ČNB v souladu s očekáváními úrokové sazby nemění

Základní repo sazba tedy i po dnešním zasedání centrální banky zůstává na 3,5 %. Rizika měnové politiky ČNB se sice nyní kvůli konfliktu na Blízkém východě vychylují v proinflačním směru, centrální banka se ale stále nachází v relativně příznivé pozici, která jí umožnuje pokračovat ve vyčkávací strategii. K tomu přispívá stále mírně restriktivní úroveň repo sazby, silná česká koruna a nízká výchozí hladina inflace. Dodatečné zpřísnění měnových podmínek navíc zprostředkoval nedávný nárůst tržních korunových sazeb, ke kterému na finančním trhu došlo kvůli obavám z vyšší inflace.

V našem základním scénáři prognózy očekáváme, že úrokové sazby ČNB zůstanou beze změny až do konce příštího roku, rizika jsou ale vychýlena ve směru jejich možného zvýšení. Zásluhou nízké výchozí úrovně a stále mírně restriktivních měnových podmínek by se celková inflace měla podle naší prognózy po většinu letošního i příštího roku udržet uvnitř tolerančního pásma centrální banky. Ta by tak mohla do velké míry přímé efekty dražších energií na tuzemskou inflaci, které nedokáže svými úrokovými sazbami ovlivnit, ze své politiky výjimkovat.

Problémem pro centrální banku mohou být sekundární vlivy na ostatní ceny v ekonomice, a to i kvůli již nyní vysoké úrovni jádrové inflace. Ta v březnu vzrostla na 2,9 %, tedy do blízkosti tříprocentní horní hranice tolerančního pásma ČNB. Pro duben přitom nelze vyloučit další zvýšení. Situaci ohledně jádrové inflace komplikuje robustní domácí poptávka, napjatý trh práce, rostoucí ceny nemovitostí a nově i stavebních materiálů, k čemuž se brzy ještě přidá působení expanzivní fiskální politiky. V tomto prostředí by mohly dodatečné inflační tlaky pramenící z blízkovýchodního konfliktu situaci pro ČNB zkomplikovat a učinit ze zvyšování sazeb nevyhnutelnou součást měnové politiky. Zdali se tento rizikový scénář naplní, bude primárně záviset na délce trvání konfliktu na Blízkém východě.

Autor: Martin Gürtler