadu, zvýší úrokové sazby.

Autor: Martin Gürtler