ČNB dnes pravděpodobně zvýší úrokové sazby

Kvůli sílícím inflačním tlakům očekáváme, že ČNB dnes zvýší repo sazbu o 25 bb na 4,0 % a na této úrovni ji ponechá delší dobu. Z obdobných důvodů dnes pravděpodobně zvýší úrokové sazby také britská centrální banka (BoE). Domácí spotřebitelská poptávka zůstává odolná, když pro září odhadujeme meziměsíční stagnaci maloobchodních tržeb bez aut při stále silném meziročním růstu o 4,8 %. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA by se měl udržet poblíž stále nízké hranice 200 tis.

Domácí spotřebitelská poptávka zůstává odolná

S ohledem na sílící proinflační rizika očekáváme, že ČNB na svém dnešním zasedání zvýší repo sazbu o 25 bb na 4,0 %, kde po delší dobu setrvá. Jádrová inflace postupně rostla a v září se již dostala mírně nad tříprocentní horní hranici tolerančního pásma ČNB. Druhý po sobě jdoucí měsíc navíc zesílilo její meziměsíční momentum, když jeho tříměsíční klouzavý průměr v anualizovaném vyjádření v září vystoupal na 3,3 %. Nad dvouprocentní cíl centrální banky podle našeho odhadu zrychlil i ukazatel jádrové inflace bez obou složek nájemného. Právě zesilující domácí cenové tlaky byly přitom ty, které členové bankovní rady nejčastěji uváděli jako možný důvod pro další zvýšení úrokových sazeb. K těm se nyní přidávají rizika spojená s vyšším růstem cen energií a potravin. Zvýšení úrokových sazeb na dnešním zasedání tak centrální banku podle nás dostane do komfortnější pozice, a to i s ohledem na další pravděpodobné zvýšení úrokových sazeb ECB v prosinci. Zužující se úrokový diferenciál v kontextu aktuálně zvýšené averze k riziku na finančních trzích by totiž mohl vést k oslabení koruny, které by dovážené inflační tlaky zesilovalo. Nová prognóza ČNB pak zřejmě přinese výhled slabšího ekonomického růstu a vyšší inflace. Více zde: https://bit.ly/CEO_4Q26_CZ.

Tuzemská spotřebitelské poptávka zůstává odolná navzdory vyšším cenám energií a přetrvávající nejistotě. Odhadujeme, že reálné maloobchodní tržby bez aut v září meziměsíčně stagnovaly. V meziročním srovnání pak předpokládáme, že růst maloobchodních tržeb zůstal na vysoké úrovni 4,8 % (WDA). Náš odhad pro září by implikoval, že maloobchodní tržby bez aut za celé třetí čtvrtletí vykázaly mezičtvrtletní růst o 1,2 % po zvýšení o 0,7 % ve druhém čtvrtletí. Zatímco důvěra spotřebitelů zůstává nadprůměrná, zrychlující inflace, zpomalující růst mezd a zpřísňující se úvěrové podmínky představují pro české domácnosti nepříznivé faktory. K tomu však dochází v době, kdy míra úspor domácností zůstává poblíž vysokých 20 %, což je téměř dvojnásobek předpandemického průměru. To by mohlo z části vyvažovat nepříznivý vliv rostoucí inflace.

