Jádrová inflace zůstává zvýšená u nás i v USA

Finální čtení tuzemské lednové inflace by podle nás mělo ukázat, že jádrová inflace setrvala mírně pod 3 %. S týdenním odstupem bude zveřejněn také písemný záznam z posledního měnověpolitického zasedání ČNB. Ten může naznačit, zda debata ohledně nastavení úrokových sazeb byla tak jednoznačná, jak by naznačovalo jednomyslné ponechání sazeb beze změny, nebo začínají v centrální bance sílit holubičí hlasy. Druhé čtení HDP eurozóny za Q4 25 by mělo přinést potvrzení bleskového odhadu, tedy mezičtvrtletního růstu o 0,3 %. Ve Spojených státech v rámci lednové inflace očekáváme stejně jako trh zrychlení momenta jádrových cen.

Česká inflace dočasně klesla pod 2% 

Dnes bude zveřejněna struktura lednové inflace v tuzemsku. Podle předběžného odhadu meziroční inflace v lednu klesla na 1,6 % z 2,1 % v prosinci. To bylo v souladu s analytickým konsensem i prognózou centrální banky. Hlavním důvodem tohoto poklesu byl administrativní efekt převedení plateb na obnovitelné zdroje energie z domácností na stát. Dostupné informace napovídají, že kromě výrazného meziročního poklesu cen energií a pohonných hmot zůstal vývoj ostatních složek inflace relativně ustálený. Ceny potravin včetně alkoholu a tabáku tedy nejspíše meziročně rostly tempem poblíž dvou procent či mírně pod touto úrovní, jako tomu bylo v prosinci. Jádrová inflace podle nás setrvala poblíž prosincových 2,8 % y/y, když podle našeho odhadu jen nepatrně klesla na 2,7 %. Naznačuje to již zveřejněný růst cen služeb, který v lednu dosáhl v meziročním vyjádření 4,7 %. Z pohledu centrální banky tedy lednová inflace příliš nenahrává snižování úrokových sazeb, které se koncem loňského roku opět vrátilo v komunikaci ČNB do hry.

Inflace ve Spojených státech v lednu podle našeho odhadu dosáhla 2,5 %. V rámci struktury zůstává zvýšená zejména dynamika cen jádrových služeb. Meziměsíční jádrová inflace se navíc pravděpodobně zvýšila z 0,2 % v prosinci na 0,3 % v lednu, což je tempo které je v anualizovaném vyjádření vysoko nad cílem Fedu a zároveň nejvyšší od loňského srpna. Celkově by tak tato data měla podpořit vyznění středečního NFP reportu, který překvapil pozitivně a na trzích vyvolal redukci sázek na míru uvolnění měnové politiky Fedu.

V eurozóně nás čeká zpřesněný odhad růstu HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku. Ten by měl být potvrzen na úrovni 0,3 % mezikvartálně. Meziročně by ekonomika měla přidat 1,3 %, což by znamenalo dynamiku za celý rok 2025 ve výši 1,5 %. Číslo je však výrazně ovlivněno volatilními výsledky Irska. Po jejich očištění by růst eurozóny za loňský rok dosáhl pouze 0,9 % y/y. V eurozóně k němu ve čtvrtém čtvrtletí přispělo zlepšení důvěry ve výrobním sektoru, zvýšené vládní výdaje (zejména v Německu) a také oživení spotřeby domácností. Kromě toho se objevují první náznaky zvýšených investic do umělé inteligence, především ve Francii a Španělsku.

Na devizovém trhu zavládl klid

Guvernér ČNB A. Michl podmiňuje snížení sazeb hlavně zpomalením jádrové inflace. V rozhovoru z minulého týdne, který včera na svém webu zveřejnila ČNB, uvedl, že pokud uvidí pokles momenta jádrové inflace, může to z jeho pohledu otevírat určitý prostor pro snížení sazeb. Zároveň však varoval před výrazným nárůstem veřejného dluhu, který je podle něj v evropském kontextu hlavním rizikem návratu vysoké inflace.

Výkyvy na devizových trzích byly včera minimální. Zelené bankovky se proti euru po celý den držely v pásmu 1,185-1,189 USD/EUR. V zámoří byl datový kalendář skromný, když nabídl pouze týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Ten svým setrváním poblíž úrovně z předchozího týdne (227 tis) nepřekvapil. Přestože data ze středoevropského regionu spíše zklamala, ať už se jednalo o lednovou inflaci v Maďarsku (2,1 % y/y vs. oček 2,4 % y/y) nebo růst polského HDP v Q4 25 (1 % q/q, vs. oček. 1,4 % q/q), maďarský forint, polský zlotý i česká koruna k euru uzavřely zhruba beze změny.

Autor: Jaromír Gec