Geopolitika zastíní makroekonomický kalendář
20.01.2026 8:00:40Dnešní makroekonomický kalendář přinese německý ZEW index mapující investorskou náladu na začátku roku. Druhým dnem pokračuje také Světové ekonomické fórum v Davosu, na jehož půdě dnes vystoupí i panel centrálních bankéřů z ECB nebo SNB (Švýcarsko).
Lepší naladění investorů na začátku roku příliš dlouho netrvalo
Investoři byli na začátku roku zřejmě méně pesimističtí ohledně vyhlídek pro německou ekonomiku. Tržní konsensus předpokládá zvýšení ZEW indexu v lednu, a to jak ve složce očekávání do budoucna z 45,8 b. na 50 b., tak i hodnocení současné situace z -81 b. na -76 b. Složka hodnotící současnou situaci ovšem zůstává hluboko podprůměrná. K lepšímu vnímání tamní ekonomiky mohla přispět k poslední data vykazující určité známky oživení v průmyslovém sektoru, což mohlo zčásti odrážet první náznaky fiskálního stimulu v Německu.
Vyhlídky pro evropské ekonomiky nicméně v posledních dnech zatemnila eskalace geopolitické situace kolem Grónska a výhrůžka nových amerických cel na vybrané evropské země. Zavádění cel a případná protiopatření ze strany EU jsou tak jednoznačnými negativními riziky, která by vedla ke snížení růstových očekávání v Evropě. Klíčové bude také rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně legality cel zavedených pod zákonem o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Konkrétní datum rozhodnutí však není známé.
Dezinflační tlaky v tuzemské výrobní sféře pokračují
Vývoj tuzemských cen v primárních okruzích indikuje setrvání utlumených inflačních tlaků ve zboží. Ceny průmyslových výrobců (PPI), včetně sektoru potravinářství a zemědělských výrobců v prosinci meziměsíčně klesly o 0,2 %, respektive o 2,7 %. Meziročně byl PPI nižší o 2,1 %, ceny zemědělských výrobců klesly výrazněji o 2,7 % y/y. Dezinflační tlaky v zemědělské výrobě, potravinářství a nižší dopravní náklady díky levnějším pohonným hmotám indikují nízké cenové tlaky v potravinách. Prosincový vývoj cen ve stavebnictví ale může naznačovat omezené zpomalování růstu imputovaného nájemného, který v prosinci dosáhl 5 % y/y. Zvýšený růst cen tržních služeb (+4 % y/y) zřejmě odráží zvýšenou poptávku po nich. Více jsme psali zde: https://bit.ly/PPIDec25.
Finální odhad prosincové inflace v eurozóně přinesl revizi na 1,9 % y/y. Jádrová inflace ale potvrdila předběžný odhad ve výši 2,3 % y/y. Podobně jako u nás perzistentní růst cen služeb (+3,4 % y/y v prosinci) kompenzuje utlumené inflační tlaky ve zboží (+0,7 % y/y v prosinci).
Začátek obchodování v tomto týdnu ovlivnila situace kolem Grónska a eskalace napětí mezi USA a evropskými státy, zejména vzhledem k výhružce zavádění nových cel (10 % od 1. února a potenciální zvýšení na 25 % od června). Ve hře jsou také protiopatření ze strany EU na dovoz z USA ve výši téměř 100 mld. EUR a mimo jiné pozastavení ratifikace vloni uzavřené vzájemné obchodní dohody, která znamenala 15% cla na většinu dovozu z EU. Výhrůžka cel stáhla evropské akciové indexy do červených čísel, naproti tomu zisky si připsala bezpečnější aktiva. To se netýkalo amerického dolaru, který vůči euru ztratil 0,4 % a vrátil se nad 1,16 USD/EUR. Středoevropským měnám riziková averze neprospěla a ty tak mírně ztratily. Česká koruna oslabila o 0,2 % k 24,30 CZK/EUR, polský zlotý a maďarský forint nakonec ztratily jen nepatrně kolem 0,1 %. Na včerejší obchodování a likviditu na trzích měl vliv svátek v USA.