Data HDP z eurozóny a USA vyčíslí ekonomické dopady koronaviru
27.04.2020 7:56:47V tomto týdnu se
dočkáme zveřejnění předběžných odhadů vývoje HDP v prvním čtvrtletí letošního
roku pro eurozónu a USA, hezká čísla to ale nebudou. V případě eurozóny
očekáváme propad ekonomické aktivity mezičtvrtletně o 6,2 %, především v
důsledku nižší spotřeby domácností a nižších investic. O něco mírnější pak bude
pokles amerického HDP, a to vlivem pozdějšího výskytu koronavirové nákazy. Jak
v Evropě, tak i v USA budou zveřejněny nové údaje z trhu práce. Ty ukáží na
nárůst počtu nezaměstnaných. Aktuální situace vede v obou ekonomikách k poklesu
ekonomického sentimentu, což potvrdí i další indikátory důvěry za duben. Tento
týden zasedá také ECB a americký Fed, další uvolňování měnových politik však
nečekáme.
V USA a Evropě vyjdou
první odhady HDP pro Q1 20
Z regionálního
hlediska bude hlavní událostí tohoto týdne čtvrteční zveřejnění předběžného
odhadu vývoje HDP eurozóny v prvním čtvrtletí letošního roku. Ten podle nás ve
srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku poklesl o výrazných 6,2 %,
meziročně se pak podle našeho odhadu snížil o 5,7 %. Náhlý propad evropské
ekonomiky souvisel se šířením koronavirové nákazy, která se na evropský
kontinent v průběhu prvního čtvrtletí dostala z Číny. Vlády jednotlivých států
tak sáhly po bezprecedentních opatřeních, které dopomohly ke zmírnění dopadů
viru na zdraví populace, zároveň však v podstatě zastavily i chod ekonomik. Výsledkem je výrazný pokles důvěry v
evropskou ekonomiku, a to jak u spotřebitelů, tak podnikatelů, který jsme mohli
pozorovat již v březnu. K dalšímu snížení ekonomického sentimentu došlo
pravděpodobně v dubnu, na což ukáží středeční data Evropské komise. Omezená
poptávka po zboží a službách vede i ke ztrátě pracovních míst. Údaje z trhu
práce za duben budou ve čtvrtek zveřejněny v Německu. Zde očekáváme skokový
nárůst počtu nezaměstnaných z 1 tisíce v březnu na 79 tisíc v dubnu a v souladu
s tím vzroste i míra nezaměstnanosti vyplývající ze zvýšeného počtu žádostí o
podporu v nezaměstnanosti. Březnový počet nezaměstnaných v Německu vycházel
z dat naměřených v první polovině měsíce a zatím tedy nezahrnoval důsledky
koronaviru. Tento týden přinese také první odhady dubnové inflace, a to jak pro
Německo, tak i celou eurozónu. Vliv slabší poptávky na dynamiku cen lze však
očekávat až se zpožděním a hlavním
faktorem zvolňující inflace v eurozóně tak bude i nadále zejména rekordně nízká
cena ropy na světových trzích. Ropa Brent se aktuálně obchoduje kolem 20
dolarů za barel a je tedy nejlevnější za posledních 20 let.
Předběžná data o
vývoji HDP v prvním čtvrtletí budou publikována také v USA, konkrétně ve
středu. I zde se očekává pokles ekonomické aktivity, oproti EU však v menším
rozsahu, když americkou ekonomiku zasáhl koronavirus až později. Podle
našeho odhadu se americký HDP na počátku letošního roku snížil ve srovnání s
předchozím čtvrtletím anualizovaně o 2 %. Z amerického trhu práce týden co
týden přicházejí z historického úhlu pohledu rekordní čísla počtu nových
žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Podle
těch již v souvislosti s koronavirem přišlo o práci minimálně 25 milionů
Američanů a během jediného měsíce tak zaniklo tolik pracovních míst, kolik jich
v USA v posledních deseti letech vzniklo. Počet nových žádostí o podporu v
nezaměstnanosti se sice již snižuje, absolutně však stále dosahuje vysokých
hodnot. Pro duben trh očekává nárůst o dalších 3,5 milionu nových žádostí.
Čtvrtek ve Spojených státech přinese rovněž nové údaje o vývoji
spotřebitelských cen za měsíc březen. Nižší ceny pohonných hmot povedou i zde k
poklesu inflace. Dočkáme se i dalších indikátorů ekonomického sentimentu. Ten
úterní ukáže na další pokles důvěry amerických spotřebitelů a páteční pak na
další snížení důvěry v podnikatelském sektoru.
V tomto týdnu zasedá
jak ECB (čtvrtek), tak i americký Fed (středa), žádné další uvolnění měnové
politiky však nečekáme. Zajímavé tak budou především další informace o tom,
jak silné ekonomické dopady by koronavirová infekce podle zmíněných centrální
bank mohla mít.
Čínské PMI v dubnu
nejspíše setrvá nad hranicí 50 bodů, výrazné zlepšení nicméně očekávat nelze.
Oživení růstu čínské ekonomiky zůstává zatím hodně pozvolné, když významně
působí především pokles poptávky z Evropy a USA.
Domácí ekonomika toho
v tomto týdnu moc nenabídne. Pozornost se tak upře zejména k výše zmíněným
číslům z eurozóny a Německa, které z důvodu velké otevřenosti tuzemské
ekonomiky mohou předznamenat i vývoj v České republice. O tom, co pro českou
ekonomiku očekáváme my, jsme psali zde https://bit.ly/3dZsHsd.
Vývoj české koruny bude tudíž tento
týden ve znamení zahraničních událostí.
Pesimismus
spotřebitelů i podnikatelů se prohloubil
Minulý týden s sebou
přinesl především aktualizované hodnoty indikátorů ekonomického sentimentu za
duben. Zveřejněn byl index nákupních manažerů pro Německo a eurozónu. V
obou případech jsme mohli vidět další prohloubení poklesu pod hranici 50 bodů,
který signalizuje pokračování kontrakce evropské ekonomiky i na počátku druhého
čtvrtletí. Na výrazný pokles důvěry podnikatelů v německou ekonomiku ukázal
také index IFO. Podle dat Českého
statistického úřadu z pátku, zaznamenal pokles nálady rovněž český
podnikatelský sektor. Jako největší bariéru růstu své produkce uváděli
podnikatelé v průmyslu a ve službách především nedostatečnou poptávku a pak
také blíže nespecifikované důvody, ty ve většině případů zahrnovaly vládní
restrikce zabraňující šíření koronaviru, jež však také poptávku výrazně
omezily. Jednu z těchto možností tak jako hlavní bariéru zvolilo zhruba 60 % podnikatelů
v průmyslu a službách. Podnikatele ve stavebnictví naopak i nadále trápil
zejména nedostatek zaměstnanců, což jednak souvisí s aktuálním úbytkem
pracovníků ze zahraniční a také s tím, že dopady koronaviru na poptávku po
stavebních pracích jsou oproti zbytku ekonomiky pravděpodobně nižší. Dobrou
zprávou je, že zatím pouze 5 % podniků uvádí jako hlavní překážku růstu
produkce finanční problémy. Důvěra v
ekonomiku se v dubnu snížila i u spotřebitelů. Zatímco spotřebitelé a
podnikatelé zůstávají i na počátku druhého čtvrtletí pesimističtí, analytici
již vyhlížejí lepší zítřky, jak ukázal dubnový ZEW index.
Koruna po většinu
minulého týdne oslabovala jak vůči euru, tak také dolaru, v průběhu pátečního
obchodování však velkou část ztrát opět smazala. Obdobně se vyvíjely i
zbylé dvě měny středoevropského regionu, polský zlotý a maďarský forint. Z počátku minulého týdne totiž na
finančních trzích převládala vyšší míra rizika, na což poukázal i index VIX, a
někteří investoři tak začali přesouvat své pozice do bezpečnějších aktiv.
Tento faktor však v průběhu týdne odezněl a regionální měny se tak opět
posunuly k silnějším hodnotám. Ze zmíněného vývoje nakonec profitoval především
americký dolar, který proti euru v minulém týdnu posílil zhruba o půl procenta.
Výprodej na počátku minulého týdne
postihl i akciové trhy, i zde však vzápětí následovala korekce.