Česká ekonomika zrychluje, Komerční banka zvyšuje prognózu růstu

Česká ekonomika vstupuje do roku 2026 ve výrazně lepší kondici, než jsme ještě před čtvrt rokem přepokládali. V aktualizované makroekonomické prognóze jsme odhad letošního růstu HDP zvýšili na 2,7 % z původních 1,6 %. K výrazné vzestupné revizi nás přiměla překvapivě silná druhá polovina loňského roku, během níž hospodářství rostlo nejrychleji za poslední tři roky. Oživení pomohla vzhledem k celním válkám a nevýkonnému německému průmyslu poněkud překvapivě i zahraniční poptávka, prim ale hrála ta domácí – spotřeba domácností se díky růstu reálných mezd vrátila na předpandemické úrovně, a to o půl roku dříve, než jsme předpokládali

Vývozcům se tedy podařilo vypořádat s dopady amerických cel i geopolitických nejistot. Přebytek zahraničního obchodu za rok 2025 opět přesáhl 200 miliard korun a v závěru roku se začal zvedat i průmysl. To jsou pro exportní vyhlídky letošního roku povzbudivé zprávy. Pozitivně by měl letos navíc působit také fiskální stimul v Německu.

Hlavním motorem růstu české ekonomiky však bude domácí poptávka. K solidní investiční aktivitě veřejného sektoru by se měl přidat i sektor soukromý. Prognóza Komerční banky předpokládá růst investic ruku v ruce s oživující průmyslovou produkcí. Mzdy vloni vzrostly o 7,2 %, letos se čeká růst o 5,6 %. Nezaměstnanost by se měla po loňském zvýšení postupně stabilizovat.

Inflace letos klesne na 1,6 %, a dostane se tak pod dvouprocentní cíl. Tlumičem cenových tlaků budou levnější energie i přesun poplatků na obnovitelné zdroje na stát. Jádrová inflace ale zůstane zvýšená kvůli cenám služeb a expanzivní fiskální politice. ČNB by proto podle nás neměla v základním scénáři dále snižovat sazby.

A jak na tom se svou sílou bude česká měna? Koruna může krátkodobě oslabit s tím, jak kvůli poklesu inflace mohou sílit spekulace na snížení sazeb ze strany ČNB. Přesto by měla během roku mírně posílit k úrovni 24,10 CZK/EUR. Fiskální politika bude působit zřetelně expanzivně – deficit státního rozpočtu má letos stoupnout na zhruba 310 mld. Kč, přičemž deficit veřejných financí vzroste na 2,8 % HDP. Vloni to přitom podle našeho odhadu bylo 2,1 %. Právě expanzivní fiskální politika v kombinaci se silnou spotřebitelskou poptávkou budou zejména pro rok 2027 znamenat vyšší jádrovou inflaci. Te je náš hlavní argument, proč by ČNB úrokové sazby snižovat neměla.

Autor: Jan Vejmělek