USA se potýkají se silnými inflačními tlaky

Americká inflace CPI v dubnu dosáhla 0,6 % meziměsíčně a 3,8 % meziročně. Zatímco meziměsíční cenový růst odpovídal tržnímu konsensu, ten meziroční se nacházel desetinu nad ním a zrychlil z březnových 3,3 % y/y. Dynamika cen potravin v dubnu výrazně zesílila na +0,5 % m/m po březnové stagnaci. Ceny energií se v průměru zvýšily o dalších 3,8 % m/m po březnovém růstu o 10,9 % m/m. Jádrová inflace pak byla v dubnu oproti očekáváním vyšší o 0,1 pb jak v meziměsíčním (+0,4 %), tak i meziročním vyjádření (+2,8 %). Její zvýšení z březnových 2,6 % y/y bylo z velké části způsobeno nárůstem cen v oblasti bydlení, který byl ale do velké míry dán technickými aspekty a neměl by tak ohrozit trend zvolňující cenové dynamiky v této oblasti. Svižnou dynamiku ale nadále vykazoval i jádrový index cen služeb bez bydlení. Silný růst byl navíc patrný i v dalších složkách jádrového indexu, když jádrové ceny zboží po březnové stagnaci v dubnu povyskočily o 1,1 % m/m. Není přitom jasné, zda tento silný růst již odráží sekundární dopady dražší ropy, či zda se stále projevují dopady vyšších celních sazeb a celkově robustní poptávky.

Americký dolar na pozadí vysoké inflace v USA a obnovené rizikové averze na trzích sílil. Poslední vyjádření z obou stran blízkovýchodního konfliktu nenaznačují, že by mělo dojít brzkému uzavření mírové dohody. Dolar vůči euru dnes ve výsledku posílil o 0,5 %, k čemuž mohl přispět i lepší výsledek německého ZEW indexu za květen. Ten se týkal hlavně složky očekávání, která zaznamenala významné zlepšení oproti trhem předpokládanému dalšímu zhoršení, přesto ale zůstala na nízkých úrovních. Cena ropy dnes v souladu s výše uvedeným výrazně rostla a vrátila se mírně pod 110 USD/barel. Negativní sentiment se odrazil i na měnách středoevropského regionu, česká koruna byla ovšem výjimkou. Zatímco maďarský forint oproti euru oslabil o 0,4 % a polský zlotý o 0,2 %, kurz tuzemské měny nadále prokazoval svou odolnost vůči vnějším vlivům a zůstal v podstatě beze změny. Tento vývoj neohrozil ani tuzemský podíl nezaměstnaných osob, který v dubnu klesl z 5,0 % na 4,9 %, zatímco byl odhadován hlubší pokles na 4,8 %. Vliv na snižující se nezaměstnanost měla ale do velké míry sezónnost.

Autor: Martin Gürtler