Cla v hlavní roli

9. července končí moratorium na zavedení recipročních cel, které počátkem dubna oznámil americký prezident Donald Trump. V dopisech z konce minulého týdne Trump jednotlivým zemím oznamuje nastavení cel s platností od 1. srpna. Jinak bude globální ekonomický kalendář relativně slabý. Za pozornost bude stát zápis z posledního jednání FOMC, z dat pak německý průmysl a zahraniční obchod za květen. Tyto statistiky budou zveřejněny i v ČR. Z tuzemska se dočkáme i detailů červnové inflace.

Průmysl se vypořádává s odcházejícím efektem předzásobení

Trhy budou v tomto týdnu sledovat především amerického prezidenta a jeho rozhodnutí týkající se zavádění recipročních cel. Očekáváme, že podrobná jednání budou pokračovat i po 9. červenci, kdy oficiálně končí 90denní moratorium, přičemž od srpna hrozí riziko zvýšení cel.

Velmi slabý týden z hlediska nových ekonomických údajů z USA příliš neovlivní očekávání, pokud jde o výhled měnové politiky Fedu. Aktuálně lze prakticky vyloučit, že Fed 30. července sazby sníží. Ukazatele trhu práce (viz níže) ukazují na stále solidní podmínky. Jádrový deflátor PCE se mezitím nadále pohybuje mnohem blíže 3 % než 2% cíli Fedu. A to vše v situaci, kdy rozsah potenciálních dopadů cel na americký průmysl zůstává velmi nejistý. Z makroekonomického pohledu by američtí centrální bankéři neměli být pod tlakem jednat ukvapeně. Zcela jiný je samozřejmě pohled D. Trumpa, který vyvíjí na americké centrální bankéře politický tlak.

O něco zajímavější by měl být evropský kalendář, kde se dočkáme zejména i pro nás zajímavých dat z německého hospodářství. V Německu by se průmyslová výroba a obchodní bilance za květen měly snížit s tím, jak vyprchával efekt amerického předzásobení, zatímco ve Francii by se ukazatel ekonomického sentimentu Banque de France mohl zlepšit, ale i tak bude signalizovat stále slabou dynamiku ekonomiky. Pokud jde o údaje za celou eurozónu, ukazatel důvěry investorů Sentix by v červenci mohl mírně vzrůst, zatímco maloobchodní tržby budou pravděpodobně slabé.

Lokální ekonomický kalendář je pro tento týden poměrně plný. Mámě již za sebou zveřejnění předběžného odhadu červnové inflace (viz komentář níže), v tomto týdnu se dočkáme struktury a informace o vývoji jádrové inflace. Ta podle nás dosáhla 3,0 %, tedy samotné horní hrady tolerančního pásma. Měl by to ale být vrchol v tomto cyklu. Hned dnešek bude ve znamení publikace květnových dat z reálné ekonomiky. Ve světle probíhajících obchodních válek se zatím český průmysl drží. Navzdory pravděpodobnému odeznívání efektu předzásobení tuzemská průmyslová produkce v dubnu meziměsíčně o 0,8 % vzrostla; jednalo se o třetí meziměsíční nárůst v řadě. Pro květen očekáváme mírný pokles, i když průzkumy sentimentu (PMI, konjunkturální průzkum) zůstávají ohledně úrovně produkce optimistické. Odhadujeme, že průmyslová produkce poklesla o 0,5 % meziměsíčně. V meziročním srovnání očekáváme nárůst o 0,4 % (NSA) a 3,3 % (WDA). V případě zahraničního obchodu očekáváme v květnu zúžení bilance, protože podíl německého vývozu pravděpodobně poklesl po prudkém nárůstu v 1. čtvrtletí a vysoké úrovni v dubnu. To může být nepřímým důsledkem odeznívání efektu předzásobení v USA. Obchodní bilanci odhadujeme v květnu na 14,0 mld. Kč (NSA) a 16,5 mld. Kč v SA, což by znamenalo pokles z dubnových 8,7 mld. Kč. Celkově by tak data neměla ospravedlňovat další posilování koruny. Pro korekci dosavadních zisků by ale bylo potřeba, aby zkorigovaly ze zvýšených úrovní i tržní úrokové sazby. Ty ale zatím drží výše jestřábi z ČNB.

Euru se daří, profituje z toho i koruna

Minulý týden byl ve znamení atakování nejsilnějších eurových úrovní vůči americkému dolaru za poslední téměř čtyři roky. Společné evropské měně se v první polovině týdne podařilo kurz posunout dokonce nad hladinu 1,180 USD/EUR. Takto silné bylo euro naposledy v září 2021. Jeho síla si dokonce vysloužila komentáře evropských centrálních bankéřů. Spíše než k úrovni se ale znepokojivě vyjadřovali k rychlosti posilování. Nicméně závěr týdne již byl ve znamení částečné korekce eurových zisků, když se v průběhu páteční seance kurz stabilizoval kolem 1,170 USD/EUR. Za pátečním zklidněním stál zejména svátek v USA – kvůli Dni nezávislosti byly tamní trhy zavřené.

Za sílou eura, respektive slabostí dolaru stála zejména politika. Hlavně v úvodu týdne se americký prezident D. Trump opět navážel do prezidenta centrální banky J. Powella a opět ho tlačil do výrazného snižování sazeb. Do toho D. Trump v Kongresu na sílu prosazoval daňový zákon, který výrazně prohloubí zadlužování státu; v této snaze byl nakonec úspěšný. V neposlední řadě trhy v závěru týdne Trump znejistil oznámením, že rozesílá svým obchodním partnerům, se kterými dosud nemá dohodu, včetně EU, dopisy, kde jim oznamuje výši cel s platnosti od počátku srpna.

Zveřejněné evropské indikátory naznačují, že cyklus snižování úrokových sazeb se mohl přiblížit svému konci. Zejména indikátory z německé reálné ekonomiky sice zatím zůstávají slabé (zklamaly květnové maloobchodní tržby či podnikové objednávky za stejný měsíc), pod očekáváním skončila i inflace. Trhy ale do budoucna počítají s poměrně robustním fiskálním stimulem. Silný naopak zůstává trh práce. A to nejenom v samotném Německu, ale v celé eurozóně.

Silná data z trhu práce přišla i ze Spojených států. Opět se ukázalo, že ADP report je jako předskokan statistiky nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru velmi nespolehlivý. NFP překvapily výrazně pozitivně a k tomu byl zaznamenán nečekaný pokles míry nezaměstnanosti. Vše doplnily více než solidní Jobless Claims a JOLTS. Vzhledem k duálnímu cíli americké centrální banky, které bere v úvodu nejenom inflaci, ale práce i trh práce, to tak implikuje, že Fed opravdu nebude se snižováním úrokových sazeb spěchat.

Globální posilování eura se pozitivně projevilo i na regionálních měnách. Z nich si nejlépe vedla česká koruna, která z celotýdenního pohledu zhodnotila o téměř třetinu procenta. Naopak nepatrně oslabil polský zlotý, který doplatil na nečekané snížení sazeb ze strany tamní centrální banky. Kurz české koruny se v průběhu minulého týdne dostal až k 24,60 CZK/EUR, což znamenalo dosažení ročního maxima. Ještě úspěšnější byla naše měna vůči dolaru. Zde se kurz poprvé po čtyřech letech dostal pod hladinu 21 CZK/USD.

Zveřejněná tuzemská data korunu podpořila. Hned první červencový den přinesl nečekaně vysoký PMI průmyslové aktivity, který se v červnu poprvé po více než třech letech dostal nad hladinu 50 bodů oddělujících pásmo expanze a kontrakce v sektoru, i když pouze těsně. Úspěšný byl český index i ve srovnání s eurozónou (49,5 b.), Německem (49,0 b.) či Maďarskem (48,9 b.). Podrobněji jsme tato data komentovali zde https://bit.ly/4lBPXys. Výsledek státního rozpočtu k polovině roku ukázal na schodek v hospodaření ve výši 152,4 mld. CZK. To znamenalo, že byl v meziročním srovnání byl o 26,2 mld. CZK mírnější. Podle nás tak pololetní výsledek nevylučuje splnění schváleného celoročního schodku. Podrobněji ke stavu státního rozpočtu v polovině roku zde https://bit.ly/Budget_Jun25_CZ. Závěr týdne pak přinesl další várku dat. Předběžná čísla červnové inflace v naprostém souladu s naším očekáváním ukázala na zrychlení meziročního růstu cen spotřebitelských cen na 2,9 % z květnových 2,4 %. To bylo o desetinu nad předpokladem ČNB. Jádrová inflace pravděpodobně také zrychlila. V meziročním vyjádření to podle našeho odhadu bylo z květnových 2,8 % na 3,0 % v červnu (detailní komentář k červnové předběžné inflaci zde https://bit.ly/45Ur38E). Ve zveřejněném zápise z posledního jednání bankovní rady ČNB se radní shodli na proinflačním vyznění rizik stávající prognózy (více v komentáři zde https://bit.ly/CNBminsJun25). Kromě dat v průběhu týdne pomohlo též několik jestřábích komentářů ze strany guvernéra Michla. My nicméně předpokládáme, že červen představoval vrchol inflace, a to i v případě jádrové složky. Ve druhé polovině roku tak postupně bude mířit k dvouprocentnímu cíli. Květnové statistiky maloobchodních tržeb a zejména služeb ukázaly na solidní sílu domácí spotřebitelské poptávky, která je aktuálně tahounem hospodářského růstu. Více k těmto statistikám v komentáři zde https://bit.ly/SalesMay25.

Autor: Jan Vejmělek