Týden centrálních bank: ECB sazby sníží o 25 bb, Fed si dá pauzu

Americká centrální banka ponechá na zasedání v tomto týdnu úrokové sazby nezměněné, když relativně silná hospodářská dynamika v závěru loňského roku i zvýšená inflace tamní centrální bankéře k rychlým krokům v podobě snižování sazeb nenutí a ani se k tomu podle nás nebudou zavazovat. Naproti tomu ECB na čtvrtečním zasedání zřejmě sníží sazby o 25 bb a naznačí obdobný krok i pro březen. HDP eurozóny za závěrečné čtvrtletí loňského roku bude dolů stlačovat výsledek za Německo a Francii. Slabý hospodářský růst pro konec roku bude podle našeho odhadu reportovat i Český statistický úřad.

Q4 24 HDP: robustní USA, slabá eurozóna, ještě slabší Česko

Pokud se trhy oprostí od určitého zklamání z toho, že silná předvolební protekcionistická rétorika Donalda Trumpa se zatím neodráží v jeho prvních krocích, měly by události tohoto týdne nahrávat spíše dolaru na úkor eura. A to jak pokud jde o výsledky zasedání centrálních bank na obou stranách Atlantického oceánu včetně předpokládaných komuniké centrálních bankéřů, tak i pokud se jedná o zveřejňovaná americká i evropská data. A platí to pro první výsledky HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku i aktuální předstihové indikátory.

Americká ekonomika je v dobrém stavu. Předběžné číslo HDP za Q4 24 by mělo ukázat na pokračující nadprůměrnou růstovou dynamiku. Mediánová projekce FOMC pro potenciální růst činí pouze 1,8 %, Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) pak odhaduje potenciální růst HDP na 2,1 %. My skutečný růst pro závěrečné tři měsíce loňského roku vidíme na 2,3 % q/q anualizovaně, trh je dokonce ještě výše (+2,7 %). Základem růstu je přitom spotřební poptávka, vzestup reálných spotřebitelských výdajů za stejné období vidíme dokonce o 3,1 % q/q anualizovaně. Podprůměrně zřejmě rostly investice, slabší byl i příspěvek zásob a čistého exportu. Síla domácí poptávky se samozřejmě projevuje i v relativně persistentní jádrové složce inflace, jak na konci týdne ukáže jádrový PCE index. Celkově tato konstelace nevolá po rychlém a razantním snižování úrokových sazeb ze strany Fedu. FOMC podle nás i v souladu s tržním očekáváním ponechá úrokové sazby nezměněné. Pro další výhled se nebude chtít zavazovat k nějakým krokům, bude indikovat závislost na aktuálních zveřejňovaných datech. Náš pohled na Taylorovo pravidlo, inflační očekávání a reálné úrokové sazby indikuje, že sazby Fedu půjdou letos dolů. Tento krok čekáme na březnovém zasedání. A pak každý kvartál jedno snížení.

Evropská ekonomika naopak vykazuje silné známky snižující se ekonomické aktivity, na kterou bude ECB reagovat nejenom dalším snižováním úrokových sazeb, ale i závazkem v uvolňování měnové politiky pokračovat. Na čtvrtečním zasedání bude depozitní sazba ECB snížena o 25 bb na 2,75 %, další obdobné kroky podle nás přijdou v březnu a dubnu, což bude znamenat, že depozitní sazba klesne na 2,25 %. Předstihové indikátory, zejména z průmyslu, jsou slabé, německý Ifo index se sice za leden lehce zvedne, ale celkově zůstává hodně nízko. Zlepšení nálady v průmyslu naznačí i sentiment indikátor Evropské komise za leden, oproti konsensu se ale obáváme zklamání, u služeb dokonce vidíme hrozbu poklesu. Celkově nevýrazný růst ekonomiky eurozóny za závěrečné čtvrtletí loňského roku odhalí odhad HDP. Za eurozónu jako celek předpokládáme růst o pouhých 0,2 % q/q (po předchozích +0,4 % q/q), tržní konsensus je ještě o desetinu níže. Z velkých ekonomik růst potáhnou ty, kde je větší zastoupení služeb, tedy Španělsko (0,5 % q/q) a Itálie (0,4 % q/q), naopak průmyslové země budou zaostávat: (Německo -0,1 % q/q), Francie (-0,2 % q/q). Z poptávkového pohledu bude za růstem stát v podstatě výlučně spotřeba domácností.

I z domova se v závěru týdne dočkáme odhadu dynamiky HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku. Oproti tržnímu konsensu se obáváme zklamání. Zatímco mediánový odhad tržních analytiků předvídá mezičtvrtletní růst o 0,5 %, my to vidíme pouze na 0,1 % q/q, tedy na stejné dynamice, jako ukazuje tržní konsensus pro eurozónu jako celek a nad -0,1 % q/q, které vidíme pro Německo. Z pohledu koruny to příliš povzbudivá zpráva nebude, a to zejména v kontextu, pokud by se naplnily výše uvedené předpoklady a dolar v tomto týdnu opět posiloval. Slabší růst by byl také popudem k dalšímu uvolnění měnové politiky ČNB, což vzhledem k současnému tržnímu očekávání rovněž nebude pozitivní zprávou pro korunu.

V závěru loňského roku tedy ekonomika podle našeho odhadu zaznamenala pouze nepatrné zlepšení a za celý rok 2024 pak vzrostla o 0,9 %. Pro Q4 24 odhadujeme růst HDP o již zmíněných 0,1 % q/q. Z hlediska struktury by k němu měla přispět hlavně domácí poptávka. Spotřeba domácností se na pozadí obnoveného růstu reálných mezd a mírného zlepšení spotřebitelského sentimentu v Q4 24 podle nás zvýšila o 0,5 % q/q. Čekáme rovněž nárůst spotřeby vlády. Zde by se mohla promítnout pomoc zasaženým regionům po rozsáhlých zářijových povodních. Mírně mezičtvrtletně vyšší podle nás byly i fixní investice. Pozitivně mohly působit investice státu do dopravní infrastruktury a obecně investice do dopravních prostředků, jak naznačuje poslední vývoj tržeb za prodej automobilů. Příspěvek čistého vývozu na druhou stranu pravděpodobně zůstal záporný a mezičtvrtletní růst HDP v Q4 brzdil. Situace ve zpracovatelském průmyslu se nezlepšila. Naopak v Q4 24 pravděpodobně došlo k urychlení mezičtvrtletního poklesu jeho produkce na více než -1 % po -0,2 % v Q3 24. Záporný příspěvek pak předpokládáme také pro změnu stavu zásob a mělo by tak dojít k částečné korekci výrazně kladného příspěvku z Q3 24. Vývoj této položky je však velkou neznámou a nejistota kolem našeho odhadu HDP pro Q4 24 je tak zvýšená.

Přes nástup Trumpa minulý týden vítězilo euro

První týden úřadování Donalda Trumpa v Oválné pracovně Bílého domu se nesl ve znamení oslabujícího dolaru a posilujícího eura. Společná evropská měna v celotýdenním hodnocení atakovala dvouprocentní zisk. Ještě na počátku minulého týdne se totiž kurz držel pod 1,030 USD/EUR, aby v průběhu páteční seance testoval 1,050 USD/EUR. Již od podzimu trhy sázely na vítězství D. Trumpa a jeho protekcionistickou politiku s cílem ochránit či podpořit americké producenty. Minulý týden znamenal určité vystřízlivění, očekávaní rychlého zavádění cel se nenaplnila, spíše to vypadá na postupnější náběh.

Samotný ekonomický kalendář ale silnějšímu euru v průběhu minulého týdne rozhodně nenahrával. Německý ZEW index stále ukazoval na hodnocení současné situace v blízkosti pandemického minima, složka očekávání pak výrazně zklamala. PMI z průmyslu sice skončil nad tržním konsensem a překvapil pozitivně, i tady ale platí, že se stále nachází hluboko v pásmu kontrakce. Naproti tomu americký kalendář, který byl ale na nová data relativně chudý, potvrdil stále silnou situaci na trhu práce (v podobě stále nízkého počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti). Pozitivně pak v závěru týden překvapil průmyslový PMI, který se v USA přehoupl lehce přes 50 bodů do pásma expanze.

Ze silnějšího eura proti dolaru, a i díky zmírnění obav, že Trump rychle a razantně zavede cla, která dopadnou na evropskou ekonomiku, profitovaly i měny středoevropského regionu. Nejúspěšnější byl polský zlotý, který si proti euru za minulý týden připsal více než jedno procento, maďarský forint pak necelé procento. Relativně nejméně si polepšila česká koruna, když se její kurz posunul z pondělních kotací u 25,25 CZK/EUR k pátečním 25,10 CZK/EUR, což znamenalo zhodnocení o zhruba dvě třetiny procenta.

Zklamáním bylo zveřejnění tuzemského konjunkturálního průzkumu za leden. Výrazné zhoršení přinesla důvěra spotřebitelů, jejíž index spadl na nejnižší hodnotu od února 2024. Ke zhoršení došlo v podstatě u všech dotazovaných kategorii. Zvýšil se podíl spotřebitelů, kteří se obávají zhoršení celkové ekonomické situace v Česku, i těch, kteří vidí černěji svoji finanční situaci. Mírně ale stoupla podnikatelská důvěra, a to i díky tomu, že se zlepšilo hodnocení v průmyslu, i když nadále zůstává relativně nízké. Počet průmyslníků, kteří očekávají v nadcházejících třech měsících zvýšení tempa růstu výrobní činnosti, mírně převýšil podíl podnikatelů očekávajících pokles. Zároveň ale výrazně stoupl počet respondentů, kteří považují za svou hlavní bariéru produkce nedostatečnou poptávku (uvedlo to přibližně 53 % podnikatelů, v říjnu to bylo 42 %).

Autor: Jan Vejmělek