Vítězství demokratů vedlo ke slabšímu dolaru a růstu akcií

Česká meziroční inflace podle předběžného odhadu v říjnu klesla ze zářijových 2,5 % na 2,4 % a skončila tak mírně pod tržním konsensem ve výši 2,5 %. Tento pokles do velké míry souvisel s efektem vyšší statistické základny u cen potravin. Letos v říjnu ceny potravin a nealkoholických nápojů meziměsíčně vzrostly o 0,6 % a stejnou dynamiku vykázaly i ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Toto zdražení může indikovat postupný průsak vyšších nákladů na pohonné hmoty a slabší zemědělské úrody v letošním roce kvůli výraznému suchu. Významnější nárůst již v září vykázaly ceny zemědělských a potravinářských výrobců. Navzdory mírnému meziměsíčnímu zdražení ale přesto zůstaly potraviny a nealkoholické nápoje meziročně levnější o 4 %. Ceny pohonných hmot podle našeho odhadu meziměsíčně klesly v průměru o 1,6 %, k čemuž přispělo i opětovné snížení spotřební daně na naftu. Oproti loňskému roku ale byla paliva stále o zhruba třetinu dražší. S nástupem topné sezóny mohly v říjnu naopak začít růst ceny elektřiny a plynu pro domácnosti. Jádrová inflace zřejmě zůstala poblíž horní hranice tolerančního pásma ČNB, tedy obdobně jako v září, kdy dosáhla 3,1 % y/y. Říjnový pokles meziroční inflace byl pravděpodobně pouze dočasný, když průsak negativních důsledků konfliktu na Blízkém východě a nižší zemědělské úrody podle naší prognózy přispěje k postupnému zvyšování meziroční inflace, a to až do února, kdy by měla dosáhnout svého vrcholu mírně pod 4 % a následně se začít opět snižovat. Zatímco pro letošní rok odhadujeme inflaci v průměru na 2,1 %, pro příští rok očekáváme její nárůst na 3,0 %. Více zde: https://bit.ly/CPI_Oct26_flash.

Celková inflace v eurozóně v říjnu vzrostla z 3,8 % na 4,0 % y/y, zatímco jádrová inflace zůstala beze změny na 2,5 %. Hlavním důvodem dalšího zrychlení byl opět vývoj cen energií, jejichž meziroční růst dosáhl 20,8 %, tentokrát zejména kvůli zdražení elektřiny a plynu, zatímco ceny pohonných hmot meziměsíčně klesly. Mírně zrychlil také meziroční růst cen potravin na 1,6 %, což může naznačovat, že se do spotřebitelských cen začínají promítat nedávné vlny veder a vyšší náklady na energie. Inflace zboží i služeb se zvýšila o 0,1 pb na 1,2 %, respektive 3,3 %. Zatím nejsou patrné jednoznačné známky sekundárních dopadů energetického šoku do jádrové inflace, jejich přenos prostřednictvím dodavatelských řetězců však obvykle přichází se zpožděním. Pravděpodobnost přenosu do ostatních cen v ekonomice navíc zvyšuje pokračující zdražování energií na velkoobchodních trzích a přetrvávající odolnost evropské ekonomiky. Očekáváme, že celková meziroční inflace v eurozóně bude pokračovat v růstu až na 4,4 % v lednu, poté by však měla začít postupně klesat k 2,4 % na konci roku 2027. Jádrová inflace by měla vzrůst přibližně na 2,7-2,8 % a poblíž této úrovně setrvat po většinu roku 2027.

Ve volbách do amerického Kongresu zvítězili demokraté, když podle všeho získali většinu v obou jeho komorách. To by zároveň ztížilo situaci prezidentu Trumpovi v prosazování jeho kontroverzních a inflaci stejně tak i dluh zvyšujících politik. To pravděpodobně přispělo k poklesu globálních úrokových sazeb a oslabení amerického dolaru. Ten včera vůči euru odepsal zhruba půl procenta své hodnoty, když se jeho kurz dostal nad 1,124 USD/EUR. Poměrně silně rostly i akciové trhy, které během evropské seance posílily o přibližně 2 %. Původně přitom panovaly obavy, že akciové trhy mohou na vítězství demokratů reagovat negativně kvůli možnému omezení výstavby datových center v jednotlivých státech USA, což by mohlo dále zvýšit obavy o míru výnosnosti investic do umělé inteligence.

Oslabení dolaru a dílčí ústup rizikové averze, ke kterému kromě výsledku voleb v USA přispěl i pokles cen ropy zpět ke 100 dolarům za barel, pomohly středoevropským měnám. Ty včera všechny tři posílily. Jako tradičně nejvíce na globální události reagoval maďarský forint, který oproti euru zpevnil o přibližně 0,5 %. Následoval polský zlotý, který přidal 0,3 %. Jeho vývoj nikterak neovlivnilo zasedání tamní centrální banky, která v souladu s očekáváními ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 %. Nejméně potom oproti společné evropské měně posílila česká koruna, a to o 0,1-0,2 %, když vliv globálních faktorů mohla vyvažovat ve srovnání s očekáváními nižší říjnová inflace.

Autor: Martin Gürtler