Sentiment indikuje zpomalení ekonomické aktivity a růst inflačních obav

Tento týden přinese indikátory sentimentu, které dále poodhalí odolnost ekonomik v prostředí zvýšených inflačních rizik a geopolitické nejistoty. V eurozóně se pozornost zaměří na předběžné květnové indikátory PMI a německý IFO index. Ty napoví, zda dochází ke stabilizaci podnikatelského sentimentu, zejména ve službách, a v jaké míře rostou inflační obavy. V USA bude zveřejněn zápis z dubnového jednání FOMC a indikátory inflačních očekávání od Michiganské univerzity. Domácí data nabídnou další pohled na vývoj cen průmyslových výrobců v dubnu. Dnes ráno zveřejněné čínské údaje ukázaly na výrazné zpomalení ekonomické aktivity napříč domácí poptávkou.

Rizika pro ekonomický růst v Evropě narůstají

Z domácích dat bude zveřejněn dubnový vývoj výrobních cen. Podle nás se meziroční růst cen průmyslových výrobců opět dostal do kladného teritoria a dosáhl 0,5 %. Meziměsíčně podle našeho odhadu ceny vzrostly o 0,8 %. Vliv budou mít pravděpodobně i nadále dražší energie. Kromě samotných cen průmyslových výrobců bude zajímavé také sledovat vývoj cen stavebních materiálů, který již během března výrazně zrychlil a pravděpodobně dále přispěl ke navýšení růstu imputovaného nájemného, které bylo v dubnu vyšší o 5,5 % y/y.

Květnové PMI z eurozóny by podle SG měly ukázat spíše na stabilizaci než výrazné zhoršení podnikatelského sentimentu. Průmyslový PMI by měl klesnout na 51,7 b., zatímco PMI ve službách by se měl lehce odrazit a vzrůst na 48,1 b. a zvednout tak kompozitní index na 49,1 b. PMI budou zřejmě dále signalizovat opatrnost spotřebitelské poptávky, odolnost průmyslu a zvyšující se obavy firem ohledně inflačních tlaků. Oproti službám zůstává PMI z průmyslu nad 50bodovu hranicí, to je ale dáno prodlužováním dodacích lhůt, které index nafukují. Růst subindexů výroby a objednávek od letošního února ale signalizuje odolnost evropského průmyslu. To ale zřejmě také odráží snahu se předzásobit před nárůstem cen a nutně tak neznačí déletrvající impuls pro průmysl. V pátek zveřejněný německý IFO index by měl po předchozím výraznějším poklesu vykázat známky stabilizace. Celkový index sice pravděpodobně nepatrně klesne na 84,3 b., složka očekávání by se měla zlepšit. Mírná stabilizace indikátorů ekonomické aktivity v kombinaci s rostoucími firemními očekáváními ohledně prodejních cen by mohla podpořit sázky na zvýšení sazeb ECB v červnu.

Zpřesněný odhad HDP Německa za Q1 26 zřejmě potvrdí růst o 0,3 % q/q (0,5 % y/y), a to navzdory přetrvávající slabosti domácí poptávky. Růst byl zřejmě tažen především čistým vývozem, zatímco soukromá spotřeba vzrostla jen mírně (+0,2 % q/q) a fixní investice výrazně klesly (−1,5 % q/q). Vládní spotřeba zůstala naopak solidní a ekonomiku podpořila. Obavy ohledně dopadu energetického šoku dosud vedly ke snižování odhadů pro růst německé ekonomiky v letošním roce. Pro celý rok 2026 SG nyní očekává slabý růst německé ekonomiky kolem 0,6 % (bez očištění o efekt rozdílného počtu pracovních dní). Přestože fiskální stimul podpoří ekonomiku, vzhledem k zvýšeným cenám energií a utlumeným indikátorům sentimentu nicméně nelze vyloučit v letošním roce dočasný pokles.

V USA bude pozornost investorů soustředěna na zápis z dubnového zasedání FOMC. A to zejména s ohledem na podporu části členů, která již v dubnu preferovala symetričtější vyznění měnové politiky a otevření prostoru i pro případné zvýšení sazeb, které nyní finanční trh již zaceňuje pro příští rok. Silnější dubnová data CPI a PPI z minulého týdne přitom podporují obavy z přetrvávajících inflačních tlaků, byť komponenty relevantní pro deflátor PCE byly smíšenější. Z makrodat bude zveřejněn finální květnový průzkum spotřebitelské důvěry dle Michiganské univerzity, a to včetně především inflačních očekávání domácností. Ta podle předběžných výsledků jen mírně klesla u dlouhodobých inflačních očekávání, zůstávají však nad historickým průměrem.

Inflační rizika trápí centrální bankéře ČNB s různou intenzitou

Zápis z posledního zasedání ČNB naznačuje nevyhraněnost názorů uvnitř bankovní rady, což může v nejbližších měsících snižovat pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb. Zápis dále potvrzuje většinové přesvědčení vedení centrální banky ohledně stále mírné restrikce měnové politiky a komfortní situace ČNB v prostředí současného inflačního šoku. Část bankéřů má tendenci aktuální zrychlení inflace „výjimkovat“ a více preferuje vyčkávání a postupné vyhodnocování vývoje konfliktu na Blízkém východě a jeho dopadu do inflace, zatímco jiní se více obávají postupného přelití do jádrových cen a inflačních očekávání a indikují vyšší připravenost k utažení měnové politiky. Zatím ale převládá vyčkávací přístup, kdy rada deklaruje připravenost reagovat v případě materializace sekundárních efektů zvýšených cen energií, nikoli však jednoznačný konsenzus ve směru brzkého zpřísnění měnové politiky. Výsledek zasedání jsme komentovali zde: https://bit.ly/CNB_Focus_May26_CZ. 

Finální odhad dubnové inflace v ČR potvrdil její zrychlení na 2,5 % y/y. Vliv měl především růst cen pohonných hmot, které přispěly zhruba 0,3–0,4 pb. Naopak dynamika cen potravin zůstává utlumená a regulované ceny energií zatím výraznější tlak směrem vzhůru nevykazují. Jádrová inflace setrvala na zvýšené úrovni 2,9 % y/y, což odráží svižný růst cen služeb, zejména v oblasti bydlení. Celková inflace bude zřejmě dále zrychlovat ke 3 % y/y, rizika navíc zůstávají vychýlena směrem k výraznějšímu nárůstu (více zde: https://bit.ly/CPI_Apr26_CZ). Ostatní data z tuzemské ekonomiky ukázala na silný růst spotřebitelské poptávky, což může inflační tlaky dále přiživovat.

Korunové tržní úrokové sazby v minulém týdnu narostly až o 30 bb ve vleku zahraničního vývoje, ale i toho domácího – zvýšené inflační tlaky, rychlejší růst maloobchodních tržeb či dílčí jestřábí signály ze zápisu ze zasedání ČNB. České koruně se na pozadí kombinace zlepšujícího se úrokového diferenciálu, ale zároveň silnějšího dolaru, dařilo udržet v úzkém pásmu kolem 24,33 CZK/EUR a zatím nevykazuje výraznější tlaky na oslabení navzdory energetickému šoku.

Inflační data z USA potvrdila zesílení cenových tlaků, a to zejména v produkční sféře. Dubnový PPI skokově zrychlil, přičemž celkový index meziměsíčně vzrostl o 1,4 % a jeho jádrová složka o 1,0 %, což se promítlo do meziročního nárůstu o 6,0 %, respektive 5,2 %. Hlavním zdrojem tlaků byly opět energie, jejichž zdražení souvisí s konfliktem na Blízkém východě, zvýšená dynamika jádrových cen ale naznačuje i riziko širšího přelévání do cen zboží. Spotřebitelská inflace v dubnu dále zrychlila na 3,8 % y/y – nejvyšší hodnota od května 2023 – a jádrová inflace se zvýšila na 2,8 % y/y. Maloobchodní tržby za duben, přestože jejich meziměsíční nominální růst oproti březnu zpomalil, potvrdily silnou spotřebitelskou poptávku v USA. K tomu se přidalo i citelné navýšení průmyslové produkce v dubnu o 0,7 % m/m, což kompenzovalo březnový pokles o 0,3 %. Data posílila obavy z přetrvávajících inflačních tlaků a podpořila sázky na zvýšení sazeb Fedu v příštím roce. To nenahrává novému šéfovi Fedu Kevinovi Warshovi, jehož nominaci v minulém týdnu potvrdil Senát a který je vnímán jako zastánce uvolněnější měnové politiky.

Zpřesněný odhad potvrdil růst ekonomiky eurozóny v Q1 26 o pouhých 0,1 % q/q, což zřejmě odráželo slabší domácí poptávku a nevyváženou regionální strukturu růstu. Průmyslová výroba v eurozóně za únor rostla nižším tempem (+0,2 % m/m) oproti tržnímu konsensu a meziročně byla stále nižší o 2,1 %. Německý ZEW index dále signalizoval zhoršení sentimentu kolem současné situace, složka očekávání se ale zlepšila. S ohledem na setrvání zvýšených cen ropy Brent, která minulý týden zavřela těsně pod 110 USD/barel, investoři upevňovali sázky na zvyšování sazeb ECB a do konce letošního roku očekávají nárůst depozitní sazby o 75 bb.

Geopolitická situace minulý týden dále tížila finanční trhy. Summit mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem sice byl příslibem zlepšení vztahů mezi USA a Čínou, zásadní konkrétní výsledky ale nepřinesl. Absence pokroku v řešení blízkovýchodního konfliktu se opět projevila zvýšenými inflačními obavami. Na vyšší ceny ropy tržní úrokové sazby reagovaly růstem až o 20 bb a americký dolar i díky vyššímu růstu dolarových sazeb vůči euru posílil o 1,4 % a dostal se do blízkosti 1,16 USD/EUR. To se odrazilo i v tlaku na oslabení středoevropských měn, které bylo nicméně relativně umírněné. Pouze maďarský forint vykázal výraznější oslabení o 2,1 %.

Autor: Kevin Tran Nguyen