Trump upustil od hrozby nových cel

Dnešek přinese hlavně data z USA. Kvůli nedávnému shutdownu ale půjde v mnoha ohledech již o relativně stará data, která by navíc měla pouze potvrdit, že americká ekonomika zůstává navzdory kontroverzním politikám Trumpovy administrativy překvapivě odolná. V eurozóně pak bude zveřejněn pouze předběžný odhad spotřebitelské důvěry za leden. Spíše než ekonomická data tak v centru pozornosti zůstane pravděpodobně hlavně geopolitika. Zraky se budou nadále upírat do švýcarského Davosu, kde se střetávají čelní představitelé světové politiky a byznysu. Na tamním ekonomickém fóru včera došlo k další výrazné názorové otočce amerického prezidenta Trumpa. Ten nejprve v odpoledních hodinách ve svém široce očekávaném projevu nešetřil silnými slovy na účet Evropy. Potvrdil v něm také zájem USA o grónské území, vyloučil však jeho získání hrubou silnou. K otočce pak došlo ve večerních hodinách po jednání se šéfem NATO Ruttem. Podle Trumpových slov na této schůzce došlo k rámcové dohodě ohledně Grónska. Informace jsou zatím velmi omezené, neukazují však na to, že by Grónsko mělo přejít pod správu USA, o což Trump původně usiloval. Vlivem dohody se ale americký prezident rozhodl stáhnout hrozbu dodatečných cel na evropské země, které měly vejít v platnost již začátkem února. Akciové trhy v reakci na to v závěru americké seance zaznamenaly podobnou otočku jako rétorika Donalda Trumpa a silně rostly. Díky ústupu rizikové averze by měla postupně korigovat i další rizikovější aktiva.

Zraky zůstanou upřeny na ekonomické fórum v Davosu

Ve Spojených státech budou zveřejněny Fedem preferované cenové ukazatele, měsíční statistiky osobních příjmů a výdajů, a stejně tak i finální odhad HDP za Q3 25. Deflátor osobní spotřeby (PCE) za říjen a listopad by měl ukázat na postupné odeznívání nepříznivého vlivu vyšších dovozních cel. Měsíční dynamika celkového i jádrového deflátoru ale přesto pravděpodobně setrvá na zvýšených úrovních, když spotřebitelská poptávka v USA zůstává nadále robustní. Tuto skutečnost by pak měla potvrdit data o vývoji osobních příjmů a výdajů, která budou rovněž zveřejněna hned pro dva zmíněné měsíce. Důvodem je nedávný shutdown americké federální administrativy, který naboural tradiční publikační kalendář. Z důvodu toho přijde se zpožděním rovněž finální odhad HDP za třetí čtvrtletí loňského roku. Ten by však již měl pouze potvrdit silnou růstovou dynamiku pro ekonomiku jako celek (4,3 % mezičtvrtletně anualizovaně) i pro soukromou spotřebu (+3,5 %). Kromě toho budou dnes v USA zveřejněny ještě pravidelné týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Rovněž trh práce nicméně zůstává navzdory nepříznivým vlivům Trumpových politik zatím odolný a poskytuje podporu pro pokračující růst spotřebitelské poptávky.

Koruna oslabuje na pozadí rizikové averze i sázek na cut ČNB

Prezident Trump ve svém projevu na ekonomickém fóru v Davosu poměrně jasně potvrdil své odhodlání získat Grónsko pod správu USA, hrubou sílu ale použít nechce. Z hlediska nových dat včerejšek nic nového nepřinesl a na finančních trzích tak jako hlavní téma nadále rezonovaly právě mocenské ambice prezidenta Trumpa, které mimo jiného opět do hry vnesly riziko zvýšení cel. Včerejší očekávaný projev amerického prezidenta v Davosu se nesl ve znamení silných vyjádření upřednostňující národní zájmy USA a přispívajících k polarizaci světové politiky. Trump zároveň potvrdil svůj zájem na nižších úrokových sazbách, čemuž podřídí výběr kandidáta na nového předsedu Fedu. Těchto kandidátů je podle jeho slov nadále ve hře více.

Navzdory silným prohlášením prezidenta Trumpa bylo včerejší obchodování na finančních trzích relativně klidné. Evropské akciové trhy sice pokračovaly v poklesu (o zhruba 0,5 %), ovšem pomalejším tempem než v předchozích dnech. Obdobně tomu bylo na devizových trzích, kde hlavní měnový pár eura vůči americkému dolaru zůstal zhruba beze změny poblíž 1,173 USD/EUR. Ze středoevropských měn oproti euru nepatrně oslabovala pouze česká koruna. Její kurz se v jednu chvíli dostal mírně nad 24,35 CZK/EUR, zatímco na začátku týdne činil zhruba 24,25 CZK/EUR. V závěru obchodování ale ztráty korigovala. Tuzemská měna si v dosavadním průběhu týdne ze středoevropských měn vedla nejhůře, když setrvale mírně oslabovala, zatímco polský zlotý a maďarský forint zůstaly až na drobné výkyvy relativně stabilní. V tomto kontextu může na vývoj české koruny kromě geopolitických faktorů působit změněná rétorika ze strany ČNB, ke které přispěla nedávná vyjádření guvernéra Michla. Ten připustil, že centrální banka může v letošním roce snížit úrokové sazby, což bylo v příkrém rozporu s dosavadní ryze jestřábí komunikací.

Autor: Martin Gürtler