ČNB ponechává sazby beze změny, jejich zvýšení ale nevylučuje

Česká národní banka v souladu s očekáváními na květnovém zasedání úrokové sazby nezměnila. Guvernér Michl vyzdvihl příznivou výchozí pozici, která centrální bance dovoluje pokračovat ve vyčkávací strategii a postupně vyhodnocovat nově příchozí data a také rizika vyplývající z konfliktu na Blízkém východě. Sekce měnová v nové prognóze zvýšila pro letošní i příští rok odhad inflace, a naopak snížila očekávaný růst HDP. Bankovní rada navíc změnila vyhodnocení bilance rizik dosahování inflačního cíle z neutrálního na proinflační. Zatímco na květnovém zasedání nebylo zvyšování sazeb podle guvernéra Michla předmětem diskuze, tak pro další měsíce ho vyloučit nelze. Naše prognóza předpokládá stabilitu sazeb ČNB po celý letošní a příští rok, rizika však hodnotíme jako vychýlená ve směru jejich zvýšení.

Úrokové sazby České národní banky zůstávají i po květnovém zasedání beze změny. Základní repo sazba tak v souladu s očekáváními nadále činí 3,5 %, kam se dostala přesně před rokem. Pro pokračující stabilitu úrokových sazeb hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.

Sekce měnová ve své nové prognóze pro následující dva roky zvýšila odhad inflace, a naopak snížila očekávaný růst ekonomiky. S ohledem na ekonomické důsledky konfliktu na Blízkém východě není toto přehodnocení překvapivé. Zatímco původně ČNB pro letošní rok očekávala inflaci na 1,6 % a pro příští rok zrychlení na 2,1 %, nyní odhaduje 2,2 %, resp. 2,4 %. Naše prognóza pro letošní rok je stejná, pro ten příští je ale vyšší, když čekáme výraznější nárůst inflace na 2,7 %. Pro zbytek roku podle guvernéra Michla centrální banka předpovídá, že se celková inflace bude držet v horní polovině tolerančního pásma a ta jádrová poblíž jeho tříprocentní horní meze. Z kvalitativního hlediska je náš pohled na vývoj inflace a její jádrové složky pro nejbližší měsíce stejný. V případě HDP pak centrální banka původně čekala růst o 2,9 % v letošním i příštím roce, který ale nyní snížila na 2,5 % pro rok 2026 a 2,7 % pro rok 2027. Naše prognóza se v tomto ohledu zásadně neodlišuje, když my očekáváme letošní růst ekonomiky o 2,3 % a následně zrychlení na 2,8 % v roce 2027. Podobně jako my byla také centrální banka negativně překvapena předběžným odhadem HDP za Q1 26, který ukázal na mezičtvrtletní nárůst pouze o 0,2 %, zatímco ČNB předpokládala +0,5 %.

Centrální banka se nachází v relativně příznivé pozici, která jí umožnuje pokračovat ve vyčkávací strategii a postupně vyhodnocovat rizika spojená s konfliktem na Blízkém východě. K tomu přispívá stále mírně restriktivní úroveň repo sazby (její politicky neutrální výše je většinou odhadována kolem 3 %), silná česká koruna a nízká výchozí hladina inflace. Dodatečné zpřísnění měnových podmínek navíc zprostředkoval nedávný nárůst tržních korunových sazeb, ke kterému na finančním trhu došlo kvůli obavám z vyšší inflace. Příznivou výchozí pozici centrální banky podtrhl svými slovy i guvernér Michl na tiskové konferenci následující po rozhodnutí centrální banky.

Zvyšování úrokových sazeb podle guvernéra Michla nebylo na květnovém zasedání předmětem diskuze, pro další měsíce ho ale údajně vyloučit nelze. Další kroky centrální banky zůstanou podle guvernéra závislé na vyhodnocení nově dostupných dat a rizik pro dosahování dvouprocentního inflačního cíle. Hodnocení bilance těchto rizik bankovní rada změnila z neutrálního na proinflační. Ve vztahu k tomu guvernér Michl uvedl, že na dalších zasedáních se bankovní rada bude rozhodovat mezi tím, zda sazby ponechat opět beze změny nebo je zvýšit. Ačkoli zvyšování sazeb nebylo předmětem diskuze, tak podle guvernéra Michla členové bankovní rady tuto možnost nevylučují, a to zejména pokud by došlo k nárůstu jádrové inflace v důsledku druhotných efektů blízkovýchodního konfliktu. Zároveň zmínil, že pro bankovní radu je důležité, aby se nákladové tlaky nepromítly do inflačních očekávání.

V našem základním scénáři prognózy očekáváme, že úrokové sazby ČNB zůstanou beze změny až do konce příštího roku, rizika jsou ale vychýlena ve směru jejich možného zvýšení. Problémem pro centrální banku mohou být právě sekundární vlivy vyšších cen energií na ostatní ceny v ekonomice, a to i kvůli již nyní vysoké jádrové inflaci. Ta v březnu vzrostla na 2,9 % y/y, tedy do blízkosti tříprocentní horní hranice tolerančního pásma ČNB. Pro duben přitom nelze vyloučit další zvýšení. Situaci ohledně jádrové inflace komplikuje robustní domácí poptávka, napjatý trh práce, rostoucí ceny nemovitostí a nově i stavebních materiálů, k čemuž se brzy přidá ještě působení expanzivní fiskální politiky. V tomto prostředí by mohly dodatečné inflační tlaky pramenící z konfliktu na Blízkém východě situaci pro ČNB zkomplikovat a učinit ze zvyšování sazeb nevyhnutelnou součást měnové politiky. Zdali se tento rizikový scénář naplní, bude primárně záviset na délce trvání konfliktu. Prognóza ČNB přitom zvyšování úrokových sazeb předpokládá již nyní, a to v souhrnu o 50 bb. Podle ní by repo sazba měla dosáhnout zhruba 4 % již v Q2 26, kde by se měla udržet až do konce letošního roku, a v roce 2027 se pak opět postupně vracet ke 3,5 %.

Více k naší prognóze vývoje ekonomiky, inflace a měnové politiky píšeme v nedávno zveřejněných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_2Q26_CZ.

Autor: Martin Gürtler