FED zahájí cyklus opatrného utahování měnových podmínek

Inflace ve Spojených státech zůstává stále významně nad cílem tamní centrální banky. Ani stávající informace nenaznačují, že by se Fedem preferovaný inflační ukazatel v podobě jádrového deflátoru soukromé spotřeby PCE měl v nejbližších měsících vracet na dvouprocentní cíl americké centrální banky. To bylo ovšem to, čím i umírnění členové FOMC stabilitu úrokových sazeb podmiňovali. Znepokojení nad vývojem inflace a odhodlání vrátit ji k cíli poměrně razantně vyjádřil na sympoziu v Jackson Hole i samotný šef Fedu Kevin Warsh. To vše vedlo k přehodnocení našeho výhledu na další kroky americké centrální banky. Nyní očekáváme zvýšení úrokových sazeb již na zářijovém zasedání, což finanční trhy ve svých cenách ještě plně nezaceňují. Další takovéto kroky by měly následovat v prosinci a březnu, přestože k březnovému „hiku“ nakonec dojít nemusí. Tady bude záležet na tom, co ukáží nově příchozí data.

Klíčový inflačním ukazatelem je pro americkou centrální banku jádrový deflátor soukromé spotřeby PCE. Ten ale zatím stále zůstává významně nad cílem Fedu. V červenci vzrostl meziročně o 3,3 %, přičemž ve srovnání s předchozím měsícem byl vyšší o 0,2 %. Aby se tento ukazatel dostal na 2% cíl centrální banky, muselo by jeho meziměsíční tempo růstu zpomalit pod 0,2 %, čemuž ale dosavadní vývoj nenasvědčuje. Silné zůstávají především cenové tlaky v oblasti nebytových služeb (tzv. super jádrová inflace), která tvoří 60 % jádrového deflátoru PCE. Tato složka zůstala strukturálně zvýšená v celém postcovidovém období. Po roce 2022 se Fed více soustředil na svůj druhý mandát, tedy na zaměstnanost. Zmírnění inflačních tlaků, ke kterému přispěla i silná migrace a vyšší tvorba nových pracovních míst, vyvolalo dojem, že se inflace vrátila k normálu. Nabídkové šoky v podobě zaváděných cel a konflikt na Blízkém východě však inflační tlaky opět významně zesílily, přičemž pohled na jádrové indikátory ukazuje, že inflační podhoubí z americké ekonomiky nikdy plně nezmizely a inflace zůstala strukturálně zvýšená.

Americká centrální banka byla doposud rozdělena na dva tábory, kdy jeden z nich preferoval stabilitu úrokových sazeb, zatímco druhý kemp již uvažoval o jejich zvýšení. Zároveň ale i zástupci umírněného křídla (prezident newyorského Fedu Williams a guvernér Waller) podmiňovali stabilitu úrokových sazeb rychlým návratem jádrové inflace ve druhé polovině letošního roku na cíl centrální banky. I zastánci holubičí politiky už v toto chvíli podle našeho názoru mají dostatek důkazů o tom, že inflaci k cíli nesměřuje. Zároveň již centrálním bankéřům nesvazuje ruce trh práce, který je stabilizovaný. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se podle neočištěných dat drží poblíž minim z roku 2022 a poměr pokračujících žádostí k počtu pojištěných pracovníků odpovídá vývoji z let 2018–2019, kdy americký trh práce rostl zdravým tempem. Také regionální průzkumy poboček Fedu od června ukazují znatelné zrychlení zaměstnanosti v průmyslu i ve službách.

Fed se tedy může nyní plně soustředit na svůj mandát udržení inflace na cíli, což se podle nás odrazí na zvýšení úrokových sazeb již na zářijovém (15.-16.9.) zasedání. Další utažením měnových podmínek by podle naší prognózy mělo následovat v prosinci a březnu. Březnové zvýšení sazeb však bude záležet na dalším vývoje dat a nelze vyloučit, že k němu nakonec nedojde.

Autor: Jana Steckerová