ČNB intervenuje na devizovém trhu

Česká národní banka na svých internetových stránkách zveřejnila informaci, že se rozhodla vstoupit na devizový trh a intervenovat proti oslabující koruně. Tuto možnost přitom připouštěla mnohokrát v minulosti, když uváděla, že provádí svou měnovou politiku v rámci režimu řízeného plovoucího kurzu. To jinými slovy znamená, že při náhlých výkyvech kurzu koruny je připravena jeho vývoj regulovat. Za posledních čtrnáct dní přitom tuzemská měna vůči euru ztratila přibližně 6 procent své hodnoty vůči euru. Jde především o reakci na rusko-ukrajinský konflikt, který se na finanční trzích projevil nárůstem rizikové averze a tlakem na odliv kapitálu z rozvíjejících se trhů, mezi které patří i trh s českou korunou. Cílem kroků centrální banky je tak trh s tuzemskou měnou stabilizovat. Výprodejní tlak je patrný u všech měn středoevropského regionu a na devizový trh tak tento týden vstoupila také polská centrální banka. Svou připravenost k tomuto kroku již vyjádřila i maďarská centrální banka.

Důvodem intervencí proti oslabování české koruny je však zřejmě i mírnění inflačních tlaků přicházejících ze zahraničí, které nelze ovlivnit pomocí vyšších úrokových sazeb. To se týká hlavně vysokých cen energetických komodit, kterých je Rusko významným producentem. Obavy o možné přerušení dodávek tak v předchozích dnech vyhnaly ceny energií dále vzhůru. Ropa Brent stojí více než 110 dolarů za barel, což je nejvíce od roku 2014. Jen od začátku letošního roku zdražila ropa o přibližně třetinu. Poblíž svých maxim se pohybuje i cena zemního plynu, který je do Evropy z velké části dovážen právě z Ruska. ČR je na tomto plynu závislá téměř ze 100 procent. Rychlým tempem navíc rostou produkční ceny v eurozóně, jak ukázala včera zveřejněná data. V lednu to bylo meziročně o 30,6 %. To vše bude vytvářet další tlak na již tak vysokou tuzemskou inflaci, který by mohlo případné rychlé oslabování koruny ještě zesílit.

Mimo informování o vstupu na devizový trh ČNB žádné další informace, podle jejího prohlášení, sdělovat nebude. Nelze tak pravděpodobně předpokládat, že by centrální banka vyhlásila úroveň nad kterou kurz koruny nenechá oslabit, ačkoliv s nějakou takovouto úrovní může ČNB interně pracovat. Hlavní nástrojem měnové politiky zůstávají úrokové sazby. Oproti situaci kurzového závazku mezi roky 2013 a 2017, kdy úrokové sazby dosáhly své nulové dolní hranice, nyní ve směru vzhůru žádné omezení neexistuje.

ČNB bude pravděpodobně pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb. Náš základní scénář pro následující zasedání na konci března zahrnuje zvýšení repo sazby o čtvrt procentního bodu, výrazná proinflační rizika posledního vývoje však indikují spíše zvýšení o půl procentního bodu. Rizikem je i to, že úrokové sazby nakonec překročí hranici pěti procent. Využitím kurzu koruny jako dalšího nástroje měnové politiky však může ČNB předejít tomu, aby nemusela úrokové sazby zvyšovat výrazně nad 5 procent. V kombinaci s aktuálně velmi rychlým růstem nákladů by totiž další strmý nárůst úrokových sazeb již mohl ohrozit finanční stabilitu.

Autor: Martin Gürtler