Středoevropské měny pokračovaly v oslabování
29.01.2026 17:12:26Důvěra v ekonomiku eurozóny se na začátku roku zlepšila. Souhrnný indikátor za leden se oproti prosinci zvýšil o 2,2 na 99,4 b., což je nejvyšší hodnota od ledna 2023. To bylo taženo především zlepšením sentimentu v průmyslu, ale v menší míře i ve službách a mezi spotřebiteli. Z hlediska jednotlivých zemí k oživení (neobvykle) přispěly zejména Německo a Francie. V Německu se objevují první náznaky, že nedávná stimulační opatření ze strany tamní fiskální politiky začínají podporovat ekonomickou aktivitu. Obzvláště výrazný byl ale i vzestup ve Francii, kde hlavní roli sehrál zpracovatelský průmysl. Celkově předstihové indikátory ze začátku letošního roku podle nás naznačují růst ekonomiky eurozóny poblíž 1 % meziročně.
Data z USA stále ukazují na robustní výkon americké ekonomiky v závěru loňského roku, stabilizaci na trhu práce a zvýšené jádrové cenové tlaky. Listopadová bilance zahraničního obchodu (včetně služeb) se prohloubila na -56,8 mld. USD. Data jsou sice ovlivněná výraznými výkyvy v dovozech, celkově by ale zmírnění obchodního deficitu v Q4 25 mělo pozitivně podpořit růst amerického HDP. O stabilizaci situace na trhu práce zase svědčí nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti, které se v posledních týdnech nacházely poblíž 200 tis., tedy oproti předchozím měsícům níže.
Dnes jsme publikovali nové čtvrtletní Ekonomické výhledy. Dosavadní odolnost ekonomiky spolu s působením silného fiskálního stimulu doma i v Německu podle nás přispějí k rychlému růstu českého HDP v letošním i příštím roce o 2,7 %. Zároveň s tím očekáváme, že ekonomický růst bude plošný a podpořený domácí i zahraniční poptávkou. Inflace letos podle našeho odhadu klesne na průměrných 1,6 %, primárně kvůli nižším cenám energií. Postupně se ovšem v cenovém vývoji začne nepříznivě projevovat silná fiskální expanze v kombinaci s oživující ekonomikou. V příštím roce tak inflace opět vzroste nad cíl centrální banky, konkrétně na 2,3 %. ČNB v důsledku proinflačního působení fiskální politiky letos sazby podle našeho odhadu snižovat nebude. K argumentu očekáváné fiskální expanze se totiž nyní navíc přidává i nečekaně silná ekonomika. S ohledem na změnu komunikace ČNB ale snížení úrokových sazeb v letošním roce vyloučit nelze. Pokud by se tak stalo, tak podle nás nejspíše na jaře. Sázky finančních trhů na uvolnění domácí měnové politiky by dočasně měly přibrzdit korunové tržní úrokové sazby v cestě vzhůru. Ve zbytku roku by se ovšem měl obnovit jejich vzestupný trend, a to i s ohledem na uvolnění fiskální politiky u nás i v zahraničí. Koruna letos k euru pravděpodobně mírně posílí. Měkčí rétorika centrální banky a pokles celkové inflace pod 2% cíl může korunu krátkodobě držet pod depreciačním tlakem. Následně však podle nás bude s podporou rozšíření úrokového diferenciálu a pokračujícího silného růstu domácí ekonomiky lehce zpevňovat. Kompletní report je k dispozici zde: https://bit.ly/CEO_1Q26_CZ. Naše aktuální očekávání ohledně vývoje devizových kurzů v letošním roce obsahuje speciální report: https://bit.ly/FX_Jan26_CZ.
Po včerejším rozhodnutí Fedu se dnes zraky finančních trhů upíraly hlavně na výsledkovou sezónu ve Spojených státech. Akcie Microsoftu odepsaly přes 10 % po zprávách o rekordních výdajích a slábnoucích tržbách za cloudové služby. Nedařilo se ale ani ostatním technologickým titulům. Trhy opět zahýbal i americký prezident Trump, který Írán varoval před vojenským zásahem, pokud nepřistoupí na dohodu ohledně ukončení jaderného programu. Zelené bankovky v prostředí zvýšené nejistoty mírně zpevnily, proti euru o 0,2 % na 1,193 USD/EUR. Druhým den v řadě dnes oslabovaly v rozsahu 0,1-0,4 % měny středoevropského regionu. Česká koruna tak ke společné evropské měně ztratila dalších zhruba 3 haléře, když se odpoledne obchodovala poblíž 24,33 CZK/EUR